Martin Šalek: Mediální obraz nemocnice může rozhodnout o její další budoucnosti (I. část)

Bývalý novinář a tiskový mluvčí Prahy 6 a současný tiskový mluvčí pražské Nemocnice Na Bulovce a neutuchající propagátor nových technologií, který kandidoval do Senátu za hnutí Řád národa v Praze 6, vám v dnešním rozhovoru prozradí, jaké to je pomáhat řešit krizovou komunikace v nemocničním zařízení.

Martine, ty už několik let působíš jako mluvčí. Nejdříve jsi zastupoval městskou část Prahy 6, teď Nemocnici Na Bulovce. Jak moc se tyto pozice od sebe liší, ať už náplní práce, složitostí či třeba i samotnou prací s novináři?

Začnu s dovolením od konce. Práce s novináři se moc neliší od toho, zda jsi na radnici nebo v nemocnici. Vždy musíš být proaktivní, vždy se musíš přizpůsobit rytmu novinářské práce včetně uzávěrek. A zvyknout si na dotazy čítající mnoho bodů a končící větou, že odpověď čekají do hodiny.

Proto je hrozně důležité znát téměř vše, co se týká instituce, za kterou mluvíš a odpovědi pak už nikde nedohledávat, ale být schopný to tzv. sypat z hlavy.

To oceníš zvláště tehdy, když se ti sejde víc dotazů pohromadě. Pak není čas ztrácet čas. Rozdíly pak v roli mluvčího městské části a nemocnice samozřejmě jsou.

V tématech.

V příbězích. Ale spíš nežli rozdíl v práci pro různé instituce, říkejme tomu v horizontální rovině,  vidím rozdíly v rovině vertikální, tedy v čase. A jelikož to dělám už 16 let, vnímám ten vývoj a posun významu publikovaných informací a jejich dopad na lidi. S rozvojem internetu, poté sociálních sítí a samoeditovatelných portálů logicky roste počet kanálů, jak se ke svému publiku dostat.

unnamed

Martin Šalek

Jak ses vůbec k takové práci dostal? Předpokládám, že to asi nebyl tvůj sen od mala :-).

Dětský sen to sice nebyl, i když mezi svými vysněnými profesemi z dětství vedle archeologa, pilota, námořníka byla i profese novináře :-). Ani vlastně nevím, zda profese tiskový mluvčí za mého mládí existovala. Spíš bych si tipnul, že na soudruhy to znělo moc kapitalisticky. A hlavně byla jiná mediální situace. Předpokládám, že dostat článek do Rudého práva nebylo spojené s pořádáním tiskové konference a psaním tiskových zpráv :-).

Výběrová řízení na tiskového mluvčího, zvláště ve státním sektoru, asi budou docela náročná – co všechno jsi musel během výběrka dokazovat a dokládat a proč si myslíš, že jsi uspěl zrovna ty?

S touto prací jsem začal v roce 2000 na radnici Prahy 6 a výběrové řízení nebylo potřeba. Nešlo a vlastně dosud nejde o úřednickou pozici. A protože mluvčí je vždy pravou rukou vedení, musí panovat především vzájemná důvěra a loajalita.

A pokud je vedení osvícené, vyžaduje i profesní dovednost a hlavně samostatnost. Já jsem tenkrát zaujal starostu Pavla Béma, s kterým jsem si korespondoval z USA a předčasně tam svůj pobyt tehdy ukončil právě kvůli nabídce na tuto práci.

On byl tehdy v poločase svého volebního období a životnost mluvčího Prahy 6 byla tehdy cca 2 měsíce. Pavel byl hodně náročný a měl své představy a kdo si tenkrát myslel, že stačí se z nějaké redakce přesunout na úřad a být schopen kloudně napsat text a dál nic, byl logicky dost překvapený. To byla samozřejmost.

Pavel Bém si od svého mluvčího představoval, že bude sám vymýšlet témata a kreativně a produkčně je ztvárňovat. Nejen čekat na nějaký úkol. Právě naopak. Proto se také za první dva roky jeho starostování na této pozici vystřídalo 16 mluvčích. Buď už z toho byl sám unavený (anebo jsme si fakt sedli), ale od mého nástupu jsem pak na radnici strávil 11 let :-). A přesun na stejnou pozici v Nemocnici Na Bulovce už pak byl vlastně odraz toho, že jsem byl služebně nejstarší mluvčí v Praze a nemocnice začala systematicky pracovat i na sebeprezentaci a své pověsti.

Proč ses vydal zrovna do státního sektoru? Nevydělal by sis více peněz jako mluvčí nějaké jiné firmy v komerční oblasti?

Takhle jsem o tom nepřemýšlel. Je jasné, že tabulkové platy jsou nastavené jinak nežli platy v komerční sféře. Pro mě byl ale i přechod z radnice do nemocnice finančním posunem. Především jsem to bral jako profesní i osobní posun. Pojďme si teď trochu povykládat o Bulovce. Jaké případy zákroky řeší primárně tato nemocnice? Respektive – za jakých okolnosti mě odvezou zrovna sem a ne někam jinam?

Nemocnice Na Bulovce je jedna z největších a nejkomplexnějších nemocnic v České republice. Jsem přesvědčený, že Nemocnice Na Bulovce je v celé řadě oblastí opravdu výjimečná – v tom nejlepším slova smyslu.

Máme velmi velký spád a složité majetkové poměry nás nutí každou naši aktivitu velmi přesně a cíleně plánovat. Pracuje zde celá řada velmi špičkových lékařů a sester, za kterými přichází pacienti z celé republiky.

Asi není úplně šťastné říkat, zda je první nebo druhá, je tady jednoduše pro své pacienty, kteří ji potřebují. A úkolem všech je, aby sem chodili rádi a bez obav.

Pacienti jsou pro nás hlavní prioritou a samozřejmě je tady mnoho věcí ke zlepšení a mnoho rovněž, které je nutné zachovat, aby jsme zůstali stabilní pro své okolí i konkurenty. A za jakých okolností tě odvezou zrovna k nám? Podle statistik to vypadá, že za jakýchkoliv. Záchranáři v Praze už několik let po sobě vozí nejčastěji své pacienty právě do Nemocnice Na Bulovce. V loňském roce se jejich počet přiblížil 23 tisícům pacientů.

V druhé části rozhovoru nám Martin povykládal o budování vztahu pacienta s nemocnicí.

Stále ještě mladý a (snad i) krásný psavec píšící na svém blogu Krcmic.cz. Pracoval pro společnosti T-Mobile, SaveMax, Telefonica O2, Brunswick Estates, Accenture, euroAWK a Socialbakers. Založil portál Pravdu.cz. V současnosti vlastní tento web. A pracuje na tom, aby z Objevit.cz udělal další uznávaný a navštěvovaný portál.

Komentáře

Nahoru