Adam Kurzok: Daty dodává novinky o firmách stejně jako Facebook o přátelích

Adam Kurzok: Daty dodává novinky o firmách stejně jako Facebook o přátelích

Na české start-upové scéně se proslavil projekty Lunchtime a Pizzatime, ještě víc pak jejich prodejem Tomáši Čuprovi a slovenským ZlavaDňa. V mezičase však Adam Kurzok nezahálel a položil základy nové firmě Daty, se kterou teď v červnu oficiálně vstoupil na trh. V rozhovoru prozradil, proč se pustil do úplně nového segmentu, a v čem může být služba Daty prospěšná každému z nás.

Adame, s podnikáním jsi začal hodně brzy, několik (dnes stále výdělečných) e-shopů jsi založil už na výšce. Co tě k tomu přimělo? Studium práv nestačilo?

Na právech jsem měl vždycky hodně volného času, ale paradoxně jsem podnikání rozjel až v době, kdy jsem odjel na Erasmus. Původně jsem dělal webovky na zakázku ve firmě Creactive, kterou jsem založil s kamarádem-grafikem. Tu pak převzal právě můj tehdejší společník, ale e-shopy fungují dodnes a rostou. Mají milionové obraty a dokážou se samy dobře uživit.

Ale zpátky k příběhu. V roce 2003 jsem dělal webovky jednomu třineckému obchodu, který prodával metalovou a rockovou módu. Navrhl jsem jim tehdy, abychom zkusili e-shop, a oni nadšeně souhlasili. Já pak odjel na Erasmus a řídil vše vzdáleně z Holandska. Tehdy ještě nebylo normální, že koleje mají WiFi, takže jsem musel každé ráno – i o víkendu – vstát, jít do školy a normálně si to odstát. Doslova, nebyla tam ani židle, aby lidi nebyli na netu dlouho. Po návratu, v únoru 2004, jsme MetalShop spustili, a byla to trefa do černého. Hned jsme začali do Čech a Slovenska prodávat. Tehdy to vůbec byla doba, že když někdo udělal e-shop se zbožím, které tady ještě nebylo, hned prodával ve velkém.

adam_01

Lunchtime vznikl čistě z naší potřeby

Jak tvé podnikání pokračovalo dál?

Vzhledem k úspěchu prvního e-shopu jsem si po promoci v roce 2006 říkal, že podnikání půjde jedna radost. Ale přišel rok 2008 a s ním krize, obchody už tak nešly a ztratili jsme pár klientů. Nicméně už v té době jsme s kamarádem Igorem Třeslínem začali připravovat Lunchtime a v roce 2008 jsme s ním vstoupili na trh. Začali jsme obcházet restaurace a nabízeli jim možnost umístit jejich denní menu na internet. To je základem Lunchtime dodnes – restaurace platí poplatek za to, že tam menu umisťují, a dostává se k zákazníkům.

Už jsme se trošku dotkli založení Lunchtime. Co tě k tomu vedlo, chybělo ti něco podobného na trhu?

Ano, Lunchtime byla čistě naše potřeba. S Igorem jsme chodili hrát squash a vždycky jsme se hecovali, že kdo prohraje, platí vítězi oběd. Většinou jsem to projel já :) a Igor rozhodoval, kam se půjde. Nicméně člověk by si rád vybral podle toho, kde co mají, na co má chuť – a to u nás tehdy na jednom místě nebylo. Tak jsme se koukli do zemí kolem, inspirovali se na Slovensku, já to nechal naprogramovat, investoval jsem potřebné peníze a Igor začal službu prodávat. Hned první den podepsal 2 restaurace, pak měsíc ani jednu další, ale postupně jsme si ověřili, že to bude fungovat. Měli jsme také to štěstí, že tehdy ještě nebyla doba „slevomatů“, protože v té vlně chodilo strašně moc obchodníků prodávat do restaurací, nabízet slevy, a majitelé už nebyli tak ochotní stýkat se s každým, kdo přijde prezentovat reklamu na internetu do restaurace.

Později vzniklo ještě Pizzatime…

To se dostáváme o 5 let dál, kdy Lunchtime fungoval a vydělával. Peníze jsme začali investovat do nových projektů uvnitř firmy, jedním z nich byl rezervační systém bookio.cz (dnes stále úspěšný), dalším rozvoz jídel s názvem Pizzatime a tak dál. V roce 2012 jsme začali jednat se slovenskými majiteli ze ZlavaDňa.sk a vznikla dohoda. Já prodal svůj podíl v Lunchtime, Igor tam zůstal, nicméně já si ponechal Pizzatime.

S ním jako samostatným projektem jsem se na jaře 2012 přestěhoval do Prahy, vytvořil nový tým, ale zjistil jsem, že nedokážu růst jen sám o sobě, a že firma potřebuje investici. Jednání o investici nicméně ukázalo, že pro mě bude výhodnější Pizzatime prodat. Velkou roli hrála má motivace, tehdy jsem už chtěl dělat Daty, a věděl jsem, že mají budoucnost.

Ještě se na těch službách nějak podílíš? Třeba poradensky?

Ne, už ne. Navíc obě firmy jsou na tom mnohem lépe, než když jsem tam byl, tak jestli to náhodou nebylo mnou. :)

Tým Daty.

Tým Daty.

Daty shromažďuje všechny informace o firmě, která vás zajímá, na jedno místo

Pojďme se přesunout k Datytvé současné firmě. Naznačil jsi, že nápad jsi už nějakou dobu nosil v hlavě. Jak to bylo?

Nápad přišel v létě 2012, rok na to jsem jej začal realizovat a od minulého podzimu dělám Daty full time.

Co to vlastně Daty je? Jaké služby poskytuje?

Daty umožnuje sledovat aktivity firem. Tak, jako lidi sledují své přátele na Facebooku, umožňujeme sledovat firmy, které jsou pro toho tebe jako obchodníka, dodavatele nebo konkurenta důležité.

Jak to probíhá?  Co mi služba jako uživateli umožní?

Uživatel Daty označí firmy, které chce sledovat, a my mu automaticky posíláme změny, které v nich nastávají. Ať už to jsou nové pracovní nabídky, zvěřejnění hospodářského výsledku z minulého roku, vstup do jiné firmy. Jako uživatel se dozvíš, že firma otevírá nové pobočky, že si zaregistrovala ochrannou známku, že získala evropskou dotaci.

Jako uživatel Daty máš tu výhodu, že víš víc o svém zákazníkovi, a tím pádem mu umíš lépe prodat. S těmito informacemi navíc můžeš odhadnout chování firmy a předvídat případné riziko, nebo mít prostě přehled o svém oboru. Je spousta lidí, kteří tyhle informace hledají ručně, Daty jim šetří čas a hlídá změny za ně.

Vadilo mi, že informace jsou špatně dostupné a netransparentní

Jak tě to vlastně napadlo, založit službu tohoto typu? Vadilo ti, že jsou firmy netransparentní, že nechtějí informace zveřejňovat?

Je to přesně tak. Zaprvé se změnil způsob, jakým lidé vnímají informace. Například Facebook v tom měl velkou roli – sám tě upozorní, když se něco změní, lidé jsou líní si informace vyhledávat. Dneska už nesledují dění přes zpravodajské servery, protože ví, že ty potřebné informace se k nim stejně dostanou. Mají Facebook nebo Twitter, které jim informace filtrují, a dávají vědět, kdykoli se něco zajímavého stane.

Navíc jako vystudovaný právník jsem cítil, že zaniká záměr toho, aby některé informace byly veřejně přístupné. Firmy informace  schovávají, jsou špatně dostupné, bez kontextu. Zkrátka nejsou tak viditelné, jak by měly být, a ani nejsou pohodlně k nalezení. Obchodní rejstřík má být veřejný, firmy do něj mají nahrávat uzávěrky, což 80 % z nich nedělá, a stal se z toho standard.

A třetím důvodem bylo, že dosud neexistoval žádný web nebo 1 místo, kam by tě napadlo jít, když chceš zjistit něco o firmách. Na obědy víš, kam jít, na nábor zaměstanců použiješ LinkedIn, a přitom věc, kterou řeší dnes a denně tisíce lidí – informace o firmě, se kterou máš nějaký byznys – nemáš jak dohledat. Dáš to maximálně do Googlu nebo Justice.cz.

To je pravda… Také máte zajímavý název, jak vznikal?

Chtěli jsme krátký název, lehce zapamatovatelný, srozumitelný a lehký na sdílení. A zároveň bylo klíčovým záměrem vytvořit značku, která bude asociovat  s  informací o firmách, tak jak jsme zvyklí je konzumovat ve věku sociálních sítí.

Nedávno jste vstoupili do ostrého provozu. Máte nějakou podporu?

V březnu jsme byli přijati do Wayry (akcelerátor globální Telefonicy), která podporuje nadějné projekty a nové inovativní firmy, ať už investicí, kancelářemi nebo kontakty. Vůči zaměstnancům je to skvělá přidaná hodnota.

Kolik se vás na chodu Daty podílí? Kolik lidí zaměstnáváš?

Teď je nás 6 a sídlíme přímo na Václaváku, což je skvělá lokalita. Otevírá nám to cesty do korporací a k dalšímu byznysu.

Kanceláře na Václavském náměstí.

Kanceláře na Václavském náměstí.

Nabídka k prodeji firmy je ukazatelem, že se vám daří

Jaká je náplň tvé práce? Jak vypadá tvůj den?

Tím, že aktuálně působím ve Wayře, se každý den něco děje. Dělám vše od vyjednávání s partnery, přes rozhovory s prvními zákazníky, až po řešení výzev v týmu, a posouvání začínajícího projektu někam dál. Snažím se samozřejmě hodně komunikovat i v týmu, přijali jsme na můj vkus dost nových členů najednou a každý si musí ujasnit svou pozici a přínos firmě.

Jak relaxuješ, co tě baví?

Odpoledne si 2–3× týdně najdu čas na sport, večer spojím pivko se setkáním s kamarády, kteří taky podnikají a sdílíme si poznatky.

Co ti tvé předchozí projekty, ať už e-shopy nebo Lunchtime, daly pro nový byznys? Co ses díky nim naučil?

Myslím si, že jsem zkušenější. Dnes neztrácím čas s neperspektivními a neschopnými lidmi. Mnohem víc dávám lidem odpovědnost a prostor se projevit. Z hlediska obchodu vím, že něco prodat není úplně jednoduchá věc. Právě Lunchtime mě hodně naučil, že nejtěžší je prodat, což mnoho nových projektů a start-upů dneska neví, nebo si myslí, že prodej půjde sám, a pak naráží.

Přitom prodej by neměl být ta prvotní motivace, je to tak?

Hlavním účelem založení start-upu by nemělo být jej prodat. Takový pak kolikrát ani nikdo koupit nechce. Důležité je firmu dobře budovat a vést, mít zdravou formu, účetnictví a ty správné lidi. Nabídka k prodeji je pak vlastně potvrzením, že se firmě vede. Že něco děláš dobře.

Komentáře

Nahoru