Karel Mindless Novotný: Reklamní branže ze mě vychovala mistra dodávání smyslu a vysvětlení čemukoli

Karel Mindless Novotný: Reklamní branže ze mě vychovala mistra dodávání smyslu a vysvětlení čemukoli

Přešel na volnou nohu. Přednáší. Radí firmám a živnostníkům se značkami. Pomáhá s brandbuildingem a s marketingem.  Zatímco ostatní se pyšní osvědčenými metodami a technikami, on nic takového v rukávu nemá. Pracuje pouze selským rozumem. Již 15 let. To je ON. Karel Novotný. Mindless.

Karle, mohl bys zkusit povykládat něco o sobě v pár větách? Klidně formou takové Facebook timeliny :-).

1976 porozen v dnes už neexistující porodnici v centru Brna, šťastné dětství, základka s ruštinou od třetí třídy, s němčinou od páté třídy, s angličtinou (po revoluci) od osmé třídy, gymnázium Vídeňská se specializací programování, pak ekonomická informatika na Mendelově univerzitě, během školy první džob v iMi Partner, pak ArkAdiA, Freeport, Manpower, MQI, united people, YASHICA. Indie, USA, Španělsko, Francie, Holandsko, Skotsko, Itálie, Rakousko, Německo, Polsko, Maďarsko, Řecko jsou země, kam jsem se stihl podívat. Studuju, učím, vychovávám.

Proč ses rozhodl odejít na volnou nohu? Co tě k tomu vedlo? Peníze? Nudil ses? Chtěl jsi dělat věci prostě jinak?

V korporacích jsem pracoval 15 let. 3 a půl roku zpátky jsem se už osamostatnil, ale pak se rozhodl ještě znovu vrátit do stejné řeky. Teď to vypadá vážněji, uvidíme. Je čas.

Jak moc těžký byl pro tebe přechod mezi podnikatele? Bylo to těžké? A nebo jsi měl díky stávající klientele a svému jménu, reputaci celkem pohodový start?

Podnikatelské prostředí mě obklopovalo celou moji profesní dráhu, vždycky jsem byl velmi blízko k majitelům. Dost na to, abych se o sobě naučil, že já žádný velký podnikatel nejsem. Chybí mi řada kompetencí, abych mohl vlastnit nebo řídit větší firmu. Možná i proto ta volná noha. Svoji firmu mám ale už víc jak 3 roky, takže to pro mě nic nového není.

Jaké kompetence ti třeba chybí? Respektive – proč si myslíš, že nejsi velký podnikatel?

Předně to neumím s penězi. Nikdy jsem neuměl. A pak bych ještě přidal pohled pod pokličku mého hrnce psychologie osobnosti – nikdy mi moc (dlouho) nešlo dělat to, co nechci. A to se s řízením firmy poněkud vylučuje.

A co jsi vlastně dělal předtím a pro koho, než jsi začal sám podnikat?

Až na několik měsíců se celých těch 15 let pohybuju na jednom trhu. Prošel jsem většinu oblastí a oborů reklamy a marketingu. Ještě na gymplu jsem jako grafik dělal loga, vizitky, polepoval auta, vím, jak se potiskuje tužka, jak se nakupují média, rok jsem byl na druhé straně jako marketing director obchodního centra. Musel jsem si toho hodně sám projít, než si teď dovolím sám za sebe postavit se před klienta. Zato mě teď ale jen tak někdo nenachytá.

Rovnou říkám, že jen málokterý web se mi tak líbil jako ten tvůj. Pěkný design. Fakticky hodně dobré texty. Karle, teď prozraď, kdo za tím vším stojí :-). Řídil jsi to vše sám? Texty jsou tuším od Otty Bohuše, ne? Design je od Honzy Řezáče? Celá myšlenka je hádám tvoje :-)?

Děkuju, to mě těší. Není to žádné tajemství – koncept je můj, Honza Řezáč vedl projekt za Proof&Reason a konzultoval moje představy, grafiku navrhl Jirka Tvrdek a texty psal Otto Bohuš. Jsem v tomto značně náročný, leč pánové mi nedali šanci. Jsou prostě skvělí.

Kolik času zabrala samotná tvorba webu? A kolik celá tahle sranda stála?

Jestli si vzpomínám dobře, za 3 týdny bylo vše hotovo. Celkem web stál kolem 70 000 Kč.

Proč jsi zvolil za doménu zrovna Mindless.cz? Co má tohle slovíčko představovat a jak se váže k tobě samotnému?

Mindless se zrodil cirka 4 roky nazad, jako moje alter ego. Jako taková hračka. Pak to chvilku vypadalo, že z toho udělám firmu, ale založil jsem BRAND FARM. Loni v zimě mindless zastřešil můj nový koncept školení. Chytlo se to a na podzim jsem mindless definitivně poslal do světa businessu. A co má znamenat? Reklamní branže ze mě vychovala mistra dodávání smyslu a vysvětlení čemukoli. Několik let zpět jsem s tím začal vnitřně bojovat. De facto s podstatou celého našeho poněkud zvláštního řemesla. Mindless.

Ty sám aktivně web propaguješ a nebo to necháváš na „ostatních“ (word of mouth marketing)?

Web je pro mě jen nástěnka. Webem neprodávám. Takové bylo i zadání na Honzu Řezáče -  chci trendy web, na který nebude mít nikdo důvod se vrátit.

Věnuješ se „značkám“. Co si pod tím má běžný člověk představit? A proč jsou značky tak důležité? Respektive – jsou vůbec důležité :-)?

Značky jsou in, jsou cool, všichni značky milujeme, nenávidíme, všichni značkám rozumíme. Jenže si pod značkou řada lidí představuje něco jiného, dokonce v tom plavou často i marketéři. Jednoduše řečeno si pod značkou představuju firmu, která si sebe sama uvědomuje v kontextu nejen ekonomickém, ale i kulturním, regionálním, historickém. Firma, která sama v sobě rozeznává svůj charakter, svoji motivaci, svoje libůstky nebo svoje neřesti. Pod značkou vidím firmu, jako organizmus, jako člověka. A stejně tak s ní pracuji, chystám strategie, trénuju klienty.

Jak třeba nás vnímání značek ovlivňuje v běžném životě? Mohl bys zkusit přiblížit, jak vlastně značky fungují? Jak s nimi firmy pracují (a nebo nepracují) a na co vše  vlastně mají vliv?

Viz výše, značky fungují jako lidi. Řekněme tedy nadneseně, že žijí. Mají vědomí, snaží se nějak tvářit a vypadat tak, aby je měli ostatní co nejvíce rádi a vstupovali s nimi do transakcí. Stejně jako lidé jsou některé značky spíše uzavřené, jiné velmi otevřené, jedny jsou vulgární, další útočí na nejnižší pudy. Značky jsou zkrátka strategie korporací, které pomáhají v aktuálních dějinných, sociologických a psychologických kontextech maximalizovat zisk. No a pak se děje to, že někteří z nás milují značku, myslí si, že je má značka ráda, že na ně myslí, ví, co potřebuje.

…. a ono tomu tak třeba vůbec není… :-)

Na webu máš napsáno, že máš za sebou přes 500 dokončených projektů. Na jakých projektech ses třeba podílel?

Pracoval jsem s Coca Colou, Plzeňským Prazdrojem, Unileverem, IBM nebo třeba s Olmou nebo Jitonou. A třeba než byl koupen Kofolou – stál jsem u zrodu brandu SEMTEX CULTURE, na to vzpomínám vždycky rád.

Pověz mi o tom vice, prosím. Jakou roli jsi hrál při rozvoji značky SEMTEX CULTURE a co tě na této spolupráci tak bavilo? Proč na právě na tuto dobu tak rád vzpomínáš?

Byl to můj první velký projekt, výběrové řízení, v agentuře jsem byl snad půl roku. Šéf to hodil ze stolu, že s takovým zadáním se nebudeme zabývat, že je to divné a špatně napsané. Hodil to koše. Jako fakt. Já to z toho koše vytáhl a šel jsem za majitelem, jestli mi dovolí do toho jít. Vyhráli jsme a po řadu dalších let bylo Pinelli klíčovým klientem agentury. V té době to mimochodem byla jednička v energy nápojích v ČR.

Karel Novotný právě všem při přednášce vysvětluje, jaké to je, když jste jednička :-)

Foto: Vitvolsicka.cz

Přednášel jsi někdy na školách? Učil jsi třeba někdy na vysoké škole nějaký ročník?

Na vysoké škole neučím jako garant předmětu, ale přednáším jako externí pracovník. Přednášel jsem na své alma mater. Teď úzce spolupracuji s NEWTON College. Jo a přednášel jsem i na základní škole, to bylo moc milé.

V čem bylo přednášení na ZŠ tak jiné? A jak ses k tomu dostal?

Šel jsem dětem do čtvrtých tříd (kam chodil i můj starší) povídat o tom, jak reklamy klamou. Lžou. Tento rok se k tomu chci vrátit a podívat se i do jiných škol.

Přednášíš i v zahraničí? Umíš dobře anglicky? Hádám, že asi ano… :-)

V zahraničí jsem zatím pracoval jen projektově, přednášení a konzultace za hranicemi jsou v hledáčku pro tento rok…  V angličtině přednáším i konzultuju, německy se stále ještě domluvím. Azbukou už jenom lopotně čtu.

Ty sám jsi VŠ studoval a dostudoval? Jaký máš pohled na české školství?

Studoval, nedostudoval, studoval, nedostudoval a teď studuju. V pátém ročníku jsem přerušil systémového inženýra na PEF MENDELU, o mnoho let později jsem pak dálkově studoval semestr filozofie na FF MUNI (než jsem dostal výměr školného) a teď jsem aktuálně ve zkouškovém 3. semestru kombinované psychologie FSS MUNI. Je to docela dřina, musím říct. A české školství? Měli bychom být vděční, jaké možnosti vzdělání máme. A to na všech stupních.

Já jsem toho názoru, že on se moc ani marketing na škole studovat nedá. Jednoduše člověk musí vyzkoušet sám, co funguje a nefunguje. A pak o tom poučovat klidně ostatní za peníze :-). Jsi téhož názoru a nebo to tak podle tebe určitě není?

Řadu let zastávám názor, že by se marketing jako obor učit neměl. Jsem přesvědčený, že  absolventi psychologie, sociologie nebo politologie mají pro marketing lepší dispozice. Marketing sám o sobě nepovažuju za vědu, je to dosti účelová aplikace věd a postupů jiných.

Kdy jsi začal s vlastními školeními? Jak jsi hledal vhodné prostory? A kde jsi je nakonec našel?

Všelijak školím už řadu let, deset? Ani nevím. Ale loni v zimě jsem to zkusil jinak, přinesl  know-how z velkých prezentací a nadnárodních korporací lidem mimo branži. Ti přitom často řeší analogické problémy. Zafungovalo to. Uvidíme. A prostory? Snažím se lektorovat tam, kde se máme rádi.

Z jakého důvodu ses rozhodl vlastně začít přednášet? Cítil jsi, že nastal čas své zkušenosti před dál?

Možná. Nastal čas napravovat si karmu. Bude to ještě ale šichta.

O čem všem přednášíš? A kdo by na ně měl zavítat a proč?

Aktuálně je to především marketing v různých podobách, nejvíce o značkách, o reklamě. Dál mám kurzy na prezentování, vyjednávání, školil jsem týmovou práci, tvůrčí myšlení nebo třeba manipulaci. Všechny kurzy vždycky charakterizuje moje oblíbené prakticky & účelně. Hrajeme si a snažíme se, aby absolvování kurzu bylo skutečně užitečné.

Hypnotizující pohled do publika

V čem dělají podle tebe nejčastěji lidé chybu při obchodních prezentacích?

Nejčastěji jsem viděl neuchopený cíl prezentace, na základě toho absentuje dramaturgie. To nemá co dělat s otřepaným dýcháním, koktáním, počtem odrážek na snímku či maximálním počtem fontů.

Jedna z tvých prezentací se týká vyjednávání. Další přednášky se se zaobírají tím, jak vystupovat, prezentovat, prodávat. Kde ses to vše naučil? Máš za sebou praxi z prostředí obchodu?

V branži jsem 15 let. 15 let v obchodu a k tomu cirka 10 let v kreativě. Nedokážu spočítat, kolik obchodní jednání a vyjednávání jsem absolvoval. To je moje škola.

Jaký největší deal jsi ve svém životě udělal? Kterého obchodního úspěchu si nejvíce ceníš?

O tom mluvit nemůžu.

A nemůžeš ani cimrmanovsky naznačovat :-)?

Ani nazn… Tak alespoň takto – přes 50 miliónů jsem obchod neudělal. A ani takovou ambici moc nemám. Resp. na to nemám.

Jak vlastně probíhají obchodní jednání, která vede Karel Novotný? Zkus prosím popsat jeden konkrétní příklad a napsat, jak ses na vše připravoval a jak to vše dopadlo (či nedopadlo :-)).

Karel Novotný skoro vždy improvizuje a je alespoň o jeden krok napřed. Na jednání se moc nechystá. Vymýšlí, hledá cesty, kde ostatní už ne. Pečlivě pozoruje, naslouchá a pracuje se svými emocemi. A konkrétní příklad? Rád vzpomínám na prezentaci Andrejovi Babišovi. To vyžadovalo skutečně všechny moje schopnosti a absolutní soustředění. Šlo o obrovský rozpočet, konkurence byla tvrdá, zadání nejasné. Průběh prezentace mě utvrdil, že improvizace a adaptace jsou klíčové pro takovou práci – pan Babiš během několika minut rozbořil vše, co jsme připravili. Musel jsem začít znovu, získat pozornost, respekt. Jakkoli se to (prý) podařilo, nevyhráli jsme. Výběrové řízení bylo totiž po několika měsících zrušeno. Je to tvrdá branže.

Jak moc je pro obchodníka důležitá psychika? Co dělat, když se prostě nedaří a obchodní jednání krachují jedno za druhým?

Nejde hledat obecné pravidlo. Řada obchodníků se prosadí svojí výřečností, jiní svojí empatií. Různé trhy mají různé charakteristiky obchodníků. A když krachuje jedno jednání za druhým? To by bylo dobré téma do konzultace :-).

Zažil jsi ty sám někdy podobné období neúspěchu?

Ne.

Je podle tebe aktivní obchodování pro každého? Nebo člověk na to zkrátka musí mít vhodnou povahu? Musí být dravější, ctižádostivější, psychicky odolnější….?

Bez debat – povaha, vyjadřovací schopnosti, improvizace a další. A taky by vás to nějak mělo bavit.

Máš rád psychologii? Nemyslím teď tu teoretickou, co se učí už po několik dekád na školách, ale tu praktickou. A dá se podle tebe naučit psychologie z knih? Já jsem totiž zastánce toho, že dokud člověku neprojde rukama několik stovek lidí, tak je nikdy nebude umět odhadnout, dostat se jim pod kůži, být jim sympatický apod. Není to tedy trochu škoda, že se studenti s touto disciplínou dostanou do styku jen v teoretické rovině?

Toto je poněkud komplikované. Názory se různí, ale psychologem podle mě není ten, který díky stovkám potkaných lidí umí odhadnout toho druhého nebo mu být sympatický. To moje babička uměla taky. Dokonce i pro business to stačit může. Pro konzultování značek je to už horší. I proto studuju psychologii, abych nejen skrz mé zkušenosti, ale i strukturou dokázal svým klientům ještě přesněji pomáhat.

Znáš web Qark.net? Případně jaký web bys doporučoval lidem číst, pokud se zajímají o psychologii, umění manipulace (mohu-li to tak nazvat)?

Neznám. V tomto jsem poněkud konzervativní – pokud máte zájem o psychologii, čtěte Allporta, Banduru, Junga nebo Adlera. Ale každému, co jeho jest.

Dá se třeba příjemné vystupování a charisma nacvičit? A nebo to člověk musí mít zkrátka v sobě už od narození?

Určitě se na tom dá pracovat, záleží na kontextu, na očekávání. Je to jak se vším podobným – Tiger Woods (!) někde řekl, že dobře jezdit na lyžích je stejné jak golf – zlepšujete se prostě s počtem opakování. Banální? Nemyslím.

A pokud ano, tak jak se to dá trénovat? Co bys doporučil těm, co by se v této oblasti chtěli zlepšit? Jak jsi dříve třeba trénoval podobné schopnosti ty?

V tom je svízel. Toto vidím kolem sebe velmi často – chci se zlepšit. Chci se naučit. Nevěřím, že to takto funguje. Nikdy jsem se nechtěl zlepšit v prezentačních schopnostech nebo vyjednávání. Prezentuju a vyjednávám od svých 23 let. Celou tu dobu mám oči a uši otevřené. To je celé. A ano, když je třeba, jdu na kurz pro určitou specializaci. Jako onehdy – užil jsem si divadelní techniky od Court of Moravia. Jak chcete jít ale na školu smyku, když neumíte nevědomě spolehlivě zacházet s pedály, volantem a řadicí pákou? To vás mimochodem nenaučí ani v autoškole! To si musí každý vyjezdit pěkně sám, v ostrém provozu. A tak je to podle mne se všemi teď tolik populárními soft skills.

Musí člověk neustále trénovat tyto schopnosti nebo časem o ně zase přijde? A nebo se to prostě jednou člověk naučí (pokud to jde) a už mu to zůstane až do konce života?

Trénujete řízení? Já ne. Dokonce ani neřídím (když trošku přetáhnu tuto metaforu), já jenom jezdím. Stejně tak nechodím prezentovat. Jdu se s publikem podělit o své řešení. A je mi jedno, jestli je to jeden na jednoho nebo v aule sedí 200 lidí. Principy jsou stejné.

Co je takový velký sen Karla Novotného? Co dalšího by ještě chtěl dokázat?

Chci napsat román, hrát ve filmu a natočit s Eminemem song.

Co ty a rodina? Jsi ženatý, máš děti? Máš na rodinu vůbec čas po čas týdne?

S manželkou vychováváme dva kluky, oba už jsou školáci. Neumím si sebe bez rodiny představit. Času na rodinu mám přesně tolik, kolik jsem se rozhodl jí věnovat. To je další důvod, proč jsem přešel na volnou nohu.

Karle, když se člověk blíží ke čtyřicítce, začne pak více přemýšlet nad tím, co dělá? Vážit si více svého času, přátel a volných chvil strávených s rodinou? Přestane až tak řešit jen a pouze vydělávání peněz, je tomu tak? Mě klidně oprav, pokud se mýlím… (ale já se moc často nemýlím :-))

Nevím. Prostě nevím. Ano, jsou popsané takové trendy a Franklova logoterapie se pak tetelí blahem. Ale sebe takto nevidím. Zvlášť, když 40 mi bude až za 3 roky.

Kdyby teď za tebou přišel klient, že chce, aby ses přestěhoval na 5 let do Ugandy a také to patřičně ohodnotil, jel bys?

Ne.

Do jaké země by ses chtěl podívat? Kde bys chtěl žít a kde bys chtěl strávit pokojně stáří?

Chybí mi jediná země, kterou jsem ještě nestihl a je pro mě důležitá – Japonsko. Částečně žít budu ve Státech a na stáří se chystám do Itálie. Ale pokojné tedy rozhodně nebude.

Jaké máš plány na rok 2014? A máš vůbec nějaké plány a nebo se prostě vždy necháš překvapit tím, co ti osud a život přichystá?

Už jsem to krapet pootevřel v jedné z minulých otázek – chystám se překročit hranice. A tentokrát poněkud dál, než do Bratislavy. Překvapit se nechávám. K smrti rád. Ale ne co mi přichystá osud, nýbrž tím, co si přichystám sám.

Tohle vše Karel Novotný stihnul během roku 2013. Co chystá na letošek?

Karle, to byla poslední otázka. Vlastně…nebyla. Chceš ještě něco našim čtenářům vzkázat? Cokoliv. Klidně to může být nějaký dobrý vtip (ten tu ještě nikdo do placu nehodil)…

Dnes mě pobavil titulek: Lessy se vrací.

Tak teď jsem se zase od srdce zasmál :-). Díky moc, Karle, za skvělý pokec!

Tak to byl Karel Novotný alias Mindless.

Stále ještě mladý a (snad i) krásný psavec píšící na svém blogu Krcmic.cz. Pracoval pro společnosti T-Mobile, SaveMax, Telefonica O2, Brunswick Estates, Accenture, euroAWK a Socialbakers. Založil portál Pravdu.cz. V současnosti vlastní tento web. A pracuje na tom, aby z Objevit.cz udělal další uznávaný a navštěvovaný portál.

Komentáře

Nahoru