Internetová kriminalita: Svoboda slova není vždy to pravé ořechové…

Internetová kriminalita: Svoboda slova není vždy to pravé ořechové…

Všimněte si ostrých diskuzí, když se začne mluvit o svobodě slova. Tento pojem mnohým zvyšuje tlak a předem na něj mají připraveno mnoho argumentů. Svoboda slova by měla být jedním ze znaků demokracie. Jakým způsobem je toto splněno si nechme na jindy, pojďme se ale podívat, zdali bychom opravdu měli být tak svobodní…

Pod pojmem svoboda slova si mnoho z nás představí jednoduše „mohu cokoliv kamkoliv napsat“. To je z části pravda, z části ne. Na internetu si mnoho lidí ventiluje svoje problémy pod rouškou anonymity, která stejně ne vždy je anonymní. Právě svoboda slova však může člověka dostat do velkých nesnází…

Internet je svobodný, což je jeho největší problém

Internet je dnes tou naprosto nejjednodušší cestou k projevení svého vlastního názoru, ke svobodě slova. Nabízí mnoho možností, jak svůj názor publikovat, jak jej šířit a prosazovat. Tím se například liší od televize nebo rádia, které už každý jen tak mít nemůže. Připojení k internetu však ano. Stejně tak si každý může založit svoje vlastní webové stránky v podobě blogu, magazínu a podobně.

Kromě této „svobody“ je výhodou internetu i jeho anonymita. Díky ní můžeme komunikovat bez zpětné identifikace. Lidé si proto velmi často vyřizují účty vydíráním a dalšími způsoby. Mnohdy ale zapomínají na to, že ne vše, co se „tváří anonymně“, anonymní skutečně je.

Kriminalita na internetu zahrnuje i šíření textů s rasistickým, fašistickým nebo jinak nenávistným podtextem. To vše však nemusí být šířeno jen formou textu, ale i formou multimediálních dat.

Zcela nejkontroverznější je v tomto případě šíření dětské pornografie, ale to si rozebereme v dalších článcích.

Anonymita je jen sen, z něhož bychom se měli probudit

Lidé si myslí, že internet je skutečně anonymní. Proč bych nemohl přispět do nějaké diskuze pod falešnou přezdívkou, nebo dát rovnou cizí jméno? Vždyť mě tak nikdo dohledat nemůže. Je to stoprocentně bezpečné.

Zní to hezky, ne vždy je to však pravda. Profesionálové si asi budou klepat na čelo, ale pro obyčejné lidi s nutnou dávkou znalostí počítače anonymita opravdu neexistuje. Lidé neumí používat programy proti zanechávání stop, neumí si to zabezpečit a mnohdy počítají s tím, že jim jen prostá změna přezdívky, nebo registrace pod falešnými údaji pomůže.

Ve skutečnosti všude zanecháváme nějaké stopy. Začněme u toho nejprimitivnějšího – email. Pokračujme přes IP adresu a mnoho dalšího. Využívání programů pro změnu IP adresy se stává stále populárnějším, ale kolik lidí to doopravdy zná?


Anonymouse.org je ukázkou anonymizéru online.

Anonymizéry mají za úkol změnit uživatelovu adresu a tím zamaskovat jeho identitu. Setkat se můžete s různými programy do počítače, ale i s webovými službami. Jednou z nich je například Anonymouse.org.

Email se dá rovněž obejít, je to docela jednoduché

Jednak ne vždy je pro registraci email potřeba. Jeho uvedení možná potřebné je, ale nepřijde vám na něj žádný aktivační klíč a další náležitosti potřebné pro přístup na server. Proto je registrace jednoduchá a email zbytečný. I my v komentářích velmi často evidujeme individua, která uvedou smyšlenou přezdívku a od pohledu falešný email typu nereknu@ti.to a podobně. IP však zůstává, stejně jako povětšinou velmi negativní komentáře.

Pro výhrůžky a další podobné praktiky jsou často využívány Email sendery. To jsou vlastně jakési formuláře na internetu, v nichž musíte vyplnit obsah emailu, email příjemce, ale zároveň i email svůj. Asi vám došlo, že není třeba zadávat pravý email. Stačí napsat správně email příjemce a přijde mu email od naprosto smyšlené adresy.


SendAnonymouseMail.net je jednou ze služeb
pro zaslání zcela anonymního emailu.

Při vyhrožování si lidé často zakládají emaily na českých nebo zahraničních službách. Na těch českých je to chyba. Policii dá daleko více práce zjišťování identity majitele emailu založeného na nějaké korejské službě než u emailu Seznamu.

Stalking aneb Pronásledování bez hranic

Pojem stalking s vyhrožováním velmi souvisí. Jedná se o úmyslné pronásledování a obtěžování jiné osoby, u níž útočník snižuje kvalitu jejího života a ohrožuje její bezpečnost. Je to nejčastěji opakované a dlouhodobé zasílání emailů, SMS, dopisů, telefonování a podobně. Často to ale pokračuje i nepřímými výhrůžkami a následně poškozováním a ničením věcí, například poškrábané auto, zlikvidování domácího zvířete a podobně.

Server Trosky.cz uvádí, že minimálně 2 až 8 % obyvatel se stává obětí tohoto deliktu. Podle studie Stalking Survey je až 47 % obětí napadeno přes internet, 6 % obětí bylo obtěžováno na sociálních sítích a až 80 % obětí tvoří muži. V roce 2007 bylo v Německu evidováno 11 401 případů stalkingu.

Stalkery mohou být i ženy. Všeobecně jsou dokonce horšími stalkery, jelikož jsou cílevědomější a systematičtější. Nejčastěji je stalkerem bývalý partner.

Pár příkladů z praxe

Facebook je posetý skupinami propagujícími rasismus a násilí. Před několika týdny se objevila skupina pro pedofily, do níž její autor vkládal pornografické obrázky. Brzy byla smazána. Síť je však plná skupin postavených proti romské menšině, což je bohužel fakt. Facebook tyto stránky maže, uživatelé by je měli nahlašovat a společně proti podobným činnostem bojovat.

V říjnu 2011 řešil brněnský krajský soud Dariusze Damiana Sieczkowského, který na svém webu hrozil pedagogům Masarykovy univerzity smrtí. Informoval o tom server iDnes.cz.

V příštích dílech se podíváme na další druhy kriminality na internetu. Na závěr je nutno říci, že všechny výše uvedené praktiky a mnoho dalších jsou nedokonalé. Žádný trestný čin není natolik dobře provedený, aby se nedal vyřešit. I sebevětší zametání stop nedokáže kriminalisty zastavit a je jen otázkou času, kdy se dopátrají výsledku. Falešný email, změněná IP a další nejsou zárukou nedostižitelnosti…

Komentáře

Nahoru