Jirka Koláček: V mládí se věnoval jízdě a chovu koní, teď vlastní pekárnu, která peče ten nejlepší 100% žitný kváskový chléb

Jirka je pekař. Ale ne jen tak ledajaký pekař. Má jeden z nejlepších kváskových chlebů. Umí upéct prakticky jakýkoliv chléb. Například mrkvový, s ořechy, s čokoládou a švestkami, ale hlavně 100% žitný, vyrobený tradičním způsobem a postaru, tedy na tvrdou kůrku a doměkka propečený a vláčný vnitřek. Řeč je o Jirkovi Koláčkovi, nadějnému podnikateli a novodobém pekaři.

Zdravím Jirko, pověz nám prosím na úvod pár vět o sobě.

Ahoj 🙂 🙂 no to se přece říká těžko…

Když ses v patnácti rozhodoval, byla pekařina jasná volba? Respektive, jak ses dostal k pekařině a co jsi dělal dříve?

Ne, jasná volba to určitě nebyla. Tenkrát v patnácti jsem byl skálopevně přesvědčen, že se příštích 100 let nebudu věnovat ničemu jinému, než tomu, čemu jsem se věnoval denně pár let dříve. A to jízdě na koni, chovu, parkouru a trénování. Celý ten koňský svět mě učaroval a nakonec se mi to i splnilo a hned po zemědělské škole jsem se tím začal i živit. Ale pak přišel rok 89 a s ním svoboda a hlavně taky krásná mladá žena a pár týdnů narozená dcera a život byl hned nádhernej (ale to je pořád..:-)). A s tímto rokem přišli také nové možnosti, bylo mi 24 a netoužil jsem po ničem jiném, než dělat věci svobodně a po svém. Takže jsem počmáral pár papírů čísly a bylo víc než jasné, že koně zůstanou už jen koníčkem. 🙂

Opustil jsem tedy místo vedoucího a trenéra jízdárny a začal s ženou Alexandrou budovat od nuly umělecký ateliér specializující se na práci s keramikou a následně na práci ve veřejném prostoru a architektuře. Bylo to nádherných ale zároveň i těžkých 25 let. Asi rok a půl zpátky se stalo, že jsem dostal chuť na žitných chléb, dobrý žitných chléb jak jsem si jej pamatoval z dětství, z vesnice mého dědy.

A bylo velkým zklamáním, že mé chuťové buňky neuspokojily ani žitné chleby z těch nejvyhlášenějších pekařstvích. Začal jsem proto s žitnou moukou experimentovat, protože vaření a dobrá kuchyně i jídlo je mým velkým koníčkem. I přes počáteční neúspěchy se po pár měsících dostavil velmi solidní výsledek. Za nemalého povzbuzování přátel jsem se tedy jak říkávala babička, vydal s kůží na trh a brzy na to jsem již s dcerou Míšou založil řemeslnou pekárnu, která se specializuje na výrobu 100% žitného kváskového chleba a sladkého pečiva z žitné mouky a bez cukru. 🙂

12194608_1697629320473896_3528833812214343214_o

Řemeslná Koláčkova pekárna – tvá osobní značka. Kdy spatřila světlo světa a co tě vlastně vedlo k tomu, že si založíš vlastní pekařství?

Moje pekárna nejprve malinko působila v ilegalitě. 🙂 Nejprve bylo nutné vyřídit všechna potřebná povolení a vybudovat prostor odpovídající předpisům a normám. Nedalo nám to a už během toho jsme chleba pro přátele a jejich přátele pekli. Od začátku roku jsme pak již začali chléb nabízet ve vybraných prodejnách. Od samého začátku jsem nepochyboval o tom, že pekárna ponese mé a v dvojsmyslu i dceřino jméno. 🙂

Chceme tím našim klientům deklarovat, že za pekárnou stojí konkrétní osoba, která ručí za kvalitu a s kterou je možno komunikovat. Takže ano, osobní značka, osobní přístup, osobní zodpovědnost. Motivů bylo určitě více, kladný vztah k dobrému jídlu, fascinace novým projektem, který začal poměrně nevinně a chuť po čtvrtstoletí zkusit zase něco nového, jiného. :-). Celý život mě baví hrát si, podílet se na věcech, které mají smysl a které vytváří nějakou přidanou hodnotu. A taky, stejně jako tisíce lidí i mě už nebavilo nechat se krmit umělými a zamrazenými produkty přeplněnými konzervanty a dochucovadly jen proto, že jsou dostupné, levné a mají lesklé obaly.

Jaké byly začátky? Hádám, že asi mnohem jednodušší než v jiných oborech. Přece jenom pečivo u nás jí skoro každý. Takže dá se říci, že jsi to měl jednoduché anebo….?

V našem případě by asi bylo lepší říci, jaké jsou začátky, než jaké byly,  protože naše pekárna v podstatě funguje pár měsíců. Lehké to určitě není, právě proto, že se u nás pečiva jí hodně takže se ho i hodně musí vyrobit. Konkurence je tím pádem veliká, ale zase záleží jak v čem. My se specializujeme na určité produkty a nechceme se stát velkopekárnou, Soustředíme se na klientelu, která hledá a chce kvalitu, pro kterou je důležité co jí a zajímá se, z čeho a jak je to vyrobeno.

Klientelu, která odmítá jíst rozpečené polotovary, které se ve zmrzlém stavu skladují mnoho měsíců. Není úplně jednoduché takového zákazníka získat, ale zase takový zákazník je poměrně konzervativní, a pokud jej nezklamete a získáte ho na svou stranu, jen tak se od vás neodvrátí. Takže o těžkých začátcích budu schopen povídat tak za dva, tři roky.

Se samotným založením a orientaci v technologiích mi v prvních týdnech když jsme se rozhodli, že se budeme profesionalizovat, pomohl zkušený a úspěšný pekař pan Tulačka, který když ochutnal můj žitných chléb tak se na mne díval velmi nedůvěřivě, protože mi nevěřil, že nejsem vyučen v oboru. Pak ale prohlásil, že lepší žitných chléb v životě nejedl a právě tato slova byly pro nás obrovským povzbuzením, takže jeho druhé prohlášení a radu, abychom pekárnu nezakládali, že se z toho zblázníme, jsem už neslyšel. 🙂 🙂

Kolik peněz a času stojí takové zřízení domácí pekárny?

Dnes jsme s investicemi na 2,5 milionech, a v nedaleké budoucnosti bychom chtěli ještě nejméně jednou tolik, spíše více investovat. Od definitivního rozhodnutí o založení profiprovozu po první pečení to trvalo 2 měsíce každodenní práce s minimem spánku s tím, že vhodný prostor jsme měli a bylo potřeba jej jen upravit.

Co tě vlastně vedlo k rozhodnutí, že začneš péct domácí chléb? Byl to tvůj dětský sen? Nebo to přišlo z ničeho nic?

Jak už jsem říkal, začalo to potřebou upéct si chléb, který mi trh nenabízel. Až potom začali přátelé čím dál tím častěji říkat, že nemají potřebu si péct svůj chléb, ať to pro ně dělám já. No a já o tom začal také víc a víc přemýšlet, no a víš jak to je,….. když už jednou myšlenka do hlavy vstoupí, tak …:-)

V obchodech se dá sehnat přece strašně hodně druhů chleba, tedy konkurence je docela velká. Určitě se dá upéci lepší, chutnější a kvalitnější chleba. Nejspíše ale bude stát určitě víc, než předpečený chléb v supermarketech. Je tedy pro takový artikl v ČR místo, když u nás lidé jdou hodně po ceně?

Tak tím jsem se určitě také hodně zabýval a můj názor, který se nám i potvrdil je takový, že mnoho lidí a stále jich přibývá, se zajímá o to, co dávají do pusy a pokud tito lidé čtou slevové letáky, tak jen proto, aby věděli, co si opravdu koupit nemají. Žijeme přece jen v tržní ekonomice, takže stojí-li již zpracovaný výrobek od kila méně než kilo suroviny, z které by měl být vyroben, je víc než jasné, že něco není v pořádku. Naše chleby opravdu nepatří k těm levnějším, ale určitě odpovídají kvalitě a množství surovin v něm obsaženým stejně jako způsobu zpracování a výroby.

10422524_1590611794508983_7627888984495689812_n

Má vůbec pekařina jako povolání v Česku budoucnost? Většina řemesel se nyní nahrazuje roboty a automatizovanými stroji. Nehrozí, že časem třeba celý tento obor vymře a chleba nám budou už péci jenom stroje?

To nehrozí, to se již děje. Velmi sofistikované linky dnes pečou pouze pod dohledem člověka z pečlivě namíchaných směsí, které vyhovují né chuti a organizmu, ale použité technologii tisíce tun uniformního pečiva, které se následně hluboce zmrazí, aby se mohlo dlouhodobě skladovat. To se pak těsně před prodejem rozmrazí a rozpeče. Jak je to ale s chutí, kvalitou a trvanlivostí takového pečiva víme všichni velmi dobře.

Takže nejen řemeslo pekařské, ale všechny řemesla mají dle mého názoru budoucnost a to nemalou. Vždyť se podívejte, kolik vzniká nových malých pivovarů, výroben a malých farem, bister a krásných krámů s kvalitní potravinou. To vše mě utvrzuje, že řemeslo je na vzestupu, i když bohužel (možná spíš naštěstí) bez jakéhokoli přispění či podpory státu a úřadů za životosprávu lidí zodpovědných.

Všimla jsem si, že hodně k propagaci využíváte sociální sítě. Jak moc velkou roli u vás hraje Facebook? Využíváte jej jen k propagaci pekařství? Anebo zároveň Facebook slouží i jako prodejní kanál?

Komunikace s koncovým zákazníkem, spotřebitelem je pro nás velice důležitá.  Takže se účastníme ochutnávek v krámech, jezdíme na akce, kde můžeme náš chléb prezentovat přímo zákazníkovi a komunikovat s ním osobně, není to ale vůbec jednoduché, protože je důležité mluvit s lidmi osobně, dozvědět se tak jejich opravdový názor, zabírá to mnoho času, ale vyplácí se to. Ze stejné potřeby nezprostředkované komunikace pak také využíváme Facebok, který je pro takovou komunikaci vynikajícím médiem ..:-)

O sociálních sítích jsme se již pobavili, ale využíváte třeba i nějaké jiné kanály k propagaci? Nebo to nějak neřešíte? Respektive jak se lidé o vašem pekařství dozví?

V našem pekařství řešíme každý detail, takže i propagaci. 🙂 Vůbec nejlepší způsob, jak se o našem žitném chlebu lidi dozví je ten, když dostanou referenci a doporučení od svých přátel, rodiny, známých nebo jej u nich přímo ochutnají. To je ta nejlepší reklama co může být!!  Tento typ reklamy totiž není komerční, takže lidé na takové doporučení reagují velmi pozitivně a nepodrobují ho již žádné revizi. Není vyjímkou, že náš chléb lidé nosí na návštěvy či párty jako dárek místo láhve vína. No, není to nádherný? 🙂 🙂

To samé když uznávaná kapacita z oboru gastro prohlásí spontánně do televizní kamery, že je to nejlepší chléb, který kdy jedl.  Toto je mnohem účinnější než placený televizní spot. To samé platí o ochutnávkách. Pokud jste u toho osobně a komunikujete otevřeně s lidmi je to pro propagaci velmi přínosné. Má to všechno ale jednu podmínku, musíte nabízet a předkládat  a nejen deklarovat  prémiový produkt, který mluví sám za sebe a je v tom okamžiku schopen se prodat sám.

Stejně tak ale nepodceňujeme ani všechny ostatní detaily jako velikosti, tvar, vzhled,  způsob brendu, obal a ostatní věci. Je toho opravdu hodně..Celek se vždy skládá z detailů, mám stále v hlavě desítky a desítky důležitých bodů jak pro výrobu, tak pro propagaci a prodej. Tyto 3 faktory jsou  pro mne zásadní a chci je mít vždy naplněny od sta procent výš. Myslím, že pro mnohé by to mohly být prkotiny, ale já na nich prostě trvám. 🙂 Vyplácí se to!

Tvoje pekárna se proslavila díky nejlepšímu kváskovému chlebu. Prozradíš nám z čeho je vyroben nebo je to firemní tajemství? 🙂

Odpověď je velmi prostá, z žitné mouky a vody. 🙂 🙂 Stejně jako kvásek, který si vyvádíme sami a který je již právoplatným členem rodiny. 🙂 Všechno ostatní je kombinace a neustálé doplňování nových, již zmiňovaných bodů v přípravě, výrobě, distribuci a způsobu prezentace, ale to je již samozřejmě předmětem našeho know-how.

Je to pro mě trošku španělská vesnice, ale jak vůbec takový proces výroby chleba vypadá? A jaké technologie k tomu využíváš?

Stačí si zadat na internetu domácí výroba chleba a vypadnou na tebe desítky a desítky videí, jak se dělá kvásek, jak chleba, a stovky článků a receptů. Ale podstata je pořád stejná, zadělá se těsto, nechá se vykynout a pak se upeče. 🙂 🙂 Je to jako s vínem nebo pivem, způsob výroby a ingredience jsou všeobecně známé, to co ale odlišuje nepitelné patoky od špičkových produktů, které umí chuťovým buňkám způsobit zas a znovu veliké potěšení a neškodí tělu, spíše naopak, je použitá ingredience zpracovaná v definovaném prostředí definovaným způsobem.

V čem se třeba liší výroba poctivého chleba a výroba chleba, který najdeme často v supermarketech?

Naštěstí úplně ve všem, to jest jiná ingredience, jiné prostředí, jiný způsob zpracování. Linky, které chrlí desítky tisíc kusů pečiva za hodinu jsou postaveny na úplně jiných principech než malé pekárničky, Základem malé řemeslné pekárny je řemeslo a k dobrému řemeslu patří i pečlivý výběr ingrediencí. Základem velkopekárenských provozů je jen a jen ekonomika, návratnost nemalé investice a spokojenost investora, takže těmto kritériím je bohužel podřízeno úplně všechno.

10421562_1593305534239609_3866254096108674429_n

Kdy ses rozhodl, že chleba pustíš do světa? Bál jsi se, že o tvůj chléb nebude zájem? Přece jen lidé neradi zkouší nové věci 🙂

Už jsem to popisoval, my jsme měli velikou výhodu, že jako první vznikl produkt, který byl pro radost z chutě, vymazlil jsem si recepty a kupoval nejlepší ingredience. Jen semínek je v našem chlebu skoro deset procent z gramáže. Objel jsem mnoho mlýnů, než jsem byl spokojen s moukou a tak to dělám dodnes se všemi ingrediencemi. Takže produkt byl hotový, nezatížen ekonomickými rozvahami a tlakem na cenu versus kvalita. Když pak došlo na to, že by se měl chléb prodávat i tehdy si o to vlastně přátelé, kteří jej ochutnají, řekli sami a hned dodali, ale my jej chceme úplně stejný, jak jej děláš pro sebe. Ale i přes toto posvěcení jsme začínali pomalu, krůček po krůčku, obchod po obchodu.

Nemáme žádného dealera nebo cesťáka, který by měl za úkol vyhledávat nové a nové odběratele, takže se soustředíme na ty, co máme a nové oslovujeme pozvolna. Mnoho jich nás oslovuje samo. Takže jsme se rozhodli až po zralé úvaze když náš chléb ochutnalo opakovaně mnoho lidí a projevovali stále stejné nadšení. Důležitější než rychlý růst je pro nás nastavená kvalita. Na tomto stojí vše a vše tomu podřizujeme.

Můžeme teď tvůj chleba najít třeba někde v nějakém supermarketu? Nebo jen u vás v pekárně?

V supermarketech neprodáváme. Znám osobně drtivou většinu majitelů a vedoucích všech padesáti obchodů, kde dnes prodáváme. Můžou mi kdykoli zavolat nebo napsat a stejně tak i já jim. Vybíráme si, kde budeme prodávat a mám stejně tak radost, že i většina obchodů, kde prodáváme, si také své dodavatele pečlivě vybírá.

Jak dlouho vůbec výroba takového chleba trvá?

Záleží, jak se to počítá. Ve velkopekárnách jsou to setiny sekund, v malých pekárnách jsou to minuty a doma to trvá podle použité  receptury hodiny někomu 3 jinému i 15. Ty sekundy a minuty  se samozřejmě vypočítávají směna / vyrobené množství.

Jaké všechny druhy chlebů se u vás vyrábí?

Děláme dnes 11 druhů chleba. Všechny jsou 100% žitné, kváskové z žitného kvásku a dál podle přívlastku: Olivový, mrkvový, se škvarky, hokkaidó, rajčatový, ořechový, s parmazánem, semínkový, chia, celozrnný, taky s čokoládou a sušenými švestkami.

A který z nich je absolutně nejlepší – respektive, zákazníci ho nejvíce kupují?

No všechny přece. 🙂 🙂

Pečete u vás jen chléb? Předpokládám, že tvé podnikání nestojí jen na jednom typu pečiva. Jaké další pochutiny u vás v pekárně vyrábíte a o co je teď u vás největší zájem ze strany zákazníků?

Stále vede žitných chléb, na tom stavíme, ale pečeme z žitného těsta i koláče a muffiny vše navíc bez cukru slazené medem, datlemi a rozinkami.

12309482_1701803306723164_9211462312150191618_o

Plánujete do budoucna nějakým způsobem rozšířit svůj sortiment?  

Plánů máme asi hodně, ale vždy jsou předmětem tajemství, dokud je neuvedeme v život. 🙂

Hodně diskutované je také spojení pečiva a rakoviny. Myslíš si ty sám, že právě pečivo může za častější výskyt rakoviny tlustého střeva? Anebo je to spíše podle tebe tím, že lidé začali produkovat a konzumovat nekvalitní, na rychlo upečené pečivo, které se často prodává právě v supermarketech.

Tak to je téma na samostatný rozhovor, ale určitě souhlasím s tím, že bílé pečivo zvláště pak v kvalitě jaké je prodáváno a v množství jakém je konzumováno navíc plné aditiv a všelijakých doplňků nutných pro velkovýrobu střevu dobře nedělá a roste z něj břicho. O přímo vražedné kombinaci tuku a bílé mouky ve formě koblih často namáčených v obarveném palmovém oleji a posypaných cukrem pak ani nemluvím. Byl to nakonec i jeden z důvodů proč jsem si začal péct žitných chléb sám a proč jsem jej chtěl čistě žitný i přes to že to přináší nemalé problémy při zpracování těsta.

Mohli bychom přejít teď trochu k číslům? Máš představu, kolik jste za minulý rok upekli pečiva?

Desítky tisíc, zní to impozantně, ale když se to rozpočítá na dny, není to zas tak strašný 🙂 🙂

Jaký máte aktuální obrat? A byl bys ochotný prozradit i to, zda se vám už podařilo firmu dostat do černých čísel?

Aktuální obrat je ve stovkách tisíc, co se týká černých čísel tak tam jsme se dostali po 8 měsících, o 3 měsíce dřív, než jsme původně plánovali.

Kolik lidí se podílí na chodu celé pekárny? Plánujete do budoucna expandovat? A udělat “síť pekáren”?

Momentálně se na chodu celé pekárny podílí včetně brigádníků asi 10 lidí. Co se týká budoucího růstu, určitě o něj budeme v příštích letech usilovat. Jsme ale samozřejmě limitováni dvěma důležitými kritérii, na kterých je naše pekárna postavena a to je high kvalita produktu, který nabízíme a způsob jak toho dosahujeme, což je řemeslné zpracování pečlivě vybrané základní suroviny při použití pouze těch technologií, které umožňují použití tradičních postupů. Takže kvalita a ryzost našeho chleba je krom jiného dosahována i vysokým podílem ruční práce. Tím bude naše pekárna v možnostech expanze vždy svým způsobem limitována.

Sháníte v současné době nějaké pekaře do svých řad?

Počet lidí podílející se na chodu naší pekárny se již téměř rovná  počtu hráčů v hokejovém mužstvu. A protože i my chceme  hrát ,,play off “ v NHL, je logické že nové pekařky hledáme prakticky pořád. 🙂

Kolik času ti zabralo najít opravdu kvalitní suroviny? Přece jen sehnat vhodné ingredience není v dnešní době zrovna nejjednodušší záležitostí.

Opravdu hodně!,  A né zabralo, ale zabírá a zabírat i vždy bude. 🙂 Žádná surovina mi totiž není nikdy dost dobrá. :-), Ale vyplácí se dát si tu práci a kvalitní surovinu opravdu hledat. Vyzkoušel jsem spousty žitné mouky a navštívil skoro 10 mlýnů, než jsem našel mlynáře, s jehož přístupem a moukou jsem začal být spokojen. A právě takto přistupuji ke každé surovině včetně soli. V současné době pečeme 11 druhů chleba a také sladké pečivo z žitné mouky bez cukru slazené medem a datlemi, takže jen základních surovin nakupujeme víc než 30 druhů od víc než 30 dodavatelů. Zabírá to opravdu mnoho času a úsilí, ale baví mě to a jak říkám, vyplácí se to.

Chceš dostat  vaše produkty i za hranice? Tedy prodávat třeba pečivo někde v zahraničí? Nebo do budoucna chcete zůstat ryze česká společnost?

Za ten necelý rok co se pečení kváskového žitného chleba věnujeme profesionálně se nám v Čechách dostalo přijetí i uznání spotřebitelů, významných a renomovaných prodejců ale také  odborníků, investorů, osobností a propagátorů z oblasti jak zdravé a kvalitní výživy, tak i z oblastí tzv. vysoké gastronomie. To nás samozřejmě velmi moc těší, ale také hodně zavazuje v nastoleném tempu a jeho úrovni nepolevovat. Je proto asi logickým krokem, že minimálně o konfrontaci se zahraničím určitě hodně stojíme. V lednu 2016 se proto budeme účastnit jedné z největších tradičních přehlídek potravinářských produktů v Evropě, veletrhu Gruene Woche v Berlíně.

Pokud se nepletu, ty podnikáš se svou dcerou – dá se tedy říci, že jste taková rodinná pekárna. Jak tu práci máte rozdělenou? Co dělá ona? Co děláš ty?

Ano, pekárnu jsem založil se svou dcerou Míšou a jako rodinná firma se i profilujeme. Jsme ve firmě společníci, takže probíráme  vše důležité, ale i drobné detaily každodenních povinností společně. No a co se týká rozdělení práce? 🙂 Všechno v čem musí být pořádek a řád má na starosti Míša, no a  ty ostatní méně zajímavé činnosti jako jsou vize, strategie, výroba, technologie a obchod se snažím dělat já. 🙂 Pevně pak doufám, že i to si Míša jednou převezme.

A jak to vypadá, když řešíte spory? Jsi na ni přísnější než na další zaměstnance?

Založil jsem si tu pekárnu kromě ostatního pro radost, a opravdu mi to také radost přináší. Nevedu proto spory s nikým, natož pak se svým společníkem. 🙂

Dostáváš i nějaké nabídky spolupráce od ostatních konkurenčních pekáren?

Jsme poměrně malá a docela úzce specializovaná pekárna, nijak se proto vůči nikomu nevymezujeme a ,,ostatní konkurenční pekárny“ jak říkáš, nazýváme ,,ostatními pekárnami“. Zastávám totiž názor, že rodinných malých pekáren by mělo být daleko více než jich je. Navíc velkým pekárnám nijak nekonkurujeme a ani to nemáme v úmyslu, to je úplně jiný obor činnosti než jaký provozujeme my. Dostali jsme zajímavou nabídku, abychom jeden střední pekárenský provoz včetně zaměstnanců a zákazníků převzali, ale nezapadalo to do našich plánů.

Dokázal bys říci, jaké jsou ve tvém oboru teď trendy? A jak se bude pekařství dle tebe odvíjet do budoucna?

No, naše pekárna sama z trendu vznikla, z trendu, který někdo nazývá Bio a někdo zdravou nebo farmářskou potravinou, ale protože je to fenomén, který například v Německu a Rakousku trvá už téměř sto let, nenazýval bych to trendem, ale směrem nebo taky klidně samostatným odvětvím stravování.Tím zároveň už také odpovídám i na tvou druhou otázku, ty směry vývoje, ne že budou, ale jsou přibližně dva, protože mluvím v kontextu kontinentu. Je to produkce, zpracování, prodej a konzumace průmyslové a neprůmyslové potraviny.

Průmyslová potravina má momentálně hodně navrch, což ale hraje ve prospěch potraviny neprůmyslové, protože jak už víme z pohádkových knížek a nejen z nich, když má někdo dlouho navrch, ztrácí sebekontrolu a začne svého postavení zneužívat. Což v našem případě znamená, že průmyslová potravina, přesněji „obor průmyslová potravina“ se už vůbec nezabývá obsahem, to jest z čeho a jak kvalitní je nebo není, ale pouze formou, to jest jak co nejjednodušeji, nejlevněji a nejvíc vyrobit, jak co nejkrásněji a rafinovaně zabalit a následně v co největším množství prodat s mírou zisku požadovanou investorem.

Průmyslová potravina je absolutně globalizovaná a jako taková podléhá a vzhlíží k jedinému kritériu, kterým je kladné číslo, s kvalitou a jídlem jako takovým už nemá dávno nic společného. Proto je tady veliký dlouhodobý prostor pro vzestup potraviny neprůmyslové. Takže ideální stav pro spotřebitele (pro nás pro všechny), by nastal až tehdy, když by se tyto dvě samostatná odvětví začali navzájem pozitivně ovlivňovat, což se i občas děje ale pouze v minimálním nevýznamném objemu. Příštích 20 nebo spíš 50 let (dál naštěstí nevidím) toto bohužel nehrozí. Z toho ale taky vyplývá, že kvalitní projekt potraviny neprůmyslové bude mít těch příštích 50 let víc než velkou šanci uspět. 🙂 🙂

Slyšeli jsme, že se také zaměřuješ na základní školy. Co si pod tímto máme představit? Budeš zprostředkovávat zdravou variantu svačin do škol?

Jsme součástí skvělého projektu skutečně zdravá škola, který vedou a prosazují odborníci více než erudovaní a podporují jej osvícení lidé s jasnou vizí. Proto jsem přesvědčen, že je to projekt dlouhodobý a věřím v jeho úspěch. Do jaké míry a čím se ho jednou budeme nebo nebudeme účastnit, jako přímý dodavatel pro nás není zas tak důležité jako to, že ten projekt určitě podporujeme a jsme moc rádi, že vznikl a úspěšně roste. Pro nás, vlastně nejen pro nás je na tom hlavně pozitivní to, že je to projekt, který pro své zásady a cíle nemůže podporovat potravinu jinou než neprůmyslovou.

Tvá firma se účastnila letošního Prague Food Festivalu 2015. Jaký jsi měl z toho pocit? Pojedeš příští rok zase?

Ptáš li se takhle přímo na pocit tak pak asi jen jednou větou…, Bylo to super!! Moc jsme si to užili, byla to slavnost jídla a jeho kultury, jakých u nás moc není. Prague Food Festival navštěvují tisíce lidí s jedním společným zájmem a mnohdy i vášní zvanou kvalitní potravina. Zrovna pan Maurer naplňováním své vize má také veliký podíl na dlouhodobé a srozumitelné kultivaci našeho (rozuměj českého) nahlížení na ,,jídlo“. Bude-li to jen trochu možné, určitě se znova rádi zúčastníme.

Co považuješ za největší úspěch ve svém podnikání? Máš nějaké osobní/kariérní cíle, kterých bys chtěl dosáhnout?

Úspěch? Když to má smysl a když mě to baví. A cíl?? Jak už jsem psal, největší radost mám, když mi to dělá radost, když to pak v obou případech není ztrátové, je to samozřejmě příjemné. A dá se to pak praktikovat i opakovaně. 🙂 .-)

Jirko, mockrát děkujeme za rozhovor. Hodně úspěchů do budoucna!

:-).. děkuji…, mnoho návštěvníků a úspěchů i vašemu portálu…

Komentáře

Nahoru