Jan Sláma: Nejdřív nás Google zablokoval kvůli přemíře vulgárních výrazů

Není to tak dávno, co po internetu začala kolovat aplikace Sorry jako, díky které můžete s přáteli soutěžit v tom, kdo zná lépe nejslavnější hlášky Andreje Babiše a Miloše Zemana. Aplikace je volně ke stažení na Google play, kde sbírá vysoká hodnocení. Málokdo by tušil, že za jejím vznikem stojí 4 nadějní středoškoláci, kteří už za sebou mají i podstatně větší projekty. Jmenovitě se na tvorbě podíleli Ronald Luc, Jiří Diblík, Jan Sláma a Veronika Zelinková.

Protože se jedná o velice zajímavé mladé lidi, o kterých v budoucnu ještě pravděpodobně hodně uslyšíme, nešlo vybrat do rozhovoru pouze jednoho člena tvůrčího týmu. Z toho důvodu přinášíme trochu netradiční rozhovor, ve kterém vystupují hned 3 lidé z týmu Barevné klávesnice. Pouze Veronika Zelinková se omluvila.

Zdravím. Do světa jste nedávno poslali aplikaci s názvem Sorry jako. Musím se zeptat. Co tím sledujete? Je to sranda z dlouhé chvíle? Komerční projekt, nebo je to snad kampaň? Může za to Kalousek? 🙂

Ronald Luc: Sorry jako vznikl na akci Prostředoškoláky(.cz). Verča z dlouhé chvíle zapnula počítač, a protože nejel internet, místo sledování videí jsme začali programovat appku pro Android. No, a na další den jsme měli vymyslet nějaký projekt, reagující na současné dění. Původně měl v aplikaci být i Sobotka, ale po krátkém průzkumu jsme zjistili, že neříká nic zajímavého.

Jaký máte vztah k politice?

Jan Sláma: Co to je politika? Ne, teď vážně. Trochu aktivnější jsem. S pár politiky se do kontaktu dostávám, ale ať už jde o ministryni Valachovou nebo Babiše, snažím se nějakému užšímu zapojování vyhnout.

Jiří Diblík: Sorry jako, co ti je do toho? 🙂

Ronald Luc: O politiku se zajímám, ale zatím jsem se mírně angažoval pouze v komunálních volbách.

Dovedete si představit práci na nějakém projektu pro politiky? Strany by určitě ocenily mladé kreativní lidi, kteří by jim skrze zajímavou aplikaci nahnali několik procent hlasů. Ještě vás nikdo neoslovil?

Jan Sláma: Nabídky jsem již měl, ale zatím nechci. Nerad bych se spojoval s názory jiných lidí. Na druhou stranu, kdybych měl možnost podpořit třeba pana Drahoše či Horáčka v prezidentských volbách, v odvolání na mé aktuální informace o těchto dvou osobách to pravděpodobně udělám. Se Sorry jako jsme zatím žádnou nabídku neměli.

Jiří Diblík: V mém případě v současné chvíli asi ne, kdyby ale přišla zajímavá nabídka, tak bych o tom uvažoval.

Ronald Luc: Já se spoluprácí nemám problém, ale musela by se shodovat s mým politickým míněním, žádné “účelovky” ‒ vzhledem k současnému politickému dění bych rád podpořil protikandidáty současného prezidenta.

Barevná klávesnice v akciZa většinou z vás už je vidět pořádný kus práce, za který by se nemuseli stydět ani mnohem starší kolegové. Přesto si troufnu tvrdit, že většinová populace vás ještě úplně nezná, i když v budoucnu o vás určitě ještě hodně uslyší. Můžete se stručně představit?

Jan Sláma: Já se začal podnikání věnovat ve 12 letech. V 16 jsem byl soudně zplnoletněný. A v 17 jsem založil první s.r.o. Za tu dobu jsem pracoval hned na několika fajn projektech v čele s neziskovkou Nenech to být, která se stala s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalších organizací jedním z nejrychleji se šířících projektů na boj proti šikaně v České republice. Před necelým měsícem jsem založil technologický startup FaceUp.com se sídlem v Jihomoravském inovačním centru. Pomohla mi k tomu i investice od brněnského investora Jiřího Hlavenky.

Jiří Diblík: Já jsem na tom podobně jako Honza. Od malička podnikám, v 16 jsem se také nechal soudně zplnoletnit. Ve 12 jsem založil kreativní agenturu Dibel.cz. Před měsícem jsem maturoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. A v současné době se naplno věnuji svému startupu ToGo, kde se snažím o vývoj unikátní aplikace pro sportovce. Dále pracuji i na několika dalších projektech. A mimo jiné pomáhám Honzovi v jeho startupu FaceUp.

Ronald Luc: Z větších projektů jsem před 2 lety založil BrNOC ‒ to je noc, kdy studenti přednášejí studentům. Už jsem vedl 3 takovéto akce a slaví úspěch. Na poslední, která se uskutečnila v prosinci 2016, bylo přes 150 studentů. Mimo to jsem vloni reprezentoval Českou republiku na Mezinárodní olympiádě v informatice v ruské Kazani. A v současné době spolupracuji na prvním českém autonomně řízeném autě. Mimo jiné také vyučuji základy informatiky v Centru volného času.

Spolupracovali jste na nějakém projektu už dříve? Nebo jak se dá vůbec taková parta dohromady?

Jan Sláma: Naše čtveřice se potkala více méně náhodou cca před měsícem na finálovém víkendu soutěže s názvem Nejaktivnější středoškolák ČR 2017. Všichni za sebou máme docela dost projektů, ale takto společně jsme do teď nikdy na ničem nepracovali.

Dají se takové aktivity skloubit se školou?  Vychází vám ve škole vstříc?

Jan Sláma: Za mě mohu říct, že to jde, ač dost složitě. Na začátku gymplu jsem měl jedny z nejlepších známek ze třídy, to už teď ale neřeším. Do školy chodím, kdykoliv to jde. I tak mám ale velmi vysokou absenci, která je v některých předmětech přes 50 %. Škola mi ale vychází vstříc, to rozhodně ano.

Ronald Luc: Od prosince se většinou táhne jedna dlouhá šňůra soutěží, která končí až celostátními koly v dubnu, takže ve škole skoro nejsem. Naštěstí mám individuální studijní plán, profesoři jsou chápaví a nemají problém s dopisováním testů i o několik měsíců po termínu.

A jak vypadá samotná práce? Podobá se to trochu americkému snu, že se po škole sejdete v garáži, kde pracujete na projektu?

Jan Sláma: Jak kde. Největší část na Sorry jako jsme udělali na chatě v Jizerských horách, v KFC v Jablonci, a pak na pardubickém nádraží. Obvykle ale s kluky pracujeme z domu, ve škole, anebo čerstvě u mého startupu FaceUp také z kanceláře v Jihomoravském inovačním centru.

Jiří Diblík: Když jsem ještě chodil do školy, bylo to tak, že jsem cestou do školy nebo o přestávkách vyřídil, co bylo potřeba. Pracoval jsem po škole a po nocích, na schůzky jezdil autobusem nebo vlakem. Teď už mám naštěstí po maturitě tak je času dost.

Čím to je, že jste takhle aktivní už při studiu? Máte to štěstí, že vás učí inspirativní lidé, potkali jste se s někým, kdo vás ovlivnil, nebo to už musí mít člověk v sobě?

Ronald Luc: Já mám to štěstí, že v Jihomoravském kraji existuje Program podpory nadaných studentů, který sjednocuje nadšené mladé lidi. Když se člověk už od 15 schází s aktivními vysokoškoláky, od kterých zjistí, co všechno lze podniknout, nejde jen nečinně sedět ve škole.

Vystačíte si při tvorbě aplikací s tím, co se učí ve škole, nebo se vzděláváte i sami?

Ronald Luc: Sice nám ve škole dali dobré základy C++, Pythonu i Javy, ale pro opravdovou práci je nutné zkoušet vlastní projekty. I když se projekt, nebo Středoškolská odborná činnost nepovede, člověka to posune víc než za celý rok ve škole.

Co je pro vás těžší? Najít vhodný nápad, nebo pak následná realizace v podobě programování, marketingu atd.?

Jan Sláma: Nejtěžší pro mě není najít nápad, ale poznat, zda ten nápad opravdu stojí za to. Často ztratím dobu nad vymýšlením nového projektu a až pak si uvědomím, že z toho nikdy reálný byznys nebude.

Jiří Diblík: Za mě určitě nápad.

Ronald Luc: Jednoznačně nápad. Pak už stačí jen nadchnout správné lidi a může se začít makat.

Pracující tým Barevné klávesniceUživili byste se svou současnou činností, nebo je to zatím spíše forma brigády s možností rozvíjet své schopnosti a trochu se zviditelnit?

Jan Sláma: Ano, mám nastavený takový plat, aby mi tak akorát stačil. Pokud by to bylo nutné, po souhlasu valné hromady FaceUp Technology s.r.o. ho mohu upravit. O peníze ale zatím nejde. Pro mě je důležité přinášet nějaké hodnoty a pozitivně ovlivňovat společnost. Fajn je se u toho i co nejvíc naučit.

Vaše aktivity neunikly ani významným osobnostem. Není žádným tajemstvím, že Honza Sláma se zná s Janem Mühlfeitem. Dostali jste už nějaké laso do prestižní firmy?

Jan Sláma: Nabídky od různých větších firem jsou, ale já mám raději vlastní projekty. Nechci, aby mi někdo diktoval, co mám dělat.

Na závěr bych se rád ještě zeptal na pár věcí ohledně aplikace Sorryjako. Kolik zhruba času zabere vytvoření takové aplikace

Ronald Luc: Současná verze bez grafiky zabrala zhruba 42 hodin čistého času, přičemž já neměl žádné předchozí zkušenosti s mobilními aplikacemi a Verča dělala jen pár appek.

Jaké jsou zatím ohlasy na aplikaci? Na Google play máte současně hodnocení 4,7 hvězdiček z maximálních 5.

Jan Sláma: Ohlasy jsou docela fajn. Lidi to baví. Nejdřív nás sice Google zablokoval kvůli přemíře vulgárních výrazů, ale napsali jsme jim mail, že jde jen o citaci hlavy našeho státu.

Splnila aplikace svůj účel?

Jan Sláma: Je otázkou, jaký měla účel? Dost možná tu lžeme a platí nás Sobotka s Kalouskem. 🙂 Pokud však věříte faktu, že o žádnou kampaň ani účelovku nešlo, tak splnila. Pár lidí se zasmálo, a to je hlavní.

Jakou hlášku Andreje Babiše a Miloše Zemana máte nejraději?

Jan Sláma: Sorry jako, co ti je do toho jako? Vy snad někomu sdělujete, jakou hlášku máte nejraději? Kdo tady sděluje, jakou hlášku má nejraději? Sděluje to Sobotka nebo Kalousek? … Takže asi tak 🙂

Můžou se čtenáři těšit na nějakou další zajímavost z vaší dílny?

Jan Sláma: Všichni z nás mají své práce nad hlavu a toto měla být původně jen sranda na pár dní. Na druhou stranu, spolupráce nás bavila a nevidím důvod, proč se volnočasově „Barevné klávesnici“ nevěnovat. Pokud se tak stane, budeme se pravděpodobně nadále držet podobné satirické tvorby, které není myšlena moc vážně. Spíš bych se ale vsadil, že do budoucna budeme spolupracovat i na nějakém větším projektu.

Díky moc, že jste si na mě a čtenáře objevit.cz udělali čas. Budu vám držet palce, aby se vám v životě dařilo aspoň jako doposud. Věřím, že toho máte ještě hodně před sebou.

Jan Sláma: Také děkujeme. A zdravíme všechny, kdo si přečtou rozhovor.

Někteří roboti už píší lepší články než lidé. Proto jsme si do redakce Objevit také jednoho robotického pomocníka pořídili. Pojmenovali jsme ho Ondřej Kolda, aby se cítil plnohodnotnou součástí týmu. Na druhou stranu, Ondřej Kolda o sobě prohlašuje, že je studentem Mediálních studií v Olomouci, a že žije. Takže kdoví, co jsme si to vlastně v internetovém obchodě koupili.

Komentáře

Nahoru