Anonymous: Jak vlastně vznikli a je jejich činnost správná?

Anonymous: Jak vlastně vznikli a je jejich činnost správná?

Ještě před pár týdny u nás skoro nikdo neznal skupinu Anonymous. Ta se proslavila hlavně v poslední době svými protesty proti uzavření share serveru MegaUpload.com, dohodě SOPA a PIPA a nakonec i proti dohodě ACTA, jíž podepsalo i Česko. Co to ale vlastně Anonymous jsou?

Anonymous: Díky nám můžeme útočit společně

Anonymous jsou zvláštním druhem hnutí. Jejich zvláštnost spočívá nejen v anonymitě vůči okolí, ale i vůči sobě samým. Členem Anonymous se může stát takřka kdokoliv. Skupina nemá hierarchické uspořádání, jakoukoliv vnitřní strukturu či vedení, je naprosto nezávislá a zároveň tak obrovská. Její členové jsou po celém světě, včetně České republiky.

První zmínky o Anonymous se objevily v roce 2003. Hlavním podmětem ke vzniku skupiny bylo americké diskuzní fórum 4chan.org. Na tomto fóru jsou kromě textových příspěvků publikovány i obrázky. Server byl založen právě v roce 2003.

Činnost Anonymous je propojena i s WikiLeaks, což je společnost zveřejňující utajované vládní dokumenty. Skupina se prosadila v kauze „Operace odplata“, jak jsou označovány také útoky proti švýcarské bance, v nichž se zúčastnilo kolem 200 počítačů. Vedení Anonymous brzy začalo šířit software, díky němuž se k útokům mohl připojit kdokoliv, kdo měl počítač. Celá operace je trochu složitější, útoky proběhly i proti serverům Amazon.com a dalším. Skupina se proslavila také útoky proti firmě Sony, podílela se na převratech v Tunisku a v Egyptě. Už v letech 2010 – 2011 byla velmi diskutovaná, začátkem roku 2012 však její popularita narostla ještě více…

Anonymous nejsou jen hackeři

Dá se říci, že činnost skupiny Anonymous je soustřeďována hlavně na hackerské útoky. Je to vlastně i tak trochu pravda. Skupina využívá tzv. DDoS útoky, jež spočívají v přehlcení serveru požadavky a jeho následném pádu. Tímto způsobem se dá relativně snadno napadnout jakýkoliv web, ten je při útoku buď úplně odstavený, nebo alespoň zpomalený.

Anonymous však nejsou jen hackeři. Mnoho z nich se zaměřuje i na tvorbu videí prezentujících činnost skupiny. Tato videa jsou nejčastěji nahrávána na server Youtube.com. Opět musíme připomenout, že skupina nemá žádnou vnitřní strukturu, video tedy může natočit kdokoliv a vydávat se za skupinu rovněž.

Jedna z ukázek českých Anonymous na serveru Youtube.com.

Jsou to zároveň i spammeři. V roce 2009 napadli webové stránky zaměřené na mravní život mládeže, získali osobní informace o jejich vlastníkovi a zahltili ho nemravnými emaily a telefonáty a mnohdy dokonce i zásilkami s pornografickým obsahem.

Vlna útoků začátkem roku 2012

Největší slávu si Anonymous zatím užili v posledních týdnech. 19. ledna byl uzavřen jeden z největších share serverů MegaUpload.com, jeho představitelé byli pozatýkáni a Anonymous na to odpověděli sérií útoků. Kromě samotného MegaUploadu bylo zablokováno i několik jeho dalších služeb, například Megavideo.com, Megaworld.com a další. Zakladatel serveru měl kromě obrovského majetku i sbírku vozů sedmi značek Mercedes-Benz (E63, ML63, ML63, CL65, G55), Toyota Vellfire a Mini Cooper S Coupe. Zabaven byl majetek v hodnotě asi 50 milionů dolarů, včetně dataserverů ve Washingtonu, Kanadě a Nizozemsku.

První odvetou a jakýmsi začátkem kyberválky byl útok skupiny na web amerického ministerstva spravedlnosti. Brzy poté následoval útok na web UniversalMusic.com, který jako poslední vyvolal spor s MegaUploadem, americkou organizaci zastupující hudební průmysl a chránící autorská práva RIAA, dále MPAA, webové stránky Copyright.gov, FBI, francouzské Hadopi.fr, Warner Music Group, stránky Bílého domu a další.

Objevily se zvěsti o plánovaných útocích i na ty „větší“ webové fenomény v podobě Googlu či Facebook. Anonymous však uvedli, že na Facebook útočit nebudou, jelikož jej nepotřebují. Zavření MegaUploadu donutilo mnoho konkurenčních share serverů změnit svoje pravidla a zvyky, například 4Shared.com promazal svoje databáze od všeho, co porušovalo autorská práva. Český ShareRapid.cz odstranil funkci vyhledávání, FileSonic.com zrušil veřejné stahování souborů a mnoho dalších. Některé zrušily i různé systémy odměn pro svoje uživatele.

V Česku se útoky objevily v souvislosti s pádem webu České protipirátské unie. Ten padl 23. ledna. Následoval útok na organizaci OSA nebo na stránky Vlády ČR (více informujeme v rychlovce). V posledních dnech se diskutovalo o napadení stránek ODS, na nichž se objevilo prohlášení Anonymous, kde upozorňovali, že nejsou teroristé, chtějí chránit zájmy lidí, varovali politiky před ztrátou jejich voličů a oslovili i prezidenta. Brzy poté se na internetu objevil seznam se jmény členů ODS včetně jejich adres, emailů a dalšího (více informujeme zde).

V Česku proběhlo i několik demonstrací. Největší se konala 2. ledna v Praze, kam přišly až tři tisíce odpůrců dohody ACTA. K dohodě se vyjádřili i například Zdeněk Škromach, Jan Chvojka a další.

Zdroj videa: Youtube.com

Dne 6. února se na Facebooku objevilo vyjádření premiéra Petra Nečase. O tom jsme vás rovněž informovali.

Je činnost skupiny kontraproduktivní?

Na internetu se už objevily i diskuze o smyslu všech útoků Anonymous. Je pravda, že pár minutové (nebo hodinové) odstavení webu, který do té doby nikdo neznal, nemá moc velký účinek. Mnoho lidí v Česku ani netušilo, že existuje například nějaký web České protipirátské unie. Útoky jsou pouze projevem nesouhlasu s děním kolem internetu a jeho budoucnosti, ale nejsou skutečnou obranou. Otázkou však je, co jiného se dá dělat.

Na celém světě proběhlo několik demonstrací, zúčastnily se jich desítky tisíc lidí. Jako protest proti návrhu SOPA byla například Wikipedia celý den 18. ledna černá. K protestu se připojil i třeba WordPress, Greenpeace a další.

Hackerská činnost Anonymous by mohla být v mnoha ohledech i kontraproduktivní. V médiích se často mluví „o těch, co napadají a ničí weby“, což není zrovna to pravé PR. Kdyby však nebylo WikiLeaks, o dohodě ACTA bychom se pravděpodobně ani nedozvěděli. Stejně tak můžeme říci, že kdyby nebyli Anonymous, svět by se tolik nebránil. Skupina je pohonnou hmotou v boji za svobodný internet a za ten bychom měli bojovat všichni. Jak to dopadne, zdali ACTA projde, nebo bude upravena, to vše se dozvíme v následujících měsících…

Zdroje: Wikipedia, Internet

Komentáře

Nahoru