Díky Instagramu mám záchvat paniky

Díky Instagramu mám záchvat paniky

S možností vkládání videa na Instagram někteří pozitivně souhlasili, jiní to viděli jako negativní krok. Jedno je však jisté. Tahle možnost už je tady a nic s ní neuděláme. Nezbývá nám, než ji přijmout. Podívejme se však na celou věc z pohledu Amandy Wills, která má z videí na Instagramu poněkud rozpačitý pocit.

Šla jsem dnes ráno s hlavou skloněnou k mému telefonu, když jsem málem vrazila do obří cedule s nápisem „WALK“ a obří šipkou směrem na západ vyvedenou v zářivě oranžové barvě ve spreji.

walk-this-way-instagra-panic

Instagram mě naučil, že i všední předměty – například provizorní upozornění na to, že se zde opravuje chodník – se mohou blýsknout na nejlepších záběrech. Zvláště pokud jim přidáte nějaký perfektní, vtipný titulek (pro úplnost můj titulek k této fotografii byl „Walk This Way“).

S Instagramem bez videa bych jen vyfotila fotku během toho, co bych normálně šla, a nenarušovala bych hromady lidí v oblecích, které šly za mnou.

Nicméně ve světě Instagramu s videem jsem zpanikařila: Mohlo by to být lepší jako video? Nemohla jsem jednoduše jít a pak zabočit doleva. Chtěla jsem doslova „Walk This Way“. Ano, to je chytré. Ne, počkat – lepší bude jen fotografie, protože neonové barvy vypadají úžasně s Lo-Fi filtrem.(Přestaňte ho používat! Lidé ho používají příliš mnoho a stejně jim nikdo nevěří, že jsou opravdu opálení.)

O tři vteřiny později jsem byla přesně tam, kde jsem být nechtěla: uprostřed ulice a blokovala jsem cestu každému, kdo chtěl projít. Ani hudba tryskající z mých sluchátek nemohla zablokovat znechucené vzdechy Newyorčanů reagujících na moji krátkou zastávku. Možná že by to všechno stálo za dokonalý snímek, ale prostě jsem zavřela aplikaci a odešla. (K vyfocení výše uvedeného snímku jsem poprosila fotografa, který tam musel jít znovu).

Buďme teď upřímní. Asi trochu přeháním. Ale v té 30sekundové chvilce jsem si uvědomila, že mít na dosah ruky tolik možností je vyčerpávající. Dříve jsem přirozeně tíhla k Instagramu, protože byl jednoduchý. Sloužil právě jen pro jednu věc. Dokonce jsem na úvodní obrazovce mého iPhonu nastrkala Facebook, Twitter i Vine do jedné složky. Instagram jsem nechala samostatně s jeho vlastní ikonkou. Bylo to takové osobní, což je ironické, když si uvědomíte, že má 130 milionů uživatelů měsíčně.

Vyšilovali jsme, když Facebook koupil Instagram. Pak jsme se zhroutili znovu, když se Instagram přestěhoval i na web. Takže je zřejmě přirozené, že mám pocit, že mě to tlačí nějak zpátky. Změny jsou těžké, ne?

No, pravda je taková, že jsem se na Instagram obracela vždy z marnosti: Díky němu jsem si připadala talentovaná. Každou fotografii obyčejné věci přeměnil v mistrovské dílo. A právě z toho důvodu jsem ve čtvrtek 20. června, když spoluzakladatel Instagramu Kevin Systrom oznámil přidání videa, velmi nahlas zakřičela „Neeeeeeeee“. Ani s 13 filtry se vaše průměrnost za video prostě neschová.

Video na Instagramu vyřadí normální lidi od skutečných umělců. Možná to vidím tak hořce jen proto, že patřím mezi zástupce té průměrné strany…

Dlouholetá podpora týmu.

Komentáře

Nahoru