Hackeři, crackeři, internetoví teroristé a vlády: Kdo z nich je ten špatný?

Hackeři, crackeři, internetoví teroristé a vlády: Kdo z nich je ten špatný?

S dohodami SOPA, PIPA a ACTA se značně zviditelnila i hackerská skupina Anonymous. Média ihned přispěchala s termíny kyberterorizmus a hacktivizmus. O co však skutečně hackerům jde? Jsou hackeři teroristé? Anebo se naopak snaží chránit demokracii a bránit cenzuře?

Kdo je skutečný hacker?

Původní hackeři byli pouze posedlí touhou prozkoumat každou věc až na její hranice. S počátkem vývoje počítačů se zároveň objevila skupina nadšenců, která zkoušela, co všechno lze s počítači provádět. Tak se zrodili prvotní počítačoví hackeři a nedělili se na žádné legální a nelegální. Jejich cílem nebylo škodit, ale poznávat. Postupem času se ovšem vyvinula skupina zvaná crackeři, kteří používali hackerské dovednosti k vlastnímu prospěchu. V současnosti média tyto termíny často zaměňují.

Logo skupiny Anonymous

Logo skupiny Anonymous

Crakeři prolamují zabezpečení

Crackeři úmyslně prolamují zabezpečení, zpravidla s cílem vlastního prospěchu. Může se jednat o počítačové nadšence, kteří pouze zkouší své možnosti a nikomu neškodí. Dokonce často napíší správci napadeného serveru, kde jsou chyby. Na druhou stranu ovšem existují i crackeři, kteří pomocí svých schopností cíleně kradou data a pronikají do neveřejných databází.

Kdo je terorista?

Termín terorizmus je v současnosti velmi účelová nálepka. Dříve byli za teroristy označováni například militantní anarchisté. Dnes se jedná o propagandistický termín, kdy je za teroristy označována jakákoliv nepohodlná skupina, kterou je potřeba odstranit za každou cenu. Povstalci v Iráku a Afghánistánu jsou označování za teroristy, přestože se vlastně jedná o partyzány bojující na vlastním území proti okupaci. Oprávněnost této okupace teď ponechme stranou. Pod záminkou „boje proti terorizmu“ byla v západním světě radikálně omezena práva občanů a vlády začaly čile pod všemožnými výmluvami posilovat sledování a cenzuru.

Stránka hacktivistické skupiny Anonplus.com

Stránka hacktivistické skupiny Anonplus.com

Kyberterorizmus

Internet je poměrně imunní proti všeobecné cenzuře a propagandě v médiích. To samozřejmě vlády nemohou tolerovat a snaží se svůj vliv na internet upevnit. Jednou z velmi radikálních snah byly právě dohody SOPA/PIPA a později ACTA.

Přestože hackeři a crackeři obvykle pracují sami, tentokrát došlo ke společným akcím proti těmto dohodám. Jednalo se téměř výhradně o DDoS útoky, které pouze dočasně vyřadí server z provozu a nezpůsobí žádné škody. Při DDoS útoku jde pouze o účelové přetížení serveru, nejde o skutečný průnik. Útoky se zaměřily výhradně na politické strany, velké firmy lobující za tyto účelové dohody a některé „autorské svazy“. V několika málo případech došlo ke skutečnému prolomení zabezpečení, například u stránek české ODS (zpráva). Vládnoucí moc nelenila a bleskurychle přišla s termíny hacktivizmus, kyberterorizmus a dalšími nálepkami.

Hacktivizmus

Tímto termínem se obvykle označují online hnutí využívající hackerských a crackerských metod. Z pohledu zákona jde často o nelegální aktivity. Na druhou stranu skutečným hacktivistům jde zpravidla pouze o vědomosti a necenzurované informace, typickým příkladem je server WikiLeaks. Zde dochází k zásadní názorové roztržce. Hackeři soudí, že volení zástupci nemají právo veřejnosti utajovat informace. Naopak vlády jsou přesvědčeny o tom, že volič nepotřebuje vědět všechno.

V současnosti je bohužel jakákoliv nepohodlná aktivita okamžitě označena za hacktivizmus, kyberterorizmus a počítačové pirátství. Média zpravidla nerozlišují motivy a za hacktivisty jsou označováni hackeři i opravdoví kriminálníci.

Jak to tedy vlastně je?

U všech mediálních sdělení ohledně kyberterorizmu a hacktivizmu je třeba být krajně opatrný. Je pravda, že hackeři narušili osobní svobodu majitelů serverů a v několika případech skutečně prolomili zabezpečení pro své účely. Nicméně oficiální administrativa velmi účelově obešla demokratické postupy a snaží se vynutit dalekosáhlou cenzuru.

Je samozřejmě pravda, že ochrana duševního vlastnictví na internetu je problém. Účelové dohody však tento problém rozhodně neřeší, zato připravují nástupní prostor pro dalekosáhlé sledování pod záminkou ochrany duševního vlastnictví. Vzápětí po neúspěchu s ACTA započalo propagandistické tažení proti hnutí Anonymous a postupné přesvědčování veřejnosti, že se jedná o teroristy a kriminálníky.

Objevily se také zjevně falešné zprávy o snahách Anonymous vyřadit Facebook či dokonce vypnout internet. To je však v přímém rozporu s požadavky Anonymous a hackerskou etikou a bezpochyby jde o účelové mlžení.

Vždy sledujte, co za motivy je v pozadí a co je komu ku prospěchu. Zdaleka ne všichni hackeři a crackeři jsou zločinci, natož teroristé. Ne všichni hackeři jsou počítačoví piráti a zastánci rozkrádání duševního vlastnictví, jak se nám veřejnoprávní média snaží podsouvat.

Fotograf a majitel několika webů zaměřených zejména na fotografování a geologii.

Komentáře

Nahoru