Patrik Vogl: Pokud chcete něčím opravdu být, musíte pro to žít

Patrik Vogl: Pokud chcete něčím opravdu být, musíte pro to žít

Patrik Vogl je na internetu poměrně známá a kontroverzní osobnost. Hlavně mezi bloggery a IT podnikateli. Je proslulý svými názory a také spoustou zajímavých citátů. Neméně známý je i svou minulostí, ve které údajně pracoval pro Microsoft a testoval jejich produkty, dále díky mnoha trestním oznámením, které chtěl podat například na několik bloggerů a podobně. Objasnit tato témata jsem se pokusil v tomto rozhovoru a možná i Vám tak objasním, kdo ve skutečnosti Patrik Vogl je.

K rozhovoru mě dotáhla touha zjistit, proč je pan Vogl, na první pohled dobrý blogger, tolik kritizován, proč jej tolik lidí doslova nenávidí a vysmívá se mu. Chtěl jsem zjistit, zda-li je vše, co se o něm říká, ale i to, co říká on sám, skutečně pravda a můžeme tomu věřit. Zaujaly mě názory jiných a v posledních dnech jsem si o něm přečetl několik řádků, většinou však plných pouze negativní kritiky. Svůj osobní názor na pana Vogla mám a nebudu jej zde publikovat. Co jsem se o něm dozvěděl a jak on sám to hodnotí, to vše v tomto rozhovoru.

Patrik Vogl a on samotný

Patriku, na svém blogu se představujete jako cituji „mladý, úspěšný publicista a kreativní fotograf„. Jaký vidíte rozdíl mezi bloggerem a publicistou?
Kdysi jsem hledal, jaký je mezi bloggerem a publicistou rozdíl. Pokud vezmeme v potaz pouze teoretickou stránku, blogger je člověk píšící na svém „pozemku“ o tom, co uzná za vhodné. Ryze subjektivní názory. Publicista, neboli spíše publicistika je naopak o publikování informací společně se subjektivním názorem, a to jinam, než jen na onen (vlastní) „pozemek“.
Vzhledem k tomu, že aktivně píši na různé servery a zabývám se více tématy, považuji se za publicistu zaměřujícího se na internetové servery.
Praticky se dá říci, že blogger nemá žádné povinnosti – píše své názory a především by se měl soustředit na svůj život. Publicista píše především informace, neboli fakta. A to je samozřejmě podstatně těžší úkol.

Skrze Váš blog informujete svoje čtenáře o mnoha zajímavostech a aktualitách, včetně Vašich názorů. Berete tedy svůj blog jako místo „k vypsání“ nebo se jej snažíte vést určitým směrem?
Původně jsem zakládal blog přibližně v roce 2005 a cílem bylo informovat čtenáře, nikoli vyprávět o svém soukromí. O pár let později jsem však cítíl potřebu sdělovat také pocity, k čemuž mi posloužil zcela jednoduchý a téměř neznámý „deník“, kde jsem mohl vesele pokřikovat.
Aktuálně se vracím do roku 2005, na webu publikuji zásadně informace pro čtenáře a čistě subjektivní názory poskytuji velice zřídka. Pravděpodobně to celé ovlivnil až příchod Facebooku, kde má člověk dostatek svého prostoru.

V bloggerském světě jste však proslul i trošku negativně. Hlavně díky svým názorům a díky výhrůžkám jiným bloggerům. Naposledy například na článek zveřejněný na blogu Lelkoun.cz (odkaz).
Tento člověk zjevně trpí nějakou chorobou; na některých diskusních fórech neustále komentuje co dělám, přesto zcela zcestně. Psal kdysi něco o tom, že Webdesigner mé pozice nekopíruje šablony, avšak jakožto zaslepenec si nedokázal přečíst, že webdesign z mého webu byl tvořen na zakázku jedním z velice kvalitních grafiků a já s ním nemám nic společného.
Nemůžu to mít nikomu za zlé, jsme lidé a každý je zcela odlišný. Vámi prezentovaný člověk má rád Linux, který již řadu let nedoporučuji k používání (a ani v roce 2010 se na tomto tvrzení nic nezměnilo). Představte si, jak se člověk zarytě milující jeden produkt chová, když mu jej někdo s návštěvností kritizuje.
Co se týče informace o potenciální žalobě, se slovem „vyhrožování“ bych je rozhodně nespojoval. Onen anonymní člověk porušuje zákony, a to je zcela zřejmé. Jak ale jeden mne velmi blízký člověk řekl: „zabývat se blbci je ztráta drahocenného času“.

Na internetu se však po vyřknutí Vašeho jména rozběhne poměrně vášnivá a pro Vás negativní diskuze. Je to podle Vás způsobeno Vašimi názory, závistí, či jak jinak si toto vysvětlujete a jak proti tomu bojujete?
Spíše rozdílností a nedostatečným pochopením ostatních. Češi jsou převážně závistivci a nedokáží pochopit, že to, co publikuji, je můj názor, nikoli holý fakt. Linux se nedá na desktopu používat, Windows Mobile je zabitá platforma, Apple dělá skvělé počítače a nikdo zatím není ani z poloviny tak dobrý.
To jsou prosté názory a lidé křičí, protože „to není pravda“. Jako jeden z mála dokáži na internetu publikovat názory tak, jak jsou. Nedělá mi problém něco naprosto srazit a naopak pochválit, protože publikování názorů je důvod, proč mě lidé čtou.
Nemám strach otevřít „hubu“ a říci věci naplno, zatímco kritici jen sedí a schovávají se za internet. Tito introvertní lidé nemají pro můj život žádný přínos a já je zcela ignoruji.

Proslul jste také svým vztahem k panu Radku Hulánovi. Zasloužil jste si přezdívku „KinderHulán„. Jaký k němu máte ve skutečnosti vztah?
Radek Hulán je skvělý člověk, báječný cyklista a profesionál ve svém oboru. Jeho názory respektuji a nedělá mi problém s ním debatovat na téma „MAC versus Windows“, protože oba chápeme podstatu „názoru“.
Když jsem s Radkem poprvé mluvil, bylo mi jasné, že ten člověk uvažuje. Přemýšlí, než něco vypustí z úst a to mi dává smysl. Zároveň si zaslouží poděkování za to, jakým způsobem se ke mě chová. Již několikrát mi velice pomohl a já si Radka opravdu cením.
Na druhou stranu je pravda, že ještě před pár lety mě dokázali jeho názory iritovat – inteligentní člověk ale chápe, že názor nemá být iritující, ale má využívat respektování. Číst Radka Hulána je vlastně test, jak moc velký respekt vůči lidem dokážete mít.

Považujete se dnes za internetovou celebritu? Je Vám 19 let a píšete články, které by možná nedokázal napsat ani o několik let starší zkušený redaktor.
Kdo určuje kritéria, kdo je celebrita? Celebrita je pouhá póza. Pokud chcete něčím opravdu být, musíte pro to žít. Celým srdcem. Ať už chcete být boxer, kulturista, cyklista či ochránce zvířat. Je nutné pouze vědět, že to, proč žijete, má ve vašem životě největší váhu. Zdali mohu být „celebrita“ či nikoli je na každém z nás. Celebrity si určujeme my, nikoli oni sebe.

Patrik Vogl a jeho IT názory

Na svém blogu připomínáte svůj dřívější vztah k Microsoftu. Dnes jste však uživatelem Applu. Jak tedy srovnáváte Microsoft a Apple? Dokázal byste se někdy k Microsoftu vrátit?
Samozřejmě bych se na PC (Windows) vrátit dokázal, ale měl bych obrovské problémy. Občas s Windows pracuji a jsem velice podrážděný.
Microsoft a Apple, co se operačních systému týče, srovnávat nelze. Microsoft dělá skutečně dobrou práci, protože tvoří operační systém pro nekonečno hardwarových konfigurací – a ono je to funkční. Apple naopak dělá jen pro své PC, tudíž je vše optimalizované a maximálně spolehlivé.
Microsoft má ale skvělé Office, zatímco iWork od Apple je poněkud neschopný. Jak Microsoft, tak Apple dělá skvělou práci. Tyto dvě firmy by dohromady dokázaly nemožné.

V předchozích otázkách jste zmiňoval, že Linux není zrovna ta pravá volba. Proč si to myslíte?
Linux na desktop není ta správná volba. Pro serverové použití jej hodnotit nemůžu, ale na desktopu je něco tak nekompaktibilního z mého pohledu nepoužitelné. Přibližně 1% na trhu a žádná podpora od výrobců znamená, že uživatel má mnoho nevýhod.
Edice Ubuntu už je na tom dnes o něco lépe, ale stále je používání poměrně tragické. Vyzkoušel jsem snad deset distribucí a pochopil, že Linux nejde žádnou cestou. Microsoft se vyvýjí a Windows 7 je velice příjemný systém, MAC OS Snow Leopard je svižný a krásný, ale Linux je stále škaredý a „nemotorný“.

Myslíte si, že by někdy v budoucnu dokázal například Apple přemoci Microsoft a stal by se využívanějším systémem na světě? Co by k tomu podle Vás potřeboval?
Já tomu i věřím. Apple vlastní čím dál tím více lidí, a to je jedině dobře – bohužel je vidět, že Apple nepotřebuje anebo nechce působit masově, protože nejlevnější model Mac Mini, který měl být „dostupný pro všechny“, je od nové verze o osm tisíc korun dražší. Podobně je na tom i nový (bílý) MacBook.
Zdali je to dobře či nikoli nevím. Apple je originalita a cenu si obhájí, ale běžný uživatel kouká především na Hardware. Pokud navíc obchodník vysloví cosi ve stylu: „Lze na to nainstalovat Windows“, pak je něco opravdu špatně.
Apple by potřeboval větší propagaci k běžným uživatelům, ale pokud nebude, budu rád. MAC si běžný uživatel nekoupí a to všechny Apple nadšence dělá (nejen) originálními. Jak je ale u iPhone vidět, Apple dokáže ovlivnit trh (včetně oněch běžných uživatelů) velice snadno.

Jak byste zhodnotil jednotlivé verze operačního systému Windows? Která je podle Vás ta nejlépe použitelná? Windows XP, Seven, či třeba Vista a další?
Windows XP je dnes stále fungující systém a proto jej mnoho lidí používá. Vista moc velký úspěch neměla, avšak to jen proto, že tento systém instalovali lidé na staré počítače. To prostě nemůže fungovat. Windows 7 je dle mého nejvydařenější po všech stránkách.
Nedávno jsem však instaloval software a on nebyl kompatibilní právě s Windows 7 – přitom to byl pouhý ovladač pro tiskárnu, který je (pouze) pro Windows XP. Nejprve člověk nadává na Canon, ale pak zkusím MAC OS Tiger, Leopard a Snow Leopard s pokaždé pozitivním výsledkem. Toto je chyba Microsoftu a důvod, proč lidé zůstávají u Windows XP. Microsoft pak tlačí nový OS do počítačů a chlubí se, že prodal obrovské množství svého nového operačního systému. Samozřejmě, protože notebooky šly cenově drasticky dolů a lidé je mohutně nakupovali.

Patrik Vogl a blogování, publicistika…

Vrátíme se však k Vašemu psaní na internetu. Jak jste se k němu dostal? Jak dlouhou píšete a pro koho například?
Mám spíše stálé klienty a soustředím se na téma fitness, mobilní telefony, Apple a internet. Vůbec prvně jsem se dostal k psaní někdy ve zmiňovaném roce 2005, avšak aktivně jsem začal psát od roku 2006 – 07. Zkusil jsem také skoro tři čtvrtě roku být v „offline režimu“, ale psaní je prostě část mého života.
Dostával jsem nabídky především na psaní o Apple iPhone, nicméně diskutující mě od toho odradili. Začal jsem tedy psát „anonymně“, a je vtipné, že i lidé nenávidějící mou osobu články chválí. Člověk si pak klepe na čelo a přemýšlí, zdali není něco v nepořádku.

Z čeho by se podle Vás měl skládat skutečně kvalitní článek, který by se například týkal tématiky, o které píšete? A co byste poradil začínajícím bloggerům?
Začínající bloggeři by se neměli bát právě „otevřít ústa naplno“. Kvalitní článek by pak měl obsahovat pohled na věc přesně tak, jak jí člověk cítí a více než technické parametry a podrobný přepis z oficiálního webu by měl mít názor z používání. Článek o novém telefonu HTC Desire by měl tedy psát o rychlosti a kvalitách, nikoli o tom, kolik má telefon RAM paměti či procesor. To je celkem podřadné, pokud bude telefon fungovat svižně.
Co se ale týče recenze produktu, to v jednom článku nelze shrnout. Ideální je tedy přislíbit pokračování a skutečně po nějakém čase čtenářům přinést aktuální informace.

Kolik je podle Vás ideální počet článků napsaných na blog za dobu jednoho měsíce?
To si netroufám určit, jednoduše to pravděpodobně nelze určit. Dle mého je ale psaní článků z nutnosti pouze na škodu a doporučuji, aby člověk psal jen tehdy, má-li o čem. Před pár měsíci jsem kupoval MacBook, byl jsem celý nadšený, ale žádná velká recenze se nekonala – nebyla prostě nálada a chuť, přestože to mnozí očekávali.

Mnoho názorů publikovaných na blogu však nemusí být v souladu s názory čtenářů. Jak přistupujete ke kritice Vašich článků, respektive Vás samotného? Jak by se měl blogger zachovat?
Pokud je kritika slušně vyjádřená, je přínosem. Většina čtenářů však reaguje přehnaně a nechápe, že na mém soukromém pozemku můžu být kritický, sprostý a chovat se tak, jak oni nemohou.
Je to možná nespravedlivé, ale je to prostý fakt. Nejsmutnější je, že kritika musí dávat smysl, nikoli být zcela mimo. Z tohoto důvodu jsem začal diskusi moderovat a někteří se stále mylně domnívají, že se zavedla cenzura. Paradoxně jsou to lidé, kteří si neumí přečíst ani pravidla pro vložení komentáře.

Co si představujete pod pojmem „moderování diskuze„? Nemyslíte si, že je to určité omezování čtenáře? Vulgární mluva se dá řešit vícero způsoby. Jak to vidíte a kam až se může zajít?
Moderování je nutnost a moderaci zavádí i velké servery, protože chápou podstatu. Pro čtenáře je to sice omezení kvůli čekání, ale nemyslím si, že by někoho komentář publikovaný do dvou hodin obtěžoval více, než třicet křičících tupců.
Zkusil jsem moderaci odstranit, ale nevychovaní frackové prostě křičí moc nahlas. Jinak to už ani nelze…

Na závěr bych se Vás Patriku zeptal, proč si myslíte, že je dobré mít blog? Co potřebuji vědět k tomu, abych si jej založil a co mi k tomu doporučíte?
Blog je životní směr. Víte, že můžete něco sdělit světu, ale po jisté době je člověk uvázán, protože se musí o publikaci článku dlouze rozhodovat. Blog je bezpochyby dobrá věc, pokud máte světu co říci, ale při velké návštěvnosti už přináší i mnoho očekávání. Chytré hlavy umí navíc úspěšný blog zužitkovat, což rozhodně není od věci. Pokud má ale člověk co říci, rozhodně není blog jedinou možností. Sám mohu zatím prozradit, že budu mít poměrně brzy hned několik přednášek ohledně „Apple“ pro ty, kteří by se o něm dozvěděli více. Všichni jsou zváni a termín samozřejmě upřesním.

Děkuji moc za rozhovor a přeji Vám příjemné strávení letních dnů.
Také děkuji za příležitost. Vám přeji mnoho úspěchů a čtenářům co nejvíce respektování druhých. Internet je pak větší zábava.

Patrikovi děkuji za zajímavý rozhovor. Přinesl mi mnohá ponaučení a objasnil mi i mnoho otazníků kolem jeho osoby. Doufám, že i pro Vás byl přínosný a i Vám jeho postavu trošku objasnil. Snad jste si i Vy, stejně jako já, vytvořili vlastní názor na tohoto pána.

Tým redaktorů magazínu Objevit.cz se skládá z poměrně mladých lidí, kteří psaní článků a pohybování se ve světě IT pokládají za svůj koníček, věnují se mu a tudíž mu i rozumí.

Komentáře

Nahoru