Díky facebookovému příspěvku na sobě nechal testovat vakcínu proti ebole

Všichni víme, že ebola se šíří. Chvilku byly obavy na místě i v České republice, protože se tu objevil jeden údajný případ. Později se naštěstí ukázalo, že to byl planý poplach. Ale aspoň nám to připomnělo, že je to reálná hrozba i pro nás. Ebola nás může zničit.

Možná si to ještě neuvědomujete, a tak potřebujete něco, co by vás pořádně nakoplo. Stejně jako to potřeboval Nick Owen, londýnský žurnalista, který se rozhodl podělit se s námi o svůj příběh. Tak vzhůru do toho. Pojďme se mrknout na to, jak Nick bojuje proti ebole.

Facebook jednou odvedl dobrou práci

Začalo to tak, že jako obvykle trávil večer na Facebooku. V tom ho ale zarazil jeden příspěvek. Na první pohled sice nevypadal nic moc: fotka mýtiny s pár stromy, v jejímž středu byl osamělý dřevný kříž. Jenže když si přečtete její titulek, dostane úplně jiný rozměr.

Javid Abdelmoneim ve svém příspěvku píše, že šel navštívit hrob chlapce jménem Alpha. Zemřel sám, vystrašený, s bolestí a krvácením z očí. Byl obětí eboly. Byl mu jeden rok. Jeho rodiče rovněž někde zemřeli. Javid si to prý bude navždy pamatovat a dokonce pro něj brečel, i když ho vůbec neznal.

Na fotografii je ve skutečnosti masový hrob v Sierra Leone. Vykopali ho tu pro lidi, kteří podlehli viru ebola a nebyli v okamžiku smrti identifikovatelní.

Nechali byste si do sebe vstříknout jednu ze světově nejnebezpečnějších nemocí?

A právě tenhle příběh Nicka dokopal k tomu, že se rozhodl zúčastnit se vůbec první klinické studie vakcíny proti ebole, která v současné době probíhá na Oxfordské univerzitě.

Lidé mu říkali, že musí být statečný a/nebo úplně hloupý, že se chce takového experimentu zúčastnit, ale on v tom neviděl problém. Měl jen pomoct otestovat bezpečnost vakcíny a to, zda může vyvolat imunitní reakci, mapovat možné vedlejší účinky a určit potřebnou dávku.

Vakcínu dostal zhruba před týdnem. Zatím se cítí stále naprosto v pořádku. Vakcína proti chřipce prý byla horší. Vakcína proti ebole se nazývá ChAd3. Používá jeden protein viru (přibližně jednu sedminu velikosti celého viru) pro generování imunitní odpovědi. Je zavedena do těla a imunita má reagovat.

Když si pro ni Nick po všech vyšetřeních, kdy se prokázalo, že je zdravý, šel, sestra mu ji přinesla z mrazáku. Musí se totiž uchovávat při minus 80 stupních Celsia. Po rozmrazení ji natáhla do injekční stříkačky a během několika vteřin vstříkla do levé paže.

„Byl to zvláštní pocit přemýšlet o tom, že mi teď v těle proudí jedna ze světově nejnebezpečnějších nemocí,“ vysvětlil Nick.

Po dobu 28 dnů je teď jeho úkolem vést si elektronický deník, zaznamenávat teplotu a každý zdravotní problém, ať už je to kýchnutí nebo zlomený kotník.

Dobrou zprávou rozhodně je, že kromě mírných příznaků podobných chřipce a bolení v paži den po očkování se Nick cítí naprosto v pořádku. Sám říká, že je to malá cena, kterou musí zaplatit, ve srovnání s tím, co teď dělají zdravotníci v západní Africe. Lékaři, zdravotní sestry a další zdravotnický personál riskují své životy, mnozí z nich dokonce zemřeli, jen aby přinesli trochu pohodlí nakaženým.

Mnoho zdravotnických pracovníků, stejně jako výše zmíněný Javid, se cítí naprosto bezmocně. Nemají na nemoc žádný lék a často jim chybí i ten pocit, že mohou pacientům vůbec nějak pomoci. Doufejme tedy společně s Nickem, že jeho malá snaha přispěje k tomu, aby bylo lépe.

Zdroj: Mashable

Komentáře

Nahoru