Ondřej Hübl: V reklamě chodí všichni okolo horký kaše. Tak jsme v Saatchi rozjeli bulvární Twitter

Ondřej Hübl: V reklamě chodí všichni okolo horký kaše. Tak jsme v Saatchi rozjeli bulvární Twitter

Se svým týmem vymyslel „jinej gang“ a oživil postavu Zadara Volaniče. Teď pomýšlí na Messiho. Ondřej Hübl, kreativní ředitel Saatchi & Saatchi Praha a jedna z nejvýznamnějších osobností české reklamy, si rád dělá srandu sám ze sebe – proto spustil bulvární twitterový účet @Saatchi Praha, prostřednictvím kterého komentuje zákulisí reklamy bez obalu.

Ondřeji, na začátek vás poprosím, zda byste se našim čtenářům mohl v krátkosti představit.

Jsem Vytetovaná Jitrnice. Pěkně namletá, poctivá, tlusťoučká jako nožička nemluvněte, dobře uvařená, bez konzervantů a éček, ale někomu se určitě zajídám. Možná trochu víc česneku. A jsem nesmazatelná.

Jak dlouho působíte v reklamě?

V reklamě jsem od roku 1996, v Saatchi poslední dva-tři roky. Rok si hraju na to, že šéfuju ostatním kreativcům u nás. Oni se ale moc řídit nedaj a to je právě dobře. Ale pssst, ať nedostanu padáka!

Jaká vlastně byla vaše první práce?

Vyhrál jsem ve třeťáku na gymplu konkurz na moderátora do rádia Černá hora, takže jsem tam ještě během školy nastoupil.  V roce 1994. To už je pěkná doba! Devadesátky, to byly zlatý časy. Svoboda ve všem. Ani tenkrát v rádiu nebyl žádnej playlist, vzpomínám si, jak jsem k nedělnímu obědu pouštěl Diamandu Galas :).

A první zakázka v reklamce?

Vzpomínám si na tendr na džusy Relax ve Studiu Lukas. Přinesl jsem nápad s cikánskou rodinou z Chánova, celou dobu mluvili takovou tou cigošskou haťmatilkou a nechápali, jak se tolik pomerančů vejde do krabičky. Byla to hrozná sranda a hned na to jsem dostal padáka.

Dr. Severino Antinori, který jako první naklonoval člověka, a jeho první klon Ondřej.

Dr. Severino Antinori, který jako první naklonoval člověka, a jeho první klon Ondřej.

Jakou největší výzvu jste jako kreativní ředitel Saatchi & Saatchi Praha dostal?

Před Saatchi jsem už měl pěkných pár kampaní za sebou, myslím, že docela úspěšných. Měl jsem za to, že už to nějak doklepu do důchodu, ale vidíte, mýlil jsem se. Odešel jsem z Youngu vycuclej jak struk po sedmerčatech, ale stalo se mi to, že jsem začal dělat T-Mobile. A to byla asi ta challenge, na kterou se ptáte. Zastínilo to všechny Oskary, Fernety, Vodafony. A právem.

Jak vzpomínáte na úspěšné kampaně pro T-Mobile s Lukášem Pavláskem a Vojtou Kotkem?

Se slzou v oku, hrozně rád. Byly to krásný dva roky, zahrál jsem si Španěla, kolega Kokršpaněla, ale život jde dál. Před klukama byl Bolek Polívka, a taky jsme se s tím nějak vypořádali, ne? Zkrátka: Zadar je mrtev, ať žije Radim Pikeš! Náš novej tělocvikář, je to borec! Trojan je fakt dobrej.

Kreativní tým Saatchi & Saatchi Praha s Ivanem Trojanem.

Kreativní tým Saatchi & Saatchi Praha s Ivanem Trojanem.

Odkud přišel nápad na reklamy s tělocvikářem Trojanem? Plánujete další?

Ivan bude celej rok, pokud se mu budou líbit naše další scénáře. Je to fajn chlap a neuvěřitelnej herec. Jsem rád, že to vzal. Zrovna teď děláme na dalších nápadech. A s tělocvikářem přišli Ádek Rovný s Matúšem Němčíkem. Díky chlapi!

Dával jste si nějaká pracovní a osobní předsevzetí pro rok 2014?

Jo, dal jsem si předsevzetí natočit reklamu s Lionelem Messim a Zlatanem Ibrahimovičem s nějakým světovým režisérem. A to byste nevěřila, ono to vyšlo! Něco na těch předsevzetích bude.

Co ten Messi, o čem kampaň bude? Můžete už teď něco prozradit?

To nemůžu. Strašně bych chtěl, ale nejde to!

Můžu jen říct, že tam hraje Messi a Zlatan Ibrahimovič a spousta malejch dětí. Tyhle odpovědi zrovna píšu z Barcelony, kde právě natáčíme. Máme skvělýho režiséra z top americký produkce MJZ, jmenuje se Craig Gillespie a když si ho dáte do Youtube, tak na vás vybafnou perfektní reklamy. A co je na tom neuvěřitelný, je to hrozně milej člověk, ochotnej cokoli udělat, pořád vtipkuje a není to žádná namyšlená star s nosem nahoru.

Když už se bavíme o novinkách, nedávno jste zprovoznil Twitter účet @SaatchiPraha. Byl to váš nápad?

Ano, tohle byl na rozdíl od většiny ostatních věcí čistě můj nápad. Jinak tady kecáme jen o mně, ale uznání si zaslouží lidi, co to vymýšlí spolu se mnou (anebo úplně beze mě): Yaro Pružinec, Viktor Říha, Ádek Ró a Ádek Ró, Matúš, Vápno…  To není falešná skromnost, ale tohle jsou ti tvůrci, ti neviditelní, kteří mají mít na konci reklamy titulky, ale nemají je. A nikdo si o nich nikdy nepřečte v magazínu Mladý Fronty.

Bulvární Twitter jsem si vymyslel, aby byla nějaká zábava. Občas asi někoho naserem, ale my to nemyslíme zle. Jen se ostatní berou moc vážně. Ale máme zatím málo followerů. Snad někdo přibude po tomto rozhovoru.

Ondřej aktuálně točí reklamu s americkým režisérem Craigem Gillespiem.

Ondřej aktuálně točí reklamu s americkým režisérem Craigem Gillespiem.

Myslíte si, že takové rozčeření vod české reklamní scéně dosud chybělo? Že jí prospěje?

Nevím, takhle nedokážu přemýšlet. Tady všichni chodí kolem horký kaše, všude máte bejvalý nebo budoucí kolegy, klienty atd. Lidi neříkaj nic napřímo. Hlavně nikoho neurazit, protože nikdy nevíte, koho budete potřebovat. My chceme psát to, co se nám líbí / nelíbí, nebo jen tak. Jsme vtipná agentura, tak si ze spousty věcí děláme legraci. I ze sebe. A rozhodně nám nevadí, když nám to někdo vrátí.

Agentury své know how často naopak chrání, nerady uveřejňují cokoli ze zákulisí, protože se bojí, že by tyto informace mohla využít konkurence atd. Vy jste nedávno tweetovali z prezentace pro Kofolu a Semtex, takže tuším správně, že podobnými konvencemi svázáni nejste?

Egle, naší klientce na Kofole, se to asi moc nelíbilo. Ale co měla chudák dělat? A to chlupatý podpaží na slajdu, to zas takový know how není. My jsme si s Ádkem šlehli dva modafeny a tak nám přišlo vtipný tweetovat z prezentace, kde se vážně hovoří o chlupatejch dlaních. To je celý. Žádnej další význam to nemá, od toho je tweet ne?

Staráte se o obsah @SaatchiPraha sám nebo je vás zapojeno víc?

Všichni, kteří si zaslouží moji důvěru, mají přístupová hesla, a mohou si psát, co se jim zachce. Twitter účet Saatchi rozhodně není můj osobní, a je to tak dobře. Samozřejmě kdyby někdo napsal tweet ve smyslu: „nechť zhynou všechny koaly”, tak zasáhnu. Nikoli proto, že bych tak miloval koaly, ale proto, že se to nemá tweetovat. Za „koaly” si dosaďte kohokoli, třeba Albánce nebo hlemýždě. Anebo jinou chamraď. Zkrátka: tweetuje nás víc a ani já teď nevím, jestli si ze mě někdo z kolegů nedělá prdel.

Ondřej posílal odpovědi z Barcelony, kde právě točí reklamu s Messim.

Ondřej posílal odpovědi z Barcelony, kde právě točí reklamu s Messim.

Doporučil byste podobný typ tweetování i firmám v jiných odvětvích, než je reklama?

Strašně rád bych sledoval nekontrolovaná tweetování z redakčních porad našich pokrokových deníků. Úplně mě dostala dojemná starost českých novinářů o důstojný pohřeb Mandely a pranýřování člověka za to, že řekne kamarádovi „ty vole, mně se tam nechce.“ Chtěl bych tweetovat věty toho samého novináře, který píše rozhořčená slova do svých komentářů „o důstojném rámci naší politiky,“ když mu jeho šéfredaktor dá 23. prosince přepsat nekrolog o Mandelovi, kterej má už 2 roky napsanej, a teď ho má předělat podle toho, kdo je zrovna u kormidla. Myslím, že bychom se dočkali nového žánru. Tyhle tweety by byly opravdu zajímavé. Za ty bych zatleskal, ale ty my si nikdy nepřečteme. Za ty komentáře, které všichni známe, bych dával výborné chlebíčky z památné tiskovky na Hradě v době protektorátu (noční můra všech kolaborantů).

Jste hodně otevření, upřímní, ostří. Děláte si srandu sami ze sebe a pouštíte se do ostatních. Narážím třeba na „Youngové by neměli tolik vysedávat v práci do noci. Možná by si pak všimli, že mají stejnou reklamu na O2 jako na Národní divadlo ;)“ nebo „Zase si nějakej debil hrál na textaře.“ Setkal jste se za krátkou dobu s kritikou?

Já mám v Youngu stále ještě hodně přátel. A myslím to s nimi dobře. Znáte to – nejvíc kritizuješ toho, na kom ti záleží. Ale nová reklama na O2?… na co to vlastně je? No vždyť je to stejný jako to ND, akorát oni to asi nevěděj. Dokonce někdo vyměnil zvuk z ND do tý reklamy O2 a je to neskutečná prdel. Prostě to vzali za nějakej špatnej konec. Tak když to neviděj sami, my jim to napíšem.

„Debil si hrál na textaře“ je ode mě. Jel jsem na hory a vidím plakát: Objednávejte medailonky s MUCHA MOTIVY. Strašně mě tohle prznění češtiny sere! Nikdo z těch debilů, co tohle schvalujou, přece nejezdí „DO IKEA PÍT KOKA KOLA?“ Tihle nýmandi jedou do Ikey a tam si daj kokakolu a v pauze mezi tím napíšou mejl, kterej se týká jejich firmy, která jim platí hypotéku: „neskloňujeme, opravit, asap.“ Tihle lidé jsou smrtí naší kultury a zaslouží si největší opovržení. Takže, vy debilové, tam příště napište: Medailonky s motivy od Muchy.

Jaký je váš osobní vztah k Twitteru?

Normálně spolu šukáme bez kondomu.

Mluvíte někdy vážně?

Snažím se tak mluvit na děti doma, ale už maj ze mě spíš prdel. Nevím, po kom ti kluci jsou.

Jak jste se dostal tam, kde jste?

Asi mám štěstí na lidi kolem mě, piju pivo, víno, hraju mariáš a čtu beletrii i poezii. A nelžu a nekradu. A žeru žížaly.

Co byste poradil mladým kreativcům či studentům, kteří se chtějí v reklamě prosadit?

Ať.

Ať jdou do toho, jasně. Díky za rozhovor a přejeme úspěšné natáčení v Barceloně. Těšíme se na výslednou reklamu s Messim. 

Zdroj fotografií: Archív Ondřeje Hübla

Komentáře

Nahoru