Tisková zpráva: Česká značka Remoska slaví letos 50 let

Padesát let uplyne letos v červenci od chvíle, kdy byla na Úřadě pro vynálezy (dnes Úřad průmyslového vlastnictví) zapsána ochranná známka pro unikátní český kuchyňský spotřebič: Remoska se s malou přestávkou a úpravami, které stále respektují původní geniálně prostou konstrukci, vyrábí dodnes.

V Remosce připravíte stejně úspěšně guláš, jako bublaninu. Má velmi malou spotřebu energie, která se díky inovacím dále snižuje. Její hlavní částí je víko se zabudovanou topnou tyčí, teplo sálá shora a rozvádí se stěnami až na dno nádoby, takže nedochází k připalování odspodu. Starší modely měly ve víku ještě zasklené kruhové okénko, pod ním se ale občas zmíněná bublanina ne dost dobře upekla.

Problém? Příliš dlouhá životnost

„Naším největším problémem je životnost výrobků,“ říká jednatel firmy Remoska s.r.o. Ivo Svoboda, hned ale svá slova upřesňuje: „Když ji někdo najde na půdě po babičce a má štěstí i na nepoškozený přívodní kabel, často ji zkusí zapojit do zásuvky a ona většinou funguje.“ Dodává ovšem, že padesátileté i starší výrobky samozřejmě nesplňují dnešní bezpečnostní normy. Současná generace Remosek má navíc ještě o 20 % nižší spotřebu energie a nabízí i povrchovou úpravu nepřilnavou vrstvou Teflon.

Mimořádné postavení mezi kuchyňskými veterány, které propůjčuje Remoskám jejich extrémní životnost, potvrzuje i Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému pro sběr a recyklaci starých spotřebičů ELEKTROWIN. „Některé soudobé spotřebiče mají jen o málo delší životnost, než činí záruční doba, navíc jsou spotřebitelé vystaveni působení módních trendů, takže často mění starší spotřebič za nový ještě dříve,“ popisuje Tvrzník. Remosky se ale svou výdrží podobají například některým starým lednicím. Při loňském „Recyklačním víkendu“ ELEKTROWINu přinesli lidé do Národního technického muzea hned dvě zachovalé chladničky z 30. let 20. století. „Existence takových spotřebičů je dobrým důvodem pro finanční rezervy na budoucí recyklaci, které Elektrowin dlouhodobě vytváří už od svého vzniku v roce 2005,“ připomíná Tvrzník.

Inspirace ze Švédska

První Remosku – která ovšem svůj název získala až později – sestrojil český elektrotechnik Oldřich Homuta poté, co se nechal inspirovat varným hrncem, který viděl ve Švédsku. Tamější hrnec ovšem pouze vařil. Technik Homuta už před válkou vlastnil v pražských Vysočanech firmu Elhamo na výrobu elektromotorů. Ta se po znárodnění spojila s podnikem místního hospodářství Remos (R-radio, E-elektro, M-motory a OS-opravy elektrospotřebičů), zaměřeným na elektrovýrobu a elektroslužby.

Počátek sériové výroby není přesně doložen, v roce 1957 ale byly postaveny nové výrobní prostory v Kostelci nad Černými lesy, kde Remosku vyráběla pobočka českobrodského podniku Karma. V roce 1964 získal spotřebič ochrannou známku REMOSKA(R). Celkem se jich v letech 1957 až 1991 vyrobilo přibližně 2,7 milionu kusů. Výroba byla obnovena v roce 1994 ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Česká Remoska je dnes úspěšná i ve světě. Na export jde zhruba 55 procent produkce frenštátské továrny. Zasloužila se o to i paní Milena Grenfell-Baines z anglického Manchesteru. Do Anglie se dostala rodačka z Proseče jako desetiletá v roce 1939 jako jedno z posledních dětí, které před nacisty zachránil sir Nicholas Winton. I on mimochodem letos oslaví významné jubileum: dožívá se 105 let!

Kontakt:

Ivo Svoboda, obchod a marketing REMOSKA?

email: svoboda.ivo@iex.cz

Táňa Pokorná, ředitelka zákaznického

oddělení ELEKTROWIN

email: tana.pokorna@elektrowin.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz

Zdroj: ČTK/Protext

Rádi bychom vám nabídli prostor pro vaše tiskové zprávy. Pokud chcete, abychom o vás dali vědět, případně o vaší slevové akci, pořádané konferenci, novém produktu a podobně, můžete nás kontaktovat na emailovou adresu redakce@objevit.cz.

Komentáře

Nahoru