Lucie Kocurová: Facebook se neustále vyvíjí a chování uživatelů je jiné, než bylo před 9 lety
Před čtyřmi lety se Lucii naskytla příležitost, aby si při škole vyzkoušela práci copywriterky a správkyně sociálních sítí. Šanci chytila za pačesy a dnes už pracuje na volné noze. Je spokojená, i když přiznává, že to není vždycky snadné. „Někomu budeš připadat drahý a jinému nemusí sedět tvůj styl,“ přibližuje své čerstvé poznatky z podnikání. Všechno však zvládá s grácií a je živým důkazem toho, že se člověk může věnovat i oblasti, která úplně nesouvisí s vystudovaným oborem. A to dokonce v Havířově.
Ahoj Lucie! Jak ses dostala ke copywritingu a marketingu? Pokud se nepletu, máš vystudovanou Ekonomiku cestovního ruchu.
Ahoj Ondro! Máš pravdu, jsem ten správný příklad člověka, který se věnuje úplně něčemu jinému, než vystudoval. 🙂 Myslím, že je to můj osud. Už v prváku na střední mi v kariérních testech vyšlo, že bych se hodila na žurnalistku. Tehdy jsem se tomu zasmála a hele. Dneska je ze mě copywriter. 😀 K online marketingu jsem se dostala na vysoké škole. Zajímal mě natolik, že jsem si zvolila i takové téma mé bakalářky. Bylo štěstí, že jsem v té době hledala přivýdělek a objevila jsem zajímavou stáž přímo v tomto oboru. Četla jsem si popis práce a absolutně jsem neměla představu, co vše to obnáší. Nicméně jsem si řekla, hecnu to, šla jsem na výběrové řízení a vzali mě. Malá firma s velkou chutí do práce, která mi pootevřela dveře do světa marketingu. Konečně jsem objevila cestu, kterou se chci vydat. Po státnicích jsem hledala práci už v online marketingu.
Co ti dala práce v agentuře? Je to snazší cesta než se hned vrhnout na volnou nohu?
Myslím, že u každého to může být individuální. Mně určitě práce v agentuře pomohla, protože jsem získala zkušenosti a praxi. Na druhou stranu, kdybych měla vystudovanou školu v tomto oboru, možná bych si cestu na volnou nohu našla snadněji.
Co pro tebe bylo impulsem k tomu, aby ses osamostatnila a začala pracovat sama na sebe?
Nevím, jestli to nazvat syndromem vyhoření. Každopádně, když máte zkaženou neděli z toho, že na druhý den musíte do práce. Je něco špatně. U mě to postupně eskalovalo a byla jsem z toho opravdu nešťastná. Začala jsem nad tím více uvažovat a sepsala si pro a proti. Nebylo to pro mě snadné rozhodnutí. Přemýšlela jsem nad tím samozřejmě i jako žena, která jednou plánuje založit rodinu. Při zaměstnání máte mateřskou jistou, ale jako živnostník je to bohužel složitější. Navíc vystoupit z komfortní zóny pravidelného příjmu a postavit se čelem před útes jménem Podnikání – to jako vážně? Přístup tehdejší agentury mi neseděl, a dokonce jsem chvíli zvažovala změnu oboru. Naštěstí k tomu ale nedošlo, protože jsem kolem sebe měla lidi, kteří mě motivovali. Dneska už sice znám agentury, u kterých by práce na full time byla lákavá. Nicméně být na volné noze se mi zamlouvá čím dál více, takže změnu určitě neplánuji. 😀 Dalším impulsem bylo, že jsem cítila potřebu se někam posunout a volná noha mi přišla ideální. Není to jen o tom dělat dobře svoji práci, ale musím se sebevzdělávat i v dalších odvětvích, které jsem dříve nemusela řešit. Líbí se mi taky, že nemám svázané ruce a mohu si vybírat klienty. Dneska nedělám reklamu produktu, kterému nevěřím, nebo je proti mému smyšlení.
Na volné noze jsi zatím poměrně krátkou dobu. Stihlo tě už něco překvapit?
S každým dalším klientem přijde vždy něco nečekaného. Neustále se učím novým dovednostem. Například obchodní stránku a cenotvorbu měli na starost specialisté. Teď tím člověkem musím být já. Je to pro mě výzva a baví mě objevovat tajemství těchto odvětví. 😀
Jak složité je pro tebe nastavit správnou cenu za své služby? Zdá se mi, že ve společnosti je pořád zažitá taková představa, že psát přeci umí každý, tak nebudu platit za takové služby víc než 150 Kč na hodinu, to bych byl blázen.
Přišlo mi už velké množství poptávek a s tím se mi pod ruku dostaly různé požadavky. Někteří si velmi dobře uvědomují složitost a význam sociálních sítí a psaného obsahu. Rádi zaplatí za kvalitu. Cena je nepřekvapí a naopak mi někdy řeknou: „Jenom?“ Na druhé straně jsou tady samozřejmě klienti, o kterých mluvíš. Ti si většinou cenu přepočítávají do plného úvazku a pak jim částky nad 150 Kč přijdou extrémní.
Ale to nejde, že?
Přesně tak, neuvědomují si, že mnoho času strávíme nad prací, kterou nám nikdo neproplatí. Nebo že sice nikoho nezaměstnáváme, ale i přesto máme měsíčně řadu nákladů, které musíme jako specialisté a živnostníci uhradit. Pokud si na volné noze, musíš pochopit, že ne každému budeš vyhovovat. Někomu budeš připadat drahý a jinému nemusí sedět tvůj styl. S někým si lidsky sedneš více, s dalším méně, nebo vůbec. Sto lidí, sto chutí. Proto nejsem zklamaná, když se každá poptávka nepromění v zakázku. Ani by to nebylo v mých silách. Popisuji to i ve svém postupu práce. Nejdříve si s klientem musíme padnout do oka. Pokud společně plujeme na stejné vlně, první meta je za námi a můžeme jít na druhou. Pro spolupráci je to vážně důležité, není dobré se hrnout do všeho a pak se trápit. Každý „volnonožec“ ale musí nějak začít. Asi je celkem jasné, že bez referencí si nemůžeš dát vysokou cenu za hodinu své práce. Postupně se k tomu musíš dopracovat a ukázat klientům, že si to právem zasloužíš.
Co je pro tebe ve světě copywritingu nejtěžší?
Copywriting není jen o tom, že mi přijde zadání, hned začnu psát a za 5 minut nemám co dělat. Aby texty byly čtivé a funkční, musím poznat přání a vizi klienta. Jeho pohled na věc. Pokračuji tím, že si udělám rešerši konkurence a cílové skupiny. A to nejdůležitější, musím do textu vnést správný příběh a emoce, které splní očekávané cíle. Panuje u mě nervozita, když mám nového klienta a odevzdávám mu první texty. Bojím se, že nesplním jeho představy. Nejtěžší na tom totiž je, trefit se do jeho vkusu. Ten má totiž právo veta. Můžeš mu dávat rady, směřovat ho ke správnému cíli, ale pokud se rozhodne jinak, nic s tím neuděláš. Proto mám nesmírnou radost, když mi zpětná vazba přijde v duchu:“ Wow, skvělá práce.“ Opadne prvotní strach a další texty už se píšou s lehkostí.
Co tě na oblasti copywritingu nejvíce baví?
Při psaní textů, poznávám nové oblasti. Dá se říct, že se u toho neustále vzdělávám. Dobrý copywriter se musí umět vcítit do cílové skupiny a proniknout pod kůži produktu, nebo službě o které píše. Navíc je to práce, kterou můžete dělat odkudkoliv na světě. Když mám náladu, můžu se zašít do kavárny, jet do kanceláře, nebo zůstat doma, když prší. Na tento rok mám dokonce plány, že zkusím digitální nomádství. Uvidíme, jestli to klapne. 😀
Je nějaká zakázka, na kterou jsi obzvláště pyšná?
Při práci v agentuře jsem vytvářela stovky stran strategického obsahu, které prezentovaly velké brandy. Psala pro značky proslulé z televize. Bylo super jet po městě a potkávat firmy, kterým v online prostředí děláte reklamu. S příchodem na volnou nohu jsem začala ale od nuly a musela si vybudovat nové reference. Možná teď píšu texty a spravuji sociální sítě méně známým firmám, ale jsem pyšná na každou z nich. Rozhodně všechny mají u své cílové skupiny své věrné fanoušky a dobré jméno. Daly ve mně důvěru a já ji nechci v žádném případě zklamat.
Způsoby komunikace se často mění, zvláště v online prostředí je to znát, jak stíháš chytat aktuální trendy?
To je úděl našeho oboru. Musím být většinu času online a sledovat novinky. Někdy je to náročné. Ráda vypnu, odložím telefon, notebook a vyrazím třeba do přírody. Člověk musí načerpat energii do další práce, protáhnout tělo a osvěžit ducha. Při sedavém zaměstnání to platí snad dvojnásob. Být někdy „offline“ doporučuji každému. Mimochodem, spánek se nepočítá. 😀
Prozradíš, co podle tebe teď zrovna frčí?
Na sociální sítě se chodí lidi především bavit. Nikoho neosloví, když budou na firemním profilu pouze prodejní příspěvky a přesvědčování o tom, že jsou nejlepší společností na světě. To je přece každá firma. J Musí tam být přidaná hodnota. Fanoušci se mohou utlouct po soutěžích nebo hlasování. Rádi se mezi sebou dohadují. Zaujme je pohyb, proto jsou tolik oblíbené gify nebo videa. Hodně teď frčí „stories“ na Instagramu. Krásně se tam dá představit zákulisí společnosti. Navíc pokud máš lovebrand, anebo se firma umí udělat něčím zajímavá, fanoušci „storíčka“ budou milovat a mít je jako svůj denní rituál. Přiznám se, že jim sama začínám trochu propadat. 😀
V čem jsou specifické texty na sociální sítě? V čem musí být jiné, aby zaujaly?
Dobrá otázka. Jednou mi někdo řekl, že vymýšlet příspěvky pro Facebook není složité. „Taky si denně nahazuji posty a nikdo mi za to neplatí.“ V podstatě jim vlastně rozumím. Sociální sítě nejsou taková záhada jako Google AdWords nebo SEO. Lidi tam denně netráví svůj čas a nevyužívají to v běžném životě. Kdežto na Facebooku a Instagramu má téměř každý svůj osobní účet. Logicky z toho vyplývá, že takovou práci může dělat přece každý. Není to tak. Člověk musí být empatický a umět se naladit na stejnou notu se zákazníky dané firmy. V krátkém textu musíš umět vyvolat emoci, která přinese ovoce. Každopádně není to jen o samotném příspěvku. Je to o celkové strategii a příběhu, který se prolíná v jednotlivých postech. Záleží hodně i na vizuálu. Jestli je špatná grafika, či nezajímavá fotka, nikdo se k textu ani nedostane.
Jak vnímáš neustálé změny Facebooku v dosahu a zobrazování příspěvků?
Facebook je ve změnách jako Česká pošta, nikdy nevíš, co přinese. 😀 Ale teď k věci. Myslím, že to je „never ending story“ v rámci úprav algoritmu. Pochopitelně je to nevyhnutelné. Facebook se neustále vyvíjí a chování uživatelů je jiné, než bylo před 9 lety. Tehdy snad nic nezůstalo bez reakce. Na všechno se klikalo, lajkovalo, komentovalo, sdílelo a dneska získat reakci od fanouška, není vůbec snadné. Lidé jsou zaplaveni obsahem, který pro ně není relevantní. Přesně to chce Mark Zuckerberg změnit. Troufám si říct, že firmy, které Facebook berou jako marketingový nástroj, mají výhodu. Dostanou se do popředí před ty, které je vedou pouze v režimu „prostě tam něco plácneme“.
Za jakých podmínek se v současnosti vyplatí provozovat firemní Facebook účet? Jde to i bez placeného dosahu?
Navážu na svoji předchozí odpověď. Jestliže se firma rozhodne mít Facebook jako svůj marketingový kanál, musí být ochotna do něho investovat peníze. Tím pádem neřeší tolik organický dosah. Vést profil v duchu „prostě tam něco plácneme“ a nesponzorovat, nemá dneska větší smysl. Takový risk si mohou dovolit nanejvýš oblíbené brandy, které mají na svém profilu desetitisíce fanoušků. Bude zde větší procento organického zaujetí. Ale i tyto velké značky si naštěstí uvědomují, že sponzoring je důležitý. Firma, která na Facebooku teprve začíná, nemá bez placené reklamy šanci.
Jakou sociální síť máš osobně nejraději? (Proč?)
Z hlediska osobního využití, začínám více propadat Instagramu. Baví mě jeho hravost a ráda na něm hledám inspiraci. Nejen pro práci, ale i pro svůj osobní život.
Na závěr bych se tě rád zeptal ještě na jednu otázku. Není to tak dlouho, co jsi sama s copywritingem a marketingem na sociálních sítích začínala. Co bys poradila lidem, kteří by si to chtěli také vyzkoušet? Kde by mohli najít své první zakázky?
Letos oslavím čtvrté výročí jako copywriter a správce sociálních sítí. Neskutečně to utíká. J Ale k věci. Existují různé internetové portály pro volnonožce nebo přímo pro copywritery. Některé jsou zdarma a jinde je nutné zaplatit členský poplatek. Pro svoji prezentaci mám profil na www.navolnenoze.cz a svůj vlastní web www.luciekocurova.cz. Za obojí si samozřejmě platím, ale denně mi chodí poptávky. Takže pokud copywriting myslí někdo vážně, ať se nebojí trochu zainvestovat. Jestliže je dobrý, vrátí se mu to. A pro ty, co o této práci teprve uvažují, doporučuji začít klidně už při studiu a hledat poptávky na neplacených serverech. Získají zkušenosti, reference a snáze se jim pak bude vstupovat do světa freelancerů naplno. 😀
Lucko, díky za čas, který jsi věnovala magazínu Objevit, a především jeho čtenářům!
Já moc děkuji! Je to pro mě čest. Váš web sleduji už delší dobu. Závěrem si ještě dovolím říct, že držím palce všem, kteří se rozhodnout jít na volnou nohu. Není to procházka růžovým sadem. Připravte se na chyby, které uděláte. Nebude jich možná málo. Každopádně nezoufejte, vezměte si z nich zpětnou vazbu a příště to udělejte jinak a lépe. Každý profesionál nějak začínal, a kdyby cesta nebyla trnitá, třeba by to byla nuda. 😀 Každopádně. Ondro, přeji hodně čtenářů. Měj se krásně!
Komentáře