Nedovolte bouřkovému blesku dostat se do vašeho počítače !

Nedovolte bouřkovému blesku dostat se do vašeho počítače !

Léto je kromě času vysokých teplo,  koupání, voyeurismu na koupalištích přes plot :evil:  i období bouřek, blesků, hromů.

Jak bouře, blesky a hromy vznikají se budete učit ve škole nebo jste se možná už učili, tak si nalistujte učebnice o několik stránek zpět a zopakujte si to :mrgreen: Napovím, vedení elektrického proudu v plynech.

Jak jste si jistě aktivně zopakovali, tak blesk je elektrický výboj mezi záporně nabitými mraky a kladně nabitým zemským povrchem.

Bleskosvod, hromosvod

V bouřkovém blesku je až 1 GV elektrického napětí, to je zhruba 4,5 milionkrát víc než máte doma v zásuvce na 230 V, kde máte zapojen váš počítač.  (v kulaté zásuvce na dvoře, ve sklepě je napětí 400 V)  a elektrické proudy v blesku jsou v závislosti na elektrickém odporu (ohmův zákon) v řádech stovek kilo a megaampér. Doma vám tečou proudy maximálně několik desítek ampér. Jističe na chodbě u elektroměru se pohybují cca mezi 16 až 35 A.

Aby vám dům neshořel když do něj udeří blesk, kromě vysokého elektrického napětí má i značnou teplotu a energii, jsou domy chráněny bleskosvodem. Dokonce jejich návrhem se zabýval náš vynálezce Prokop Diviš. Když práskne do bleskosvodu či též méně přesněji hromosvodu, tak po kovovém svodu blesk sjede do země, kde je uložena kovová deska – základový zemnič či jen tyč, záleží na stáří budovy, která funguje jako elektroda a elektrický proud blesku rozptýlí do země a budova je zachráněna.

Naskýtá se otázka, když je budova chráněna bleskosvodem, jak se mě může energie blesku dostat do PC, který mi pak vyhoří ?

Odpověď je jednoduchá, elektrický proud jde cestou nejmenšího elektrického odporu, tedy, kudy to půjde nejjednodušeji. Ke stejné desce ke které je připojen hromosvod, je připojen i jeden elektrický vodič z kabelu, který napájí vaší budovu, kde bydlíte a máte PC. Vodič se jmenuje PEN a kromě bleskosvodu jen PEN připojen i na každý kolík elektrické zásuvky, či kovových trubek od topení, vody, …

Technická poznámka: Dnes se PEN vodič v hlavním rozvaděči rozděluje na 2 vodiče. Jeden z nich jde pravou dírku v zásuvce a druhý na kolík.

Cesta blesku do počítače

Abych furt nekecal okolo, tak vašeho počítače se může energie blesku, tedy vyšší napětí než 230 V dostat přes elektrickou zásuvku, přes venkovní televizní anténu, pokud ji máte spojenou  kabelem s TV tunerem, podobné je to u WiFi antény či může prasknout někde daleko do PC se to dostane přes telefonní či síťový (LAN) UTP kabel pokud  to třeba prásklo do vedlejší budovy a dostalo se to nějak do rozvaděče s aktivními síťovými prvky jako bridge, switch, router, přes ně do LAN, či telefonních kabelů.

Opět opakování fyziky, tentokrát elektromagnetická indukce. Energie z blesku se do „kabelu“ vedoucího do počítače nemusí dostat přímým úderem, ale může prásknout někam vedle a do kabelu, do antény se to „přenese“, podobně jako když chytáte TV signál z vysílače na anténu.

Kvůli eliminaci tohoto nebezpečí elektrotechnici vymysleli tzv. přepěťové ochrany. To že máte na prodlužovačce nalepený štítek „Surge Protection“, tak to skoro nic neznamená, protože prodlužovačka je „poslední článek řetězu“, protože problém se vzniku přepětí se musí řešit už od vstupu elektrického kabelu do budovy.

Třídy a stupně přepěťových ochran

Eliminaci tohoto problému už řeší energetické společnosti přímo na svých trafostanicích a rozvodnách. Říká se tomu I. stupeň či označení A.  zde jsou použity tzv bleskojistky, a má to jistou analogii s klasickými závitovými pojistkami, které se již dnes nepoužívají, protože lidem se nechtělo kupovat vložkové patrony a používaly hřebíky, což zvyšovalo nebezpečí požáru a úraz elektrickým proudem.

V hlavních rozvaděčích budov se instalují přepěťové ochrany buď také formou bleskojistek nebo v podobě zacvakávacích modulů na lištu jako jističe, tzv. ochrany B či jinak II. stupeň.

Přepětí nemusí vzniknout jen od přímého nebo vzdáleného úderu blesku (přímý = práskne do budovy, nepřímý práskne vedle, ale do budovy se to „přenese“), ale třeba spínáním výkonných elektrospotřebičů které způsobují napěťové špičky, např. velké motory od výtahů nebo UPS ochrany, kde jsou spínané či impulzní zdroje. Proti těmto jevům se též používají zrovna popisované přepěťovky.

Dále v rozvaděčích na patře či už v bytě se používají další stupeň přepěťovek tzv. C. A vaše prodlužovačky či zásuvky s přepěťovou ochranou se nazývá stupeň D.

Přepěťové ochrany musí být takto odstupňované, protože B zachytí největší náraz, ale část přepětí propustí.

(není tak citlivá – když stříháte velkými nůžkami tak se vám určitě stává, že nějaké jemné detaily přestřihnete nebo když něco přesíváte sítem s velkými oky, tak vám drobné propadají),.

O tu propuštěnou část přepěťové vlny se postarají další výše zmíněné přepěťové ochrany v kaskádě.

Princip práce přepěťových ochran,  svodičů přepětí  - varistorových

Přepěťovky fungují tak, že se paralelně za jistič (někdy i před jistič, záleží na dokumentaci k montáži od výrobce a co je to přesně za ochranu) za chráněnou elektrickou zásuvku a když vznikne přepěťová vlna, tak přepěťovka velice sníží svůj elektrický odpor (obsahuje součástku varistory, transily, trisily) , aby elektrický proud vzniklý z přepětí, mohl bezpečně OBTÉCT chráněnou elektrickou zásuvku a utéct do země, kde se rozptýlí na desce jako blesk.

Podobné ochrany existují i na výše zmíněné slaboproudé vedení jako jsou UTP kabely pro počítačové LAN sítě, koaxiální kabely od televize, … Aby Vám neprásklo přímo do vnější antény či satelitní paraboly, musí být připojena k bleskosvodu a musí být i v jeho ochranném pásmu.

Druh ochrany je velice komplexní záležitost ovlivněná mnohými faktory a proto na ni existuje velké množství technických norem a výběr nelze podřídit pouze akčnímu letáku z elektra, když už víte, že prodlužovačka s přepěťovkou nestačí, když se vám blesk do počítače dostane třeba i přes satelitní TV tuner.

 

 

 

Komentáře

Nahoru