Miroslava Pašková: V naší pražské dílně to vypadá trochu jako v modelářském kroužku

Miroslava PaškováDron si dnes člověk může objednat za několik dolarů přímo z Asie. Ve většině případů se však jedná pouze o hračku. Ale na trhu jsou k dostání i kvalitní drony, které mohou mít i jiné využití. Slouží záchranářům, vojákům, lesníkům, energetickým společnostem, ale uplatní se i v jiných oblastech. V české firmě Robodrone, kterou spoluzaložili Jiří Karpeta a Martin Kaftan, si navíc myslí, že zlatý věk dronů teprve přijde. Na co se můžeme v budoucnu těšit? O tom si přečtěte v rozhovoru s Miroslavou Paškovou.

Zdravím. V čem se liší drony společnosti Robodrone od dronů asijské produkce?

Hobby drony v modelářských obchodech, hypermarketech nebo na tržnicích, jsou většinou jednoúčelové a slouží zpravidla pro natáčení malou kamerou. Prakticky je nelze kombinovat s jinými přístroji. Po stránce softwaru i hardwaru jsou jejich systémy uzavřené, a když s takovým dronem havaruješ, těžko jej opravíš. Produkce Robodrone patří do úplně jiné kategorie, a sice bezpilotních systémů k profesionálnímu nasazení. Asi jako bychom srovnávali dětskou hračku robota a průmyslového robota.

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Jak vlastně probíhá vývoj dronů? Jestli mám správné informace, tak Robodrone funguje od roku 2013. Dneska vidím v nabídce 4 typy dronů. Můžeš popsat čtenářům, co všechno se musí udělat, než se nový model dostane na prodejní pult?

Na počátku obvykle stojí poptávka zákazníků. Příkladem může být nejmladší a nejmenší dron z naší nabídky s označením Hornet. Zákazníci chtěli pro své piloty cvičný stroj, který vydrží i hrubší zacházení, snadno se opraví a celkově je levný. Někteří jej pak požadovali nejen pro trénink pilotů, ale i pro rizikovější mise, pro které není zapotřebí velký dron s vysokou nosností. Když náš tým ví, co zákazníci chtějí, tak se udělá pár brainstormingů, vizualizace nového dronu, výpočty, zda se vůbec teoreticky udrží ve vzduchu. Potom se zkonstruuje prototyp a podrobí se zátěžovým testům. Obvykle to trvá od tří měsíců do půl roku.

Která fáze vývoje je pro vás nejtěžší?

Nejtěžší je vypořádat se s celkovým vyladěním stroje, tj. volbou správných motorů a vrtulí pro převažující typ mise – let nebo vis, nastavení řídící jednotky a finální nastavování veškeré elektroniky. Vyladit gimbal nebo datalink může u nových strojů trvat i desítky hodin. Hodně času padne na opětovné zkoušení dronu za letu, prakticky po každé úpravě se testuje.

Kolik lidí se na vývoji podílí?

Na pozici vývojář či konstruktér je u nás asi pět šest lidí, ale své připomínky může říci každý. Od počátku jde o týmovou práci, kdy je třeba zamyslet se, zda se investice do vývoje navrátí, jestli jsou k mání potřebné součástky, a jak novinka zpomalí výrobu stávajících modelů, až po způsob její propagace.

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Je v České republice dostatek odborníků přes drony? Kde vůbec hledáte spolupracovníky? Pro amatérské modeláře by to mohla být práce snů. :)

Rozhodně tu zatím není dost kvalifikovaných sil. V našem týmu se potkávají převážně absolventi technických univerzit, ale není to podmínkou. Co je téměř pro všechny příznačné, že si nějaké modely letadel nebo dronů již vyráběli. V naší pražské dílně to tak vypadá trochu jako v modelářském kroužku. Noví kolegové obvykle přicházejí na doporučení těch stávajících, občas se nám někdo ozve i na inzerát, ale davy to rozhodně nejsou.

Bylo by fajn – a to souvisí s celým konceptem Internetu věcí a Průmyslu 4.0 – aby už dnes základní a střední školy místo tradiční informatiky a dílen učily děti kreslit v CADu, používat 3D tiskárnu a programovat. Na trvalé brigádě je u nás jako správce sítí už rok šestnáctiletý kolega, ovšem potřebné dovednosti se naučil spíše sám než ve škole. Rodiče by měli požadovat, aby se školství se adaptovalo na dnešní technologické trendy. Zdaleka to není o penězích, řada kvalitního softwaru je dostupná jako open source a 3D tiskárna je za cenu mobilního telefonu.

A jak je to se samotnou produkcí? Vyrábíte si všechny komponenty sami?

Všechny komponenty si nevyrábíme, to bychom museli vytvořit dost velký koncern specializovaných firem. Motory, regulátory, vrtule a řídící jednotky nakupujeme. V poslední době se v jejich produkci etablovaly další české firmy, respektive některé tradiční modelářské rozšířily svou nabídku o příslušenství pro drony. Dosahují špičkové kvality a mají zvuk i v zahraničí. Málokdo třeba ví, že v Liberci už třicet let vznikají záchranné padáky rozšířené po celém světě – na malých letadlech zachránily asi 170 životů, nyní jsou k mání i pro drony. A tak dále.

My si vyrábíme všechny kovové a uhlíkové části, gimbaly a dokonce máme vlastní řadu baterií Drone.Energy. Čím se rádi chlubíme, je náš digitální datalink s možností rozšíření o LTE modul – dron pak můžeš řídit a streamovat z něj video třeba mezi Prahou a Olomoucí. Všechno umíme zapojit a naprogramovat, včetně integrace kamer, lidarů a jiných senzorů, jejichž cena mnohdy několikanásobně převyšuje cenu samotného dronu.

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Kolik dronů řádově vyrábíte? Je stále prostor pro růst?

Při současné velikosti firmy jsme schopni vyrobit jeden velký dron každé dva týdny. Značnou kapacitu ale nyní zabírají velké vývojové projekty a letecké práce pro opravdu gigantické průmyslové firmy. Je to prestižní a atraktivní práce s velkým potenciálem. Potenciál pro růst je v letadlech samotných, užitečné zátěži a příslušenství, a zejména v SW aplikacích.

Exportujete i do zahraničí? Může se vůbec česká firma s drony prosadit v zahraničí?

Exportovali bychom, kdyby nás nesvazovalo zařazení dronů mezi zboží dvojího užití, tedy s potenciálem vojenské nasazení. Panuje absurdní situace, kdy nejen do Evropy výrobci z Číny dovážejí tisíce komerčních dronů, které následně zneužívá Islámský stát, ale přímo či nepřímo máme zablokováno několik exportních příležitostí, protože jsme klasicky papežštější než papež. Zájem v zahraničí tedy rozhodně je.

Kdo jsou nejčastější zákazníci? Kde se vámi vyráběné drony nejlépe uplatní?

Specializované drony s vyšší nosností a výdrží se uplatní prakticky v každém sektoru – od geodézie, zemědělství, stavebnictví, přes průmysl a logistiku, až po bezpečnost. Mezi naše zákazníky tak patří soukromé firmy nejrůznějšího zaměření, univerzity a výzkumné ústavy, nebo bezpečnostní a záchranné složky. Drony se zkrátka uplatní všude tam, kde práci zastanou rychleji, bezpečněji a levněji než člověk.

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Co dnes výrobu a rozvoj dronů nejvíce omezuje?

Vývozní byrokracii jsem už zmínila. Z technického hlediska rozvoj dronů  omezuje celková spolehlivost systémů. Na rozdíl od letadel nejsou drony certifikované. Rozvoj prostě omezuje celá řada faktorů, mj. například vývoj baterií – je třeba zvyšovat jejich kapacitu a snižovat hmotnost. Díky smartphonům nebo elektromobilům jdou tímto směrem obrovské investice, ale stále jsou zde ještě velké rezervy.

V dřívějších mediálních výstupech firmy jsem si dohledal, že jste měli v plánu vyrábět model Strix a také typ s názvem Čáp, který by měl mít nosnost až 50 kilogramů. Dnes ale takové drony neprodáváte. Čím to je?

Tyto drony de facto stále nabízíme, protože dnes jej umíme postavit, ale jeho cena se pohybuje kolem dvou miliónů korun a zatím se nenašel nikdo, kdo by takový dron potřeboval a za tuto cenu objednal. Ve spolupráci s Leteckým ústavem postupně připravujeme nový hybridní dron, tedy letoun s kolmým vzletem, s docela slušnou nosností a především mnohahodinovou výdrží, ale opět záleží na koupěschopné poptávce. Vývojové a projektové práce jsou primárně taženy zakázkami. Krutá realita firem, které nejsou uměle drženy nad vodou dotacemi.

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Jsou vůbec reálné vize, které předpovídají, že drony budou „rozvážet balíky“? Zatím jsem nezaznamenal, že by to někde na světě ve větším měřítku fungovalo. A ani výdrž baterií nenasvědčuje tomu, že by se takový scénář mohl v nejbližší době uskutečnit.

Registrujeme řadu testovacích projektů, kdy drony doručují drobné zásilky na krátké vzdálenosti v ohraničeném prostoru. Problémem v tomto případě není ani tak výdrž baterií, protože drtivá většina balíčků ze zásilkových obchodů je lehká a doručuje se nedaleko od depa, ale skutečně problematická je bezpečnost. Drony nemají odpovídače, aby se vyhnuly vzájemné srážce. V nízkých letových hladinách neexistují žádné koridory atd. Vlastně jde o podobné otázky, které před asi šedesáti lety řešilo civilní letectví.

Ve většině zemí se dron smí pohybovat jen ve vizuálním dohledu pilota. Je to jako s autonomními vozidly – existují, jsou schopny provozu, ale pořád v nich má sedět bdělý řidič. Stroj by se v určitých situacích mohl rozhodnout z lidského pohledu špatně nebo neeticky.

Lze předvídat, jaký rozvoj technologií v nejbližších letech zasáhne odvětví dronů?

Každopádně bude pokračovat tlak na výdrž, nosnost a spolehlivost. Navíc již dnes registrujeme požadavky na implementaci dronů do aplikací našich partnerů – jednak z hlediska řízení dronů aplikacemi, tak z hlediska přenosu dat z dronu do aplikací pro další zpracování. Nejde jen o video, ale o data z Lidaru, hyperspektrálních kamer, meteo senzorů, vidíme příležitosti v rozšířené realitě atd. Tahounem bude internet věcí a průmysl 4.0.

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Kde je podle vaší společnosti největší potenciál pro používání dronů v budoucnu?

Kapesní drony se zřejmě stanou běžnou doplňkovou výbavou jiných zařízení. A také nahradí lidskou práci, konkrétně třeba při ostraze objektů či inventuře skladů. Časem dojde i na onu dopravu zásilek. Nedávno proběhla soutěž, kde na takovou otázku odpovídaly žáci základních škol. Pobavil mě nápad, že dron bude spojen se schránkou na cennosti a když se k tobě bude snažit vloupat zloděj, tak dron se šperky přeletí na bezpečné místo. Mnohem více než o tento konkrétní nápad jde o princip – dron zastane člověka v ještě větší mobilitě kdykoli a kdekoli.

Nemůže rozvoj dronů ohrozit legislativa?

Dokážu si představit černý scénář, kdy dron v rukou nezodpovědného pilota zraní jinou osobu, nebo dokonce bude zneužit. Načež se evropští politici začnou předhánět v navrhování zákazů, jako se to stalo v případě směrnice EU o zbraních. Na druhou stranu, autority jako Úřad pro civilní letectví a Řízení letového provozu upřednostňují prevenci před regulací, vycházejí vstříc profesionálním uživatelům dronů a shovívavé jsou i k těm rekreačním. Společná evropská legislativa, která se již nějakou dobu připravuje, by měla profesionálům možnosti rozšířit, tudíž celkově podpořit rozvoj oboru. Stejně jako v případě mobilů nebo IT se odehraje soutěž mezi Evropu, Asií a Amerikou o dominanci na globálním trhu.

Jak se na problematiku omezování používání dronů díváš z pozice odborníka přes drony?

Českou legislativu považuji za dobrou, a pokud bych něco zpřísnila, tak je to dohled nad jejím dodržováním. Jako zaměstnanci firmy, která drony vyrábí, mi na bezpečnosti jejich provozu přirozeně záleží. Naštvalo by mě, pokud by naším dronem způsobil nějaké ohrožení nezodpovědný pilot, který nerespektuje pravidla. Poškodil by tím totiž i značku firmy. Kdyby někdo způsobil zranění jakýmkoli dronem, poškodilo by to celý obor. Je třeba více osvěty, aby lidé věděli, že na některých místech se létat zkrátka nesmí.

Kromě tohoto pohledu člověka z branže mám však ještě jeden pohled – dříve jsem pracovala pro ministerstvo obrany a dodnes vedu portál Ozbrojeneslozky.cz – a vnímám bezpečnost v širším rámci a poněkud citlivěji. Riziko zneužití dronů k teroristickým útokům je vysoké, a prakticky nejsme jej schopni prozatím eliminovat pomocí zařízení protidronové obrany. Veřejnost by se měla naučit adekvátně reagovat. Dokud nad lidmi proti pravidlům létá kdekdo, zatímco oni jen stojí, a ještě se usmívají do kamery dronu, je to špatně. Zvláště, když tomu vedle přihlíží policejní hlídka. Létat lidem nad hlavou dronem je srovnatelné, jako když mezi nimi budete mávat nabitou pistolí, sic legálně drženou. To by se jistě neusmívali. Pád dronu na hlavu nebo nechtěný výstřel, obojí může mít fatální následek. Teprve až se podaří eliminovat nebezpečný výskyt dronů, bude možné adekvátně reagovat na útočící dron. A tak se vracím na začátek – je třeba důsledně zasahovat proti dronům v místech, kde nesmějí létat.

Archiv společnosti Robodrone

Zdroj: Archiv společnosti Robodrone

Na závěr bych rád otevřel ještě jedno téma, které souvisí s předešlou otázkou. Nabízíte také školení a kurzy pro piloty dronů. Pro koho jsou určené?

Školení pilotů s bezpečností velmi úzce souvisí. Podstupuje jej část žadatelů o povolení k leteckým činnostem a pracím, což jsou profesionální piloti, pro něž je dron pracovním nástrojem. Nabízí jej řada firem, a to jako jednodenní nebo snad i půldenní. My děláme vlastní kurzy pro piloty našich dronů a pokud má někdo zájem, může se do nich přidat. Ovšem mají úplně jiné parametry, protože trvají nejméně šest dní, čemuž logicky odpovídá i cena.

Můžeš čtenářům popsat, jak kurz probíhá?

Nejprve se probírá teorie, a to nejen legislativa, ale také něco z avioniky, meteorologie, geografie a leteckého názvosloví, aby byl pilot schopen naplánovat zodpovědně let podle stejných zásad, jako by se chystal letět s pilotovaným letadlem. Poté se trénuje na simulátorech, následně s malými drony, pak teprve s velkými. Cvičí se i plánování automatického letu, samozřejmě práce s radiostanicí atd. V navazujících kurzech se trénuje třeba odpálení záchranného padáku. Piloti pak dál musí pravidelně létat, aby si zažili správné reakce.

Nenabízíte i nějaká krátkodobá školení pro amatéry, kteří by se chtěli něco přiučit?

Takový program nemáme, byť zájemci se ozývají. Na druhou stranu jsme konzultovali bakalářské a diplomové práce nejméně dvacítce studentů.

Díky za tvůj čas Miroslavo!

Já děkuji za oslovení.

Komentáře

Nahoru