Chce po vás Isifa, Logicall a Profimedia desetitisíce za fotky? Nemusíte se bát (1/3)

keepcalm

Jednou ze společností, které si doslova oblíbily lov webů s nelegálními fotografiemi jsou fotobanka Profimedia (český zástupce fotobanky Corbis a několika dalších fotobank) a společnost Isifa (isifa Images Services = český zástupce fotobanky Getty Images a několika dalších fotobank) spolupracující s vymáhací společnost Logicall.

O jejich aktivitách lze najít na internetu velké množství reakcí samotných uživatelů, kteří byli osloveni a vyzváni k platbám ve výši desetitisíců za jeden jediný (a rozměrově malý) obrázek. Jsou nároky těchto společností oprávněné? A pokud ano, měli byste zaplatit?

Celý tento článek se pak zaobírá postupem zmíněných fotobank, oprávněností jejich nároků, vyhrožování soudem (který ale žádná z těchto firem ve sporu ohledně fotografií z fotobanky nikdy nevyhrála). Nechybí také ukázky, které dokazují, že samotná Profimedia prodává fotografie, ke kterým nejspíše nemá licenci či dokonce se jedná o fotografie, u kterých je explicitně zakázáno je jakkoliv dále předprodávat.

A jak se můžete dočíst z dalších vyjádření v odkazovaných článcích, samotné vymáhaní by se dalo považovat za nekalou obchodní praktiku. Ale o tom všem až potom :-).

Než se ale pustíte do dalšího čtení, chtěl bych poděkovat Petrovi Václavkovi, který mi mi s tímto článkem pomáhal.

Odkud se vzaly vymáhací dopisy od Profimedie?

Začněme tím prvním – jak to asi všechno začalo.

Kde se vzala tato vykutálená technika? No opět přišla ze zahraničí, kde tytéž praktiky zkouší v globálním měřítku fotobanka Getty Images. Odtud ji zmiňované fotobanky asi jen zkopírovaly.

V reakcích lidí se můžete pak dočíst, že stejně jako Profimedia, tak i Getty Images jen hrozí, ale soudnímu sporu se dostane jen zanedbatelné minimum případů.

Kde se můžete dočíst, že Getty Images také vše řeší strojově a posílá dopisy prakticky zcela bez jakékoliv lidské kontroly:

http://www.hackerfactor.com/blog/index.php?/archives/627-A-Victory-for-Fair-Use.html

Celý spor se točí kolem fotek, které i s vodoznakem Getty Images umístil autor blogu k sobě na web a z fotobanky mu dorazil dopis, který jej vyzýval k tomu, aby zaplatil za fotografie. I když z právního hlediska žádná nic neporušil. Tento dopis je mimojiné prakticky kopií toho, co posílá Profimedia. Po konzultaci s právníkem nakonec autor na email reagoval a z Getty Images mu dorazil obratem dopis, že se tedy nic nestalo. Žádná omluva. Prostě nic.

Jak sám autor potom dokládá z logů, nikdo jeho web nijak nezkoumal předtím, než dorazil dopis. Tedy jednou to projel robot a rovnou se poslal vymáhací dopis (podobnost s jednou českou fotobankou je čistě náhodná). Pokud vám to něco připomíná, tak v české kotlině jsme také měli 2 podobné firmy, které takto pracovaly. Teď už máme jenom jednu :-)

„In effect, their „infringement“ letter is nothing more than trolling and an attempt to extort money. They sent the letter without ever looking at the context in which the picture is used.“ (volně přeloženo – jedná se pouze o snahu vylákat z lidí peníze, kdy vám pouze pošlou dopis bez toho, aniž by vlastně zkoumali oprávněnost svého požadavku).

Getty Images k tomuto kroku přistoupila nespíše poté, co někdo přišel k hypotéze, že kdyby se podařilo vymoci nějaké peníze alespoň ze zlomku případů zneužití fotek z jejich fotobanky, tak by to mohlo několikanásobně navýšit příjmy Getty Images.

Zde se ostatně můžete přesvědčit, že vždy, když věta obsahuje slovíčko kdyby, tak je to hned celé v prdeli… 

Bohužel už se mi zpětně nepodařilo najít článek, ve kterém se někdo z Getty Images (tuším přímo ředitel Getty Images) přímo zmiňoval. Ale návaznost zde nejspíš bude. Respektive, když si fotobanka uvědomovala, že jí asi utíkají peníze, tak tohle byl asi následný krok.

K podobnému závěru došel asi také zakladatel Profimedie Petr Novák:

„Dlouho jsme tento problém ignorovali, ale z mezinárodního výzkumu jsme zjistili, že když olicencujeme jen polovinu našich fotek, které jsou na internetu použity nelegálně, budeme mít dvojnásobné tržby, než máme teď z prodeje fotek. A to je pro nás samozřejmě zajímavý zdroj příjmů.“

http://strategie.e15.cz/rozhovor/petr-novak-zakladatel-profimedia-v-pokutach-za-kradene-fotky-bych-jeste-pritvrdil-407640

O tom, jak ostatně Getty Images sama dodržuje právo, kterým se ohání, tak se lze dočíst zde: http://zpravy.idnes.cz/za-ukradeni-fotek-z-twitteru-dostane-fotograf-1-2-milionu-usd-plb-/zahranicni.aspx?c=A131125_142300_zahranicni_bun

Zde bych pak vypíchnul jeden velice důležitý bod, který vzešel právě z tohoto sporu:

Právník Joshua Kaufman, který zastupoval AFP, hájil agentury u soudu tvrzením, že fotografie publikované na sociálních sítích je možné volně používat. Ve skutečnosti je ale možné cizí snímky jen „retweetovat“, tedy sdílet s dalšími uživateli na síti. Není však možné fotografie využít ke komerčním účelům, jak tomu učinily agentury. Dalším tvrzením Kaufmana bylo, že si editor AFP spletl autora. Toto tvrzení však Morelův právník Joseph Baio odrazil předložením e-mailů editorů obžalovaných agentur. Ty obsahovaly texty, podle kterých bylo na první pohled patrné, že si editoři uvědomovali autorství i nezákonnost svého jednání. Případ také upozornil na to, že publikování vlastních fotografií na sociálních sítích může být zneužito třetí stranou pro komerční účely. Uživatelé by si na to měli dávat pozor.

V případě, že se fotky ze sociálních sítí objeví v nabídce fotobanky, máte nárok na náhradu škody. Rozhodně je nelze použít ke komerčním účelům bez vašeho souhlasu.

Pozoruhodné je, že agentura mlží a snaží se zatajovat pravdu. Zde bychom poprvé mohli použít přísloví – když zloděj křičí chyťte zloděje. V tomto seriálu, jak sami uvidíte, si jej připomeneme ještě několikrát.

O samotných finančních problémech fotobanky Getty Images, se můžete dočíst zde: http://www.digimanie.cz/getty-images-ve-financnich-problemech-rezervy-penez-spadly-o-tretinu/5951

Je tedy evidentní, že Getty Images se snažilo sehnat, kde se dalo. A jak vidno, nakonec to stejně nestačilo. Tolik k historii. Teď se pojďme podívat na oprávněnost nároků fotobanky Profimedia za (údajné) zneužití jejich fotek.

Oprávněnost nároků fotobanky Profimedia

Pozn: Od 31.3.2015 spadá i Isifa pod Profimedii.

Isifa

Pokud se vám nechce číst celý tento sloh, tak jen stručně. Jestliže vám domů dorazil dopis, ve kterém po vás chce tato fotobanka vysoké částky za fotografie, tak si zapamatujte:

Nároky jsou neoprávněné, pokud po vás chce požaduje úhradu ceny za fotografii, která není obvyklá. Tedy by musela fotobanka prokázat, že se takto fotky prodávají za tuto cenu běžně. Což bude asi hodně složité. Ceník, který má někdo na webu, se nedá považovat za cenu obvyklou.

- 8 500 a víc Kč za foto z Profimedie není cena obvyklá. Navíc se pak můžete sami přesvědčit, že fotky, které Profimedia předprodává, se obvykle za tu cenu neprodávají.

-  Fotka se dá i zpětně dolicencovat a nepotřebujete k tomu žádnou Profimedii a Isifu (dočtete se níže). Postačí k tomu email a základní znalost angličtiny.

-  Je na vás, jestli něco jako zpětné dolicencování budete dělat, protože jak se můžete dočíst z řádků níže, všechny tyto případy vyšuměly do ztracena a nikdy k žádnému soudu nedošlo. Tedy stále postačí foto smazat a hrát mrtvého brouka. Protože nejspíše tyto instituce to hrají na to, že se leknete a zaplatíte.

Pojďme tedy k dalšímu bodu – k ceně fotek. V dopisech a emailech, které posílají výše zmíněné společnosti, se totiž kalkuluje s cenou fotek, která, jak se záhy přesvědčíte, může být dost nadsazená.

Když po vás (ne)chtějí dvojnásobek obvyklé ceny licence za fotografii

Společnost Isifa a vlastně i Profimedia prostřednictvím vymáhací agentury Logicall požaduje dvojnásobek licenční odměny a na výtky, že odměna za užití jedné fotografie je nepřiměřená uvádí následující:

„K bezdůvodnému obohacení: veškeré ceny vychází z veřejného ceníku (kalkulátoru) společnosti Getty Images přístupného na stránkách www.gettyimages.com. Kalkulaci ceny ovlivňuje řada faktorů – časový rozsah licence (doba užití), účel užití, počet užití, způsob užití, velikost fotografie…tyto faktory byly zohledněny při stanovení ceny fotografie. Jde o prémiové kolekce RM (rights managed) s vyššími pořizovacími náklady.  Nepopíráme, že částky za nákup licencí jsou vyšší, než u jiných fotobank na trhu, nicméně společnost Isifa běžně snímky za tyto částky prodává a zrealizované prodeje je připravena předložit a dokladovat tím, že pro řadu společností je tato částka tržně obvyklá a akceptovatelná. Pro případ soudního řízení je společnost Isifa připravena tento nárok uhájit a dokladovat jeho oprávněnost. Navíc má každý, kdo snímky stahuje či má záměr si snímek zakoupit, nahlédnout do kalkulátoru, který je u každého snímku, a zcela dobrovolně se rozhodnout, zda si snímek za vyšší pořizovací cenu zakoupí či nikoliv.“

Fundovaná odpověď ze strany právní kanceláře je následující

A co si o nárocích Profimedie myslí právníci?

„Skutečnost, že ceník ISIFY je uveden na internetu a všem dostupný a že některé společnosti fotografie za nepřiměřenou cenu zakoupily, je právně irelevantní skutečností, jelikož cena má být obvyklá, tj. odpovídající reálně tržní hodnotě licence fotografie. Pokud je cena licence za užití fotografie nepřiměřená, pak soud nikdy dvojnásobek v takto požadované výši nepřizná.

Nároky Isify jsou oprávněné pouze za předpokladu, že zmocněná agentura LogiCall prokáže,

  • že má majetková práva k fotografiím, z jejich porušení svá práva nárokuje;
  • že se domáhá bezdůvodného obohacení ve výši dvojnásobku „obvyklé“ ceny licence k fotografii.

U práva na náhradu škody a práva na vydání předmětu bezdůvodného obohacení je subjektivní dvouletá promlčecí lhůta a objektivní promlčecí lhůta tříletá. Ostatní nemajetková práva se nepromlčují.

Zdroj: http://www.pravoit.cz/article/jsou-naroky-isify-a-logicallu-z-vymahani-prav-k-fotografiim-opravnene

Pozn.:
Objektivní lhůta = pro počátek lhůty (případně též doby) je rozhodující okamžik, kdy k události skutečně došlo. Tedy od této doby běží tříetá lhůta, kdy lze požadovat nějakou finanční náhradu.
Subjektivní lhůta = okamžik, kdy se určitá osoba o události dozvěděla (prokazatelně formou dopisu, emailu, tel. kontaktu). Tzn. až když vás někdo informuje o porušení autorských práv, tak od této doby běží lhůta, kdy lze požadovat náhradu škody.

Cena fotografie z fotobanky Isifa a Profimedia

Když jsem se ptal na to, jak se vypočítává cena fotografie, když běžná cena fotek v ostatních fotobankách je kolem 1-5 dolarů (Roaylty Free) a kolem 10 a víc dolarů (u Right Managed fotografií v ceníkových cenách) v závislosti na dané fotobance, dorazila mi tato odpověď.

„Nepopíráme, že částka za licenci je vyšší, ale v souvislosti s velikostí a renomé našeho klienta, resp. jeho snímkového fondu, je částka naprosto adekvátní. Opravdu se nejedná o snímek pohybující se v cenové hladině stovek korun, což by nebyl problém případně doložit znaleckým posudkem. Náš klient tyto částky běžně poskytuje a v případě soudního řízení je připraven prodeje řádně doložit.“

Pozn.: Ještě raději také vysvětlím pojmy Royalty Free a Right Managed licence. U fotek uvolněných pod Royalty Free licencí neřešíte prakticky nic. Jednou zaplatíte a jste držitelem licence napořád. Tyto fotky předprodává kupříkladu mikrofotobanky Shutterstock.com. Nevýhodou je velká cirkulace fotek. Tedy jejich nižší unikátnost. Zkrátka jsou jich po internetu stovky a tisíce.

U Right Managed fotografií řešíte konkrétní licenci s ohledem na dané médium (web, tištění magazín, billboard), časové období (na jak dlouho – týden, měsíc), formát (respektive rozlišení a velikost dané fotografie) a někdy také stát, pro kterou chcete danou fotku používat (dle tohoto kritéria tuším fotobanky odhadují, zda fotku máte či nemáte legálně koupenou). Je to vlastně licenčně omezená série fotek, kterých po světě neběhá tolik a fotografové (respektive hlavně fotobanka) na tom více vydělá.

Oznámení o porušení licence

Takto nějak vypadá ono „upozornění“ na možné porušení licence:

Vážená paní/Vážený pane,
prostřednictvím této emailové zprávy Vám oznamujeme, že na Vašich webových stránkách byla dohledána fotografie, ke které neevidujeme zakoupení licence.
V příloze naleznete záznam, na kterém je uvedeno místo užití snímku, konkrétní snímek a jeho označení (ID snímku).  Pokud uvedete ID snímku do vyhledávače naší fotobanky, www.profimedia.cz, zobrazí se Vám náhled snímku. Můžete si ověřit, že se jedná o snímek, který podléhá licenci.

Společnost Profimedia.CZ a. s. zastupuje na území České republiky oprávněné vykonavatele majetkových práv autora, proto Vám chceme navrhnout smírné řešení Vašeho problému obchodní, nikoli právní cestou.

Dle autorského zákona č. 121/2000 Sb. nám tímto vznikl nárok, který můžeme uplatnit oficiální cestou s pomocí společnosti LogiCall Česká republika s.r.o.
Hovoříme o nároku na vydání bezdůvodného obohacení, dvojnásobku obvyklé odměny – 17.000,00 Kč.

V první fázi se snažíme o 2 cesty k řešení vymáhání zcizených fotografií:

1. uhradíte naší společnosti vymáhanou částku, tedy 17000,- Kč, my z této částky dolicencujeme zcizený snímek a 8500,- Kč necháme jako tzv. předplatné, které budete moci využít na nákup dalších fotografií.

NEBO

2. uhradíte 8500,- Kč a my pouze dolicencujeme snímek, tak jak byl zjištěn na Vašem webu.

Podotýkáme, že společnost LogiCall Česká republika s. r. o. bude na základě našeho zplnomocnění uplatňovat nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to dle § 40. odst. 4 , zákona č. 121/2000 Sb. Vyřešení případu neoprávněného užití již bude zcela v její kompetenci. Možnost obchodní dohody je omezena časem, proto Vás tímto žádám o reakci a nápravu nejpozději do X.X.20XX (14 dní).

Děkujeme Vám za pochopení.

S pozdravem

Pan / paní XXX

Všimněte si zejména té první formulace, kdy se zcela vědomě jako první bod použije vyšší částka. Kde vám vlastně někdo vyhrožuje vymáháním a prodává vám subscription na další fotky, přitom neřeší, zda licenci máte či ne. Prostě jste foto ukradli a vlastně ani nepřipouští, že by to mohlo být jinak.

Docela by mě osobně zajímalo, jak se k tomu staví ÚOOÚ, když takové fotky chodí na 100 % stovkám lidí, kteří žádná pravidla neporušili. A kterým také chodí tato nevyžádaná obchodní nabídka. O tom, že se tak děje už několik let, tyto zmiňované firmy vědí. Protože na to byly upozorněny ze strany médií již několikrát… Ale to už je vedlejší.

V druhém bodě vám nabízí firma slevičku, kdy si můžete koupit fotku jen za 8 500 Kč. Sladké, že?

Peripetie s Profimedií

Nám tento dopis dorazil kvůli jednomu snímku, u kterého jsme v dobré víře mysleli, že je uvolněný pod creative commons licencí, která umožňuje dílo šířit a používat bez jakékoliv finanční kompenzace (zkrátka v jiné fotobance bylo uvedené, že snímek patří někomu zcela jinému a vztauje se na něj jiná licence). Ohledně toho se ostatně točil náš spor s Profimedií, kdy jsme chtěli, aby tedy v případě, kdy chtějí peníze za fotky, doložili, že tento snímek pod touto licencí uvolněný nikdy nebyl a patří jinému autorovi.

Info bylo, že ne a následně nám jako odpověď dorazil z Logicallu vymahací dopis, kde už byla cena za foto stanovena na 13 000 Kč. Tedy najednou už stál snímek o 5 000 Kč více :-) .

K otázce týkající se výše ceny za fotografii dorazila tato odpověď z Logicall:

„K jednotlivým parametrům při nacenění snímku uvádíme, že bylo zohledněno umístění snímku na webových stránkách, nejnižší pixelové rozlišení, komerční charakter stránek, způsob užití, teritorium ČR, nejkratší doba užití. Cena snímku se běžně pohybuje okolo 13.000/1 snímek RM.“

Ano, to bylo – ale na základě ceníku Profimedie. Rozhodně ne na základě ceníku z Corbisu, odkud zmiňovaná fotobanka fotky předprodává dál a kde si sami můžete tu samou fotografii často koupit za zlomek ceny (o tom se dočtete v pokračování článku).

O tom, že to jsou navíc ceníkové ceny, za které se fotografie běžně prodávat nebudou, asi netřeba mluvit. Protože vesměs u všech fotobank máte možnost si domluvit jiné ceny anebo subscription (předplatné), kdy máte fotky za trošku jiné ceny.

Korunu tomu nasadila další společnost, která se asi na podobném modelu chtěla postavit živnost (advokatní kancelář J&K Partners). V jejich dopise stálo, že se cena snímku s RM licencí pohybuje kolem 10 000 – 30 000 Kč za snímek. Přišel seznamácký email (žádný firemní mail nečekejte), ve kterém kromě toho, že chceme peníze a doložte licenci, nestálo nic. Žádný dokument opravňující nárok vůbec zastupovat podobnou firmu. Žádný dokument dokládající oprávněnost nároků fotobanky. Žádný dokument, že tato fotobanka má právo vůbec nějaké fotky předprodávat a že má ona k tomuto snímku podepsanou jakoukoliv smlouvu. Prostě nic. Pouze – zaplať.

K ceně 10 000 – 30 000 Kč za RM snímek – tolik snímky (skoro nikdy) stojí i nestojí. Respektive – nedá se to takto říct. U některých fotek se může cena RM licence pohybovat v takové výši. Ale také nemusí. Může se pohybovat v řádů desetikorun i stokorun. Tvrdit, že se vždy cena pohybuje v řádů tisíců až desetisíců je zavádějící.

V dalším dopise od Logicallu pak přišel návrh na 14 500 Kč, tedy opět slevička – tentokrát ze 17 000 Kč.

Vypadá to, že si to asi každá ze zainteresovaných společností stanovuje, jak se jí zachce. Respektive cena obvyklá je obvykle zcela jiná než obvykle někde jinde v jiném místě a čase…

Když jsem se ptal Logicallu, ať mi pošlou nějaké informace, jak k dané ceně dospěli, obdržel jsem mailem obrázek ve formátu JPG s názvem Kalkulace. Problém byl, že obrázek nešel otevřít. Protože soubor byl poškozený.

Žádal jsem tedy o opětovné zaslání obrázku anebo aspoň výpočtu této ceny. Protože tvrzení, že taková je prostě cena v „naší fotobance“, mi přišlo trochu zcestné. Hlavně mě zajímalo, jak došli k této částce.

Vysvětlení ohledně kalkulace či alespoň zaslání opravného obrázku s výpočtem kalkulace jsem se také už nikdy nedočkal. Dočkal jsem se pouze mailu, ve kterém byly opět strojově pomocí CTRL C a V nakopírované pořád ty stejné pasáže a přiložen opět ten samý soubor s názvem Kalkulace.jpg, který opět nešel otevřít…

Jaká je skutečná cena fotky ve fotobance? Tomu se věnuje pak pokračování tohoto článku.

Stále ještě mladý a (snad i) krásný psavec píšící na svém blogu Krcmic.cz. Pracoval pro společnosti T-Mobile, SaveMax, Telefonica O2, Brunswick Estates, Accenture, euroAWK a Socialbakers. Založil portál Pravdu.cz. V současnosti vlastní tento web. A pracuje na tom, aby z Objevit.cz udělal další uznávaný a navštěvovaný portál.

Komentáře

Nahoru