Dnes vyšlo 1 článků

Osmany Laffita: Myslím, že moje skutečná kariéra ještě nezačala

Osmany Laffita: Myslím, že moje skutečná kariéra ještě nezačala

Temperamentní Kubánec je v Česku považován za jediného návrháře světového formátu. Sám se však jako módní ikona nebere a zcela správně poukazuje, že tou může být v našem showbyznyse každý. Osobitý Osmany Laffita naopak stojí nohama pevně na zemi a tvrdí, že na zásadní zlom v kariéře teprve čeká. Nutno říct, že svou novou letní kolekcí (na fotografiích) mu vykročil značně vystříc.

Dobrý den Osmany. U nás jste, co se pánského oblékání týče, považován za ikonu. Jaký styl máte osobně nejraději?

Nevím, jestli to je důvod k oslavě. „U vás“ je za ikonu považován kdokoli a cokoli… Já budu radši, když za ikonu považován nebudu. Každý má svůj styl, což je v pořádku. Můj styl se mění podle místa a události, kam jdu. Když se chystám na pláž, nevezmu si frak, a ve státní opeře nebudu ve spodním prádle. Mám rád nenafoukanou eleganci. Hlavně nemám rád oblečení, na kterém je již ze vzdálenosti 2 km poznat, z jakého módního domu je.

Fotografie z kolekce podzim-zima 2013/2014

Fotografie z kolekce podzim-zima 2013/2014

Nechci být chodící reklamou na nějakou módní značku

Který kousek jste si pořídil do svého šatníku naposledy? 

V Madridu jsem si koupil pár kousků sportovnějšího oblečení – trička s hodně velkým výstřihem a zajímavé tepláky.

Kromě kousků z vašich kolekcí, jakého dalšího módního návrháře rád nosíte?

Nosím absolutně všechno, co se mi líbí. Oblečení si kupuji proto, abych se v něm cítil dobře, a ne proto, abych byl chodící reklamou na nějakou značku.

Co myslíte, jak jsou na tom čeští muži ohledně módy. Mohlo by to být lepší, že?

Kdybychom byli u soudu, tak by vás právě teď soudce zastavil a řekl, že svojí otázkou vlastně navádíte svědka k odpovědi. :)

Myslím si, že to není až také zlé, nejdůležitější je cítit se dobře. Pak, pokud si i ostatní kolem vás budou myslet, že v tom, co máte na sobě, vypadáte dobře, bude to ještě lepší a zajímavější pocit. Pro mě je důležitější, že si vás všimnou díky vaší eleganci a ne kvůli tomu, že vypadáte jako klaun.

Letní kolekci 2014 s Osmanym nafotila také jeho neteř Daniela.

Letní kolekci 2014 s Osmanym nafotila také jeho neteř Daniela.

Čeští muži mají předsudky ohledně kosmetiky a péče o vzhled. Máte pocit, že se tento trend zlepšuje? 

Po návštěvě toalety použijete toaletní papír, ne? Tak proč byste se neměli postarat i o ostatní části vašeho těla tak, abyste se cítili a vypadali dobře? Řekl bych, že se spousta mladých českých mužů o sebe velmi dobře stará. Chodí do fitka, vypadají dobře a mají hezky ostříhané vlasy a vousy. Všimla jste si toho, že se teď znovu nosí plnovousy? Zkrátka si myslím, že mladým Čechům to sluší. Staří lidé, no … ti jsou staří. Já se koukám spíše na ty mladé. :) A na ty, co se mladí cítí.

Sám jste také poměrně otevřeně dokumentoval svou liposukci, abyste mužům ukázal, že plastická chirurgie je tady i pro ně a není na ní nic špatného. Jaké byly ohlasy? 

Většina lidí si pravděpodobně myslí, že tuk by z těla měl zmizet cvičením. A asi mají i pravdu… Ale já nenávidím posilovnu, takže jsem neměl na výběr. Vlastně, mohl bych se méně zajímat o to, co si jiní myslí.

Jak se liší čeští muži od těch kubánských? 

Jsou blonďáci, nevšimla jste si?

Oblečení nakupuje Osmany proto, aby se v něm cítil dobře.

Oblečení nakupuje Osmany proto, aby se v něm cítil dobře.

Asistoval jsem mámě u šicího stroje. A začalo mě to bavit

Na Kubě jste pracoval jako redaktor módního časopisu. K módě jste měl tedy vždy blízko?

Odmalinka jsem rád maloval. Všude jsem měl tužky, pastelky a papíry. V tom mě ovlivňovala moje máma. Pracovala v diplomacii, k čemuž patřilo i oblečení. Maminka si oblečení ráda šila sama. Když viděla v časopise nějaké šaty, koupila si látku a ušila si je.

Když šila, hrozně mě fascinovalo, jak ten šicí stroj dělal „ta-ta-ta-ta-ta…“ Byl to stroj poháněný pedálem. Maminka šila a já z druhé strany stroje šlapal na ten pedál. Právě tam začala moje touha po navrhování, módě a oblečení.

A splnil jste si své dětské sny? 

Nenarodil jsem se jako malý „Mozart“ návrhář. Asi to osud tak chtěl, abych se stal v pozdější fázi svého života módním návrhářem. Vůbec jsem netušil, že budu studovat umění. Chtěl jsem být lékařem, protože mě bavila biologie.

A byla to moje máma, která mě zastavila. Řekla mi: „Nedělej to! Ty tu školu nedokončíš. Ty nejsi na studování dost vytrvalý, doktor musí studovat stále…“ Tak jsem se zeptal: „Co mám dělat?“ A ona na to: „Umíš hezky malovat. Měl by si jít na uměleckou školu.“ Tak jsem se přihlásil do školy v San Alejandro, která je nejlepší uměleckou školou na Kubě. Udělal jsem tam talentové zkoušky a po třech měsících mi oznámili, že mě vzali. Na konci studia jsem svou kariéru zaměřil na oblast návrhářství. Myslím, že jsem zatím s výsledkem spokojený. V podstatě jsem chtěl v tomto sektoru pracovat a myslím si, že se mi to i celkem dobře daří.

osmany_06

Fotografie z kolekce podzim-zima 2013/2014

Bavilo vás studium? Jaký jste byl žák? 

Školu jsem neměl nikdy moc rád a taky jsem nebyl nejlepším studentem, protože jsem nedával moc pozor.

Podporovali vás rodiče v kariéře módního návrháře? 

To se nedá moc říct, protože moje kariéra v módní branži začala až tady.

Když jste se před těmi dvaceti lety dostal poprvé do ČR, jaký byl první dojem? 

Šedivý… V mých představách vypadala cizina jako New York, všude samé mrakodrapy. Ale realita byla trochu jiná. V Praze žádné mrakodrapy nebyly, ani Mac Donald´s. :) Aspoň ne tehdy.

Samozřejmě mi všechno připadalo děsně šedivé. Když jsem přijel, byl podzim a stromy už neměly listí, a to já nikdy předtím neviděl. Na Kubě totiž podzim nemáme. Takže jsem z toho usoudil, že všechna vegetace je tady mrtvá. Vůbec jsem neměl ponětí, že na jaře se všechno znovu zazelená. Takže žádné barvy, žádné mrakodrapy! A kde byla Eva Pilarová ve svých oslnivých třpytivých šatech? Ona byla to jediné, co jsem o Československu věděl, protože jsem jí viděl zpívat v Havaně.

Na co bylo nejtěžší si zvyknout? 

Na šedou českou mentalitu… a koprovku!

Přijel jste zrovna sem, protože tady pobývala dřív i vaše maminka, je to tak?

To ne, moje máma tady nikdy před tím nepobývala. Poslala mě sem studovat, protože v Rusku už nebylo na škole volné místo.

Kuba je pro temperamentního návrháře stále nedílnou součástí života.

Kuba je pro temperamentního návrháře stále nedílnou součástí života.

Jsem takový hybrid. Potřebuju Kubu, ale i Evropu

Chybí vám dnes Kuba, životní styl, jídlo, hudba, počasí? 

To je jakoby jste se dítěte zeptala, jestli mu chybí zmrzlina. Samozřejmě, že chybí! Je pravda, že jsem pyšný na svoje kořeny a krajinu, a i když čelíme všem těm problémům, je to krásná země. Kdykoliv se mi stýská po sluníčku a mámině kuchyni, naskočím v Praze do letadla a za pár hodin jsem v Havaně. Není to vůbec tak daleko.

Moje země je pořád součástí mého života, nedovedu si představit život bez pláží, moře, našich lidí, jídla, naší radosti ze života. Já jsem takový hybrid, potřebuji Kubu, ale i Evropu.  

Čechy si zamilovala i vaše neteř Daniela. Čím jsou podle vás zajímavé? 

No já budu subjektivní, protože jsem její strýc. Ale podívejte se na její fotky! Nafotila moji novou letní kolekci a myslím, že vypadá zatraceně dobře!

Je těžké začínat budovat jméno, značku v cizí zemi. Co vás to naučilo? Nebo co jste se naučil sám o sobě? 

Vybudovat jakýkoliv byznys není jednoduché. Učím se stylem pokus – omyl. Nemám na to, jak být v módním průmyslu úspěšný, žádný návod. Je to všechno o tvrdé práci a vytrvalosti.

Dnes mluvíte velmi dobře, jak dlouho trvalo, než se vám češtině vryla pod kůži?

Tak to jste asi jediná, kdo si myslí, že mluvím dobře česky, ale mockrát vám děkuji. Mluvím nejlépe, jak to jen jde. Myslím, že lepší už to nebude. :) Pracuji na tom již 27 let. :)

Kterou událost považujete za zásadní průlom v kariéře?

Myslím si, že moje skutečná kariéra ještě nezačala.

Jak vypadá váš den, když nepracujete? Nebo je vůbec nějaký takový?

Rád se koukám na televizi a zahradničím. :)

Na sociálních sítích ukazujete svůj soukromý život, mile a bez přetvářky (naposledy třeba Tenerife s Michalem Davidem). Takže to jako zásah do soukromí neberete?

Myslím, že nemám mnoho tajemství. Chtěl jsem být veřejně známou osobou, a to k tomu patří. Ostatní lidi taky uveřejňují fotky ze svých dovolených. Na svůj facebookový profil dávám věci, které mám rád a které si užívám, moji práci, dovolené, moje zvířata, v tomto nemám žádná tajemství.

osmany_05

Fotografie z kolekce podzim-zima 2013/2014

Neřeším, co se o mě v bulváru píše

Jak jste se obrnil vůči bulváru a neustálému zájmu médií? Máte nějaké tipy, jak si zachovat vnitřní klid?

Neumím moc dobře číst česky… Takže když se v bulváru objeví titulek „OSMANY LAFFITA JE ŠPIONEM FIDELA CASTRA“, podívám se jenom na obrázek pod článkem, jestli tam vypadám dobře a jestli je správně napsané moje jméno. Je mi jedno, co se o mě píše. Každý se musí nějak živit. Já se živím módou, bulvár prodejem lží. Je mi to jedno. Doufám, že z nich jednoho dne budou boháči, to si pak budou moct koupit moje oblečení. :)

Vaše módní přehlídky jsou vyhlášené. Jiné, temperamentní, provokující. Na střeše, na nádraží. Kam chodíte na nápady, co vás inspiruje? 

Neinspiruje mě v podstatě nic. To je jenom můj styl, temperamentní, provokativní.

Neustále se snažíte přicházet s něčím novým provokovat. Je to součástí vaší nátury nebo byznys plán? 

Myslím, že to je mojí podstatou.

V čem si myslíte, že je tento „provokativní“ přístup dobrý? Co vám to přineslo? 

To si nejsem moc jistý, měla byste se radši zeptat nějakého analytika. Já jenom dělám to, co cítím, že musím udělat.

osmany_01

Fotografie z kolekce jaro-léto 2014

Poslední téma. Pořídil jste si dům snů ve staré hvězdárně, kterou jste obdivoval už v začátcích vašeho působení v Praze. Jak jste se ke koupi dostal, bylo to složité?

Dovolte mi, abych vás malinko poopravil. Před 20 lety jsem koupil ruinu, kterou se pomalu snažím obnovovat. Před 20 lety byly takové ruiny na každém rohu, ale lidé preferovali kupovat spíše nové domy. Ale já mám rád staré domy… plné mladých lidí. :)

Jaké (rekonstrukční) plány máte s domem nyní?

Budu rád, až ho jednoho dne dokončím.

A co jinak nového ve vašem životě?

Dnes nic moc. V noci mi umřel jeden z mých miniaturních koníků.

To je mi moc líto. Chcete na závěr vzkázat něco našim čtenářům?

Děkuji, že jste si tento rozhovor přečetli. :) A pokud chcete vědět více, staňte se mými fanoušky na Facebooku. :)

Zdroj fotografií: Osmany Laffita, kolekce jaro-léto 2014, podzim-zima 2013/2014

Komentáře

Nahoru