Aleš Borovan: Tradiční média už dávno ztratila svůj vliv a váhu
Média jsou specifickou oblastí, ve které se odráží mnoho faktorů. Podle Borovana je dnes novinářský trh do značné míry bizarní, zejména pak ten český. On sám je však živoucím důkazem, že i v současné době jde dělat kvalitní žurnalistika. O dobré informace je zájem neustále. A lidé jsou ochotni za kvalitní informace platit. Jak to dělá? O tom, a ještě mnohem více se dočtete v rozhovoru.
Dobrý den Aleši. Máte poměrně pestrou kariéru. Jestli mám správné informace, tak v médiích se pohybujete od roku 1996, kdy jste začal pracovat pro ČTK. Následovaly i další štace (Hospodářské noviny, E15). Proč jste se nakonec rozhodl opustit tradiční média a rozjet vlastní projekt?
Nemáte správné informace, v četce jsem nikdy nepracoval. Ale k otázce: pro producenta kvalitních a exkluzivních informací v dnešní době neexistuje žádný významnější důvod, proč tento obsah lacino předávat velkým vydavatelským společnostem a na oplátku dostávat ne úplně uspokojivý plat. Díky rozvoji technologií (internet, levnější volání, promotion na sociálních sítích atd.) je rozjezd vlastního média relativně snadný a není příliš drahý. Stačí mít špičkový obsah a dobře definovat cílovou skupinu. To platilo vždy: dobré informace byly, jsou a budou žádaným zbožím. Proč je přeprodávat přes prostředníka? Navíc je to takto zábavnější, dobrodružnější a adrenalinovější. Být sobě pánem je v médiích postavení k nezaplacení: nemusíte se donekonečna dohadovat s lidmi, kteří vašemu oboru zhusta nerozumí a můžete si dělat věci po svém. Taková pozice mi maximálně vyhovuje.
Pro koho je vlastně obsah webu primárně určen? Na koho cílíte?
Na profesionály a velké hráče v oboru. Nikoliv na malé čudly. Na investiční skupiny, bankéře, právníky, miliardářské skupiny, na vyšší příjmové skupiny, které si mohou dovolit kvalitní informace a nestačí jim běžný informační smog. Na ty, kteří mají pravomoci rozhodovat a potřebují k tomu kvalitní info.
Měl jste v úmyslu už od samého začátku zavést placený obsah, nebo tento krok postupně vykrystalizoval?
Bylo to jasné od začátku.
Můžete ve zkratce našim čtenářům říct, v čem je projekt Borovan.cz unikátní?
Nabízíme ekonomické informace ze zábavního průmyslu, internetu a médií, které nikdo na trhu nemá. Jsme v tomto v Česku nejlepší.
Víte, moc si nedokážu představit, jak to vlastně funguje. Zaměstnáváte nějaké lidi, nebo veškerou agendu zvládáte sám?
Z drtivé většiny se jedná o one man show. Mimochodem, jedna z mála na zpravodajském trhu. Za Borovan.cz nestojí žádný tajný sponzor, investor, nemusíme hrát žádné pseudohry, lézt někomu do zadku, čekat na dotace či příděly peněz od vlivových hráčů. Jako jedny z mála posledních médií v Česku jedeme čistě na prodej kvalitních informací. Díky tomu si jako jedny z posledních můžeme uchovat skutečnou nezávislost a čtenáři to poznají a oceňují.
A jak se vůbec dostáváte k těm exkluzivním informacím?
Top secret.
Tak se zeptám trochu jinak. Jak je těžké udržet si dominantní postavení na trhu? Určitě se najdou i další lidé, kteří vám chtějí, jak se říká, „fušovat do řemesla“.
Je a není. Prostě vždy a stále mít na zřeteli nejvyšší kvalitu a exkluzivitu informací. Podobně jako švec, který osobně šije nejlepší boty z nejkvalitnějších materiálů. Ten rozdíl oproti sériové výrobě prostě poznáte. Na druhou stranu, konkurence je vždy vítána – podněcuje člověka k lepším výkonům.
Co je vlastně nejtěžší na provozování takového projektu? Je to samotné obchodování s informacemi, nebo je i nějaký další faktor, který může být rizikový?
Tahle otázka jde trochu mimo mne. Mne to strašně baví, z hobby jsem si udělal práci, což je asi nejrozumnější postup – jsem vášnivý sběratel CD a LP, zajímají mne filmy, dobré knihy atd., takže tím žiji 24 hodin denně. Navíc zábavní průmysl, média a internet jsou ta nejlepší a nejzábavnější odvětví na světě. Xkrát zábavnější než například plynárenství. Ale možná zkusím odpovědět: základ je kázeň a pokora. Bez těchto dvou faktorů se v modelu one man show neobejdete. Obecně: provoz podobného zpravodajského projektu je trochu rizikový z hlediska závislosti na technologiích.
Kdybyste to měl zpětně zhodnotit. Byl krok k vlastnímu projektu správnou volbou, nebo se vám někdy stýská po práci klasického redaktora?
Byla to správná volba pro ten daný čas. Prostě minimálně jednou za život by člověk měl vyskočit z dobře fungujícího letadla dolů bez padáku a doufat, že tam někde pod vámi v oblacích nějaký jiný padák nebo létající stroj je. A btw, jsem jeden z nejklasičtějších redaktorů.
V čem se vlastně nejvíc liší vaše současná pracovní náplň od původní redaktorské činnosti?
Paradoxně mám více času na práci. Díky tomu, že mě odpadly nejrůznější nesmyslné a vyčerpávající rituály obvyklé ve velkých vydavatelstvích, jako třeba pravidelné a většinou dlouhé porady, nutnost strávit v kanclu určitý čas atd. se mě uvolnily ruce na skutečnou práci – to znamená shánění těch nejlepších informací. Což je super a sen každého novináře – aby nemusel dělat v práci pitomosti a mohl se věnovat důležitým věcem.
Jak už jsme říkali. Většina obsahu na vašem webu je zpoplatněná. S tím souvisí i má další otázka. Jsou lidé v Česku ochotni platit za informace?
Trh informací je v Česku v dobré kondici a troufnu si tvrdit, že neustále roste. To, že z rozsáhlého trhu ne-informací či poloinformací zaznívá, že lidé nejsou ochotni platit, by nemělo nikoho zmást.
Vyvíjí se nějak ta ochota, nebo neochota platit v čase? Případně za co konkrétně jsou lidi ochotní zaplatit a co už jim přijde zbytečné?
Stále platí a je to konstanta, dnes, za první republiky, za komunistů atd.: inteligentní lidé rádi zaplatí za dobrou a exkluzivní informaci. Použiji citaci z Hry o trůny: dobrá informace je cennější než zlato a diamanty.
Některá tradiční média se snaží získat z online verzí peníze, které jim unikají klesající poptávkou po tištěných vydáních. Napadá mě třeba Respekt, Hospodářské noviny, ale určitě bude víc případů, kdy je část internetového obsahu zpoplatněna. Myslíte, že to je krok správným směrem? Nebo existuje nějaké jiné řešení?
Pokud mají nějaké kvalitní informace, tak zpoplatnění obsahu je logický a rozumný krok.
Jak vidíte budoucnost placených médií?
Dobře.
Dokáží přežít i ta média, která nezpoplatní svůj obsah na internetu? Nebo budou muset mít za sebou nějakého velkého hráče, který je v případě nutnosti bude dotovat. Viz současná situace v tradičních českých médiích.
Situace v segmentu ne-informací/poloinformací nedokáži nějak hlouběji komentovat. Snad jen, že jejich situace je čím dál obtížnější vzhledem k neustále rostoucí nabídce jakéhokoliv reklamního prostoru na internetu.
A přežije vůbec povolání novináře?
Proč by proboha nemělo?
Mne osobně se zdá, že se do jisté míry opakuje historie. Dřív, v žurnalistických počátcích, si mohl také skoro každý založit vlastní noviny, i když v té době podléhaly cenzuře. Následně vlivem profesionalizace novinářského řemesla a stále vyšší technologické náročnosti došlo k tomu, že vydávat noviny mohly jen vydavatelské domy, nebo bohatí jedinci. V současné době to cítím tak, že si každý může psát svůj blog, magazín, noviny na webu, ale málokdo se tím uživí. Dělají to spíš z nějaké vlastní motivace. Kam se to bude ubírat dál? Máte na to nějaký názor? Rozdrobí se to velké masové publikum mezi několik desítek médií?
Nemám na to žádný názor. Ať si každý dělá, co chce. Ale jen drobná poznámka: největším současným médiem je a dlouhá léta ještě bude Facebook. Tzv. tradiční média už dávno ztratila svůj vliv a váhu.
Závěrem bych se rád zeptal ještě na jednu otázku. Jak už jsem naznačil, na internetu je spousta blogů. Více či méně zdařilých pokusů o magazíny, ale i další projekty, které se tváří jako žurnalistické počiny, i když kvalita je různá. Někteří dělají opravdu dobrou práci, u jiných o tom nejsem přesvědčen. Jak to vnímáte? Jste rád, že je tolik aktivních lidí, kteří se snaží psát, nebo si myslíte, že to tradiční žurnalistiku poškozuje?
Upřímně řečeno, je mi to jedno. Jde to mimo mne. Novinářský trh, a zejména ten v Česku, je do značné míry bizarní. Pokud platí, že současná společnost stojí na třech základních pilířích, kterými jsou hloupost, nevědomost a zapomnění, tak v české žurnalistice to platí dvojnásob. Největším problém mediálního trhu je velká nevzdělanost, neorientace v kontextu, laxnost, neodbornost a lenost. Čest výjimkám. A k tomu se přidává fatální podhodnocení práce novináře. Plat kvalitního žurnalisty s exkluzivními informacemi by měl začínat někde na 100 tisících korunách. To je však bohužel spíše vzácnost. Ale za této situace se nikdo nemůže divit tomu, že český mediální trh z určitého hlediska degeneruje.
Děkuji za váš čas, to je vše.
Také děkuji.
Komentáře