Pavel Minář: Být freelancerem, to nejsou samé nomádské dovolené, práce z kaváren, networking v coworkingu, TEDexy a Barcampy

Pavel Minář: Být freelancerem, to nejsou samé nomádské dovolené, práce z kaváren, networking v coworkingu, TEDexy a Barcampy

Téměř dvě desítky let pracoval pro Zoner Software. Bývalý vývojář, ředitel a pak živnostník. Pavel je jedním z těch „hazardérů“, kteří se nebáli opustit lukrativní zaměstnání a vstoupit do neznáma. Začal pracovat sám na sebe. Jako jeden z mála se však nebál promluvit o tom, jak náročné to bylo. Bez zbytečného přikrášlování. Na rozdíl od jiných se také nebojí přiznat, že kdyby šel někdo v jeho šlépějích, tak by podobný příběh již nemusel skončit s dobrým koncem. Tento životní příběh by si proto možná měl přečíst každý, kdo se na podobný risk teprve chystá. Aby pak nebyl zaskočený stejně jako Pavel…

Ahoj Pavle, ty jsi 18 let dělal pro Zoner Software. Zkus prosím na úvod vysvětlit, co vlastně tahle česká firma dělá a jak ses do ní dostal?

Na začátku jsme dělali pouze grafický program Zebra pro DOS. S postupem času však vznikaly další produkty (např. u nás nejpoužívanější produkt na práci s digitální fotografií Zoner Photo Studio) a další oddělení (webhosting Czechia, e-commerce a jejich produkt Zoner inShop, knižní vydavatelství Zoner Press, atd.).

Pamatuješ si ještě na dobu, kdy Zoner začínal? V čem to bylo jinačí a kolik vás tehdy dělalo ve firmě?

Když jsem šel před 20 lety (pracoval jsem tam 18 let a nyní jsem 2 roky na volné noze) do Zoneru na přijímací pohovor, netušil jsem, že budu v podstatě zaměstnanec číslo 3. Se mnou nastoupili do firmy ještě spolužáci Láďa a Aleš, takže nás tenkrát bylo 5. Tento okamžik si pamatuji, jako by to bylo včera. Uběhlo to strašně rychle.

A v čem to bylo jiné? Tak např. už nepřespávám v práci ve spacáku. Také jsme byli daleko větší blázni, kteří se bezhlavě pouštěli do z dnešního pohledu nereálných projektů. Ale to vím dnes. Tenkrát nám připadalo, že ve 3 lidech porazíme Microsoft :-).

18 let je neskutečně dlouhá doba. Většinou se říká, že člověk by měl po 4 letech buď být povýšen a nebo z firmy nadobro odejít. Jak se ti podařilo ve firmě vydržet tak dlouho?

Podařilo se mi to díky tomu, že jsem pracoval na produktech, které byly (a vlastně pořád jsou) moje srdcová záležitost. Pracoval jsem s lidmi, kterých si nesmírně vážím.

Jaké pozice jsi ve firmě po celých těch 18 let zastával? A která pozice tě nejvíce bavila a která pak nejméně?

Dělal jsem snad úplně všechno – programoval, komunikoval s betatestery, zaskakoval za technickou podporu, kódoval jeden z prvních webů Zoneru, posílal mailingy (klasické papírové dopisy), vozil zboží na poštu, vedl vývojový tým, lokalizoval produkt do angličtiny a němčiny (německy si stěží objednám pivo), prezentoval na veletrzích, kreslil ikony (to mi ale kolegové zakázali a já musel slíbit, že už do produktu žádnou ikonu nikdy nenamaluji), psal články, vymýšlel reklamní slogany no a v neposlední řadě jsem vedl celou divizi Software.

Ale tak to v začínajících firmách bývá. Nebo alespoň v té době to bylo normální.

Bavily mě všechny pozice a jakmile mě to přestalo bavit, odešel jsem :-). Trochu kecám, support mě moc nebavil, ale nyní se mi tato zkušenost velmi hodí.

Kdy nastal ten velký zlom, že jsi najednou z firmy, která měla pár zaměstnanců, vyrostli na firmu s milionovými obraty?

Bylo to s nástupem digitální fotografie. Tenkrát jsme vzali v podstatě doplňkový produkt na správu klipartových kolekcí Zoner Archiv a udělali z něj Zoner Photo Studio. A krásně se svezli na vlně digitální fotografie.

Stal se ze Zoneru byrokrativní moloch? Myšleno tak, že najednou firma musela řešit neskutečné množství administrativy, která potom firmu neskutečně brzdí a hlavně ve výsledku neskutečně prodražuje produkty firmy? Nebo se vám to ještě podařilo vcelku dobře ukočírovat?

Když nyní vidím i do jiných firem, musím říct, že Zoner na tom je, co se týká byrokracie, velmi dobře. Přece jenom zde pracuje mnoho srdcařů, kteří nejsou pasivní a nepotřebují nařízení a předpisy, aby pracovali.

Například Aleš Hasala, který nyní vede vývojový tým, je v Zoneru 20 let, což samo o sobě o něčem vypovídá. Ti lidé jsou samostatní a nepotřebuji vést za ručičku. Ale lodivod je třeba i zde, nicméně nemusí lidi učit veslovat :-).

Několik věcí Pavla donutilo ke změně

Proč ses po 18 letech rozhodl opustit stabilní zaměstnání a odešel z vedoucí funkce, o které mnozí jen tajně sní? Co tě nebavilo na ředitelování?

Kdybych zůstal na vývoji, tak bych nyní neodpovídal na tvé otázky, ale stále pracoval v Zoneru. Jenže se sešlo několik věcí, které mě doslova dotlačily ke změně. A jak naznačuješ, mě to ředitelování ve finále moc nebavilo. Stále jsem v jádru duše ajťák.

Vím, že to je asi dost osobní otázka, ale i tak se s dovolením zeptám. Tehdy ti umřela maminka a i ty sám jsi přiznal, že to s tebou docela slušně zamávalo. Byl třeba i tohle jeden z důvodů, proč jsi odešel? A sice, že se těch věcí sešlo hrozně moc naráz, kdy pak člověka jednoduše nic nebaví a sám vnitřně cítí, že potřebuje udělat razantní změnu. Byl tohle tvůj případ?

Ano. Všechno se to v jeden okamžik po…lo. Myslel jsem si, že se z toho postupně vyhrabu, ale nakonec jsem se rozhodl pro razantní změnu života. A tou byl právě přechod na volnou nohu.

Nebyl to podle tebe až moc riskantní krok? Vím, že jsi ve svém příběhu zmínil, že jsi měl nějakou finanční rezervu, ale přesto… Nebyl to zkrátka až moc velký risk na to, že máš rodinu, čekali jste dítě atd.?

Ano, teď vím, že to byl obrovsky riskantní krok. Ale po bitvě je každý generál. Na druhou stranu jsem nyní rád, že jsem ho tenkrát udělal.

Dovolená 2013

Sice je to těžké, ale jde to. Práce i rodina

Co tě nejvíce překvapilo nebo zaskočilo poté, co jsi začal dělat sám na sebe?

Že těch 8 hodin, co denně pracuji, mi nikdo nezaplatí. Ale uznávám, že jsem byl naivní blázen, zvyklý na teplé zaměstnanecké místečko. Každopádně je to věc, na kterou narážím dnes a denně. Když se například potkám se spolužáky a oni si přečtou na webu moji hodinovou sazbu, automaticky ji násobí 8 hodinami, 20 dny v měsíci a myslí si, že jsem milionář. Tak tomu ale ve skutečnosti není.

Měl jsi třeba problém s vlastní motivací? Mám na mysli třeba to, že spousta lidí má problém se pak koncentrovat na práci, když pracují doma a nemají kolem sebe další lidi. Jak jsi tohle zvládl ty?

Doma jsem pracoval asi 3 dny. Nešlo to. Moje dcera Klárka za mnou několikrát přišla s větou “Tatínku, pojď si hrát”. Když jsem ji odpověděl “Klárko nemůžu, jsem v práci”, tak jenom odvětila “Nejsi v práci! Jsi doma! Pojď si hrát!”. Co na to cheš říct?

Proto jsem si pronajal vlastní kancelář. Kancelář je silné slovo, byl to spíše takový kamrlík v nádražní budově. Např. na podzim jsem tam musel přikládat do kamen, aby mi nebyla zima. Ale byl jsem tam sám a měl jsem klid na práci.

Je potřeba si zvyknout být sám

Jak moc ti chybělo třeba to, že kolem sebe najednou nemáš kolektiv lidí?

Je to přesně tak, jak jsi to popsal v předchozí otázce. Měl jsem s tím problém. Normálně jsem zažíval ponorkovou nemoc sám se sebou. Dokonce jsem se přistihl u toho, že alibisticky chodím do blízké cukrárny – každý den jsem se chtěl odměnit za dokončený větší úkol. Tak jsem chodil na zákusek. Ale pravda byla jiná. Já tam chodil za slečnou, která zde prodávala zákusky. I když pořád jenom nadávala, jak život stojí za houby, jak nemá ráda sladké, jací jsou naši politici křiváci apod., tak měla jednu obrovskou výhodu – mohl jsem nadávat společně s ní.

Pak to vše vzalo rychlý spád. Když jsem poprvé školil, zjistil jsem, že dříve stydlivý a zakřiknutý ajťák postrádá lidi. A že ho kontakt s lidmi strašně baví. Přestěhoval jsem se do coworkingu a self-ponorka byla ta tam. Coworking mi tenkrát dal hodně – jednak jsem nebyl sám, ale hlavně jsem mohl sledovat, jak pracují jiní, že být na volné noze není tak “sluníčkové” jak se píše na internetu a je to hlavně o tom, být v něčem hodně dobrý.

sobota-v-praci

Takové to když se s kolegy domluvíte na sobotu v práci a oni to pochopí jako svobodu v práci

Když se ještě vrátím k té finanční rezervě – nepotřebuji znát přesnou částku. Ale zeptám se – na jak dlouhou dobu by ti tyto finance vystačily?

Půl roku. Říkal jsem si, že když peníze dojdou, půjdu v nejhorším zase pracovat do nějaké firmy.

A proč jsi tam nakonec pracovat nešel?

Protože jsem paličák, dítě štěstěny a snad i něco málo umím :-). Zkrátka a dobře – peníze přestaly na kontě ubývat a já viděl, že se jeko freelancer uživím.

Co jsi chtěl vlastně dělat poté, co se vydáš na „volnou nohu“? Co jsi od tohoto kroku očekával?

Vím, že mě za toto mnozí čtenáři zkritizují, ale já opravdu neměl páru. Byl jsem hodně naivní.

V čem jsi byl třeba naivní?

Myslel jsem si naivně, že když na můj “blogísek” s návštěvností 0 napíšu, že hledám zakázky a že jsem Ferda mravenec, IT práce všeho druhu, tak že se u mě dveře netrhnou.

Co jsi tedy nakonec dělal? A dalo se tím uživit?

Prvního půl roku jsem dělal všechno a nic. Od externího řízení projektů, přes WordPress až po konzultace pro firmu, která rozesílá erotické mailingy. Když jsem do toho šel, vůbec jsem nevěděl, čím se ta firma zabývá. Nakonec jsem z etických důvodů z tohoto projektu odstoupil. Nebudu lhát, nahotinky se mi líbí, ale nelíbil se mi způsob, jak to ta firma dělala.

Přežít by se nakonec dalo, ale rozhodně ne si života užívat.

Nedeprimovalo tě třeba, že se tvá finanční rezerva neúprosně tenčí? Neměl jsi strach, že to zkrátka všechno neustojíš? Přece jenom jsi byl tehdy živitel rodiny a nešlo tedy už jenom o tebe…

A jéjej. To víš, že jsem z toho měl obrovský vítr. Ale s každou další vystavenou fakturou jsem byl více klidnější. Ale i nyní občas propadnu panice – např. minulý měsíc byla Ivana dva týdny na školení a já se staral o dcery. Ty dva týdny jsem nic neudělal, resp. jsem byl schopen dodělat pouze rozjeté zakázky. Ale už jsem nebyl schopen pracovat na získávání nových klientů. No a projevilo se to po měsíci, kdy jsem dočasně neměl do čeho píchnout.

Mimochodem, velká poklona před ženami, které dokáží na mateřské dovolené kromě péče o děti zvládat i podnikání. Klobouk dolů!

Dovolená 2013

Pavel je jeden z těch chlapů, co přiznají, že starat se o děti je dřina

Kdy pak nastal ten zlom? Co jsi začal dělat jinak, že jsi naopak musel řešit ne nedostatek zákazníků, ale to, abys na ně měl vlastně vůbec čas?

Specializace. Dřív jsem dělal všechno a nic. Nyní se úzce specializuji na Google Apps a IT poradenství. Ale když mám od klienta požadavek na poradenství z oblasti, která není můj šálek kávy, využívám služeb specialistů jako subdodavatelů.

Dalším faktorem je šeptanda – word of mouth. Většinu nových klientů jsem získal na základě doporučení od dřívějších klientů. A ono se to pěkně nabaluje, přesně jako sněhová koule, když děláte sněhuláka. Moje “praklienty” pořádně opečovávám :-).

Cenu stanovuji podle poptávky

Mohl bys zkusit poradit živnostníkům, podle čeho si mají stanovit své ceny, pokud se bavíme o hodinové sazbě?

Ono na to neexistuje nějaké univerzální pravidlo, ale mně funguje, když cenu stanovuji podle poptávky. Když přestanu stíhat, tak zdražím. Měl jsem z toho strach, ale i když mi ubylo trochu práce, paradoxně mi přibylo peněz a zakázky jsou zajímavější. Klient si také mé práce více váží a nenechává na mně např. mechanické nezáživné činnosti.

Až bude práce málo, tak zlevním. Ale zatím jsem jenom zdražoval :-).

 A jak si má pak živnostník tuto změnu cen obhájit u svých již stálých zákazníků (zajímá mě zejména to zdražení, u zlevňování služeb lidé většinou neprskají)?

Svých stávajících klientů si obrovsky vážím. Proto vždy stávající klienty informuji předem, zdůvodním jim, proč zdražuji a nabízím možnost předplatit si mé služby za původní ceny.

Když jsem teď zdražoval má otevřená školení Google Apps o polovinu, přidal jsem do balíčku další služby – poradenství zdarma po školení, lepší servis během školení (to je zatím překvapení), oběd v ceně školení :-). Jak říká jedna chytrá kniha “Be so good that they can’t ignore you”.

Nicméně vždy platí to, že klient musí za své peníze dostat adekvátní službu. Za více peněz dodám více muziky a snažím se vždy přidat ještě něco navíc. Třeba nedávno jsem byl na školení, které jsem dostal zdarma. Školení bylo excelentní a nakonec jsem trval na tom, že za školení zaplatím. No a 14 dní po školení mi přišel mail s poděkováním za účast a s nabídkou dárku podle vlastního výběru (např. kniha, kterou jsem si chtěl zrovna koupit). No a to víš, že teď všem na potkání říkám, že školení od Filipa Dřímalky stojí opravdu za to. A říkal bych to i bez té knížky :-).

Řešil jsi někdy pro svůj vlastní brand nějaký marketing? A nebo k tobě zákazníci proudili tak nějak přirozenou cestou na základě doporučení jiných?

Osobní marketing nepodceňuji – lidé musí vědět, co ode mne mohou očekávat. Na druhou stranu to zase nepřeháním, hipster ze mě nikdy nebude :-) :-) :-) . Prostě si na nic nehraji, ctím klienta a snažím se vždy dát “něco navíc”. Klienti pak udělají marketing za mě.

new-office

Snažte se dát klientům něco navíc. Třeba to, že tady pro ně vždycky budete

Tehdy jsi také navštívil školení Roberta Vlacha (s Robertem jste si již u nás mohli přečíst obsáhlý rozhovor). V čem ti to otevřelo oči? Jak moc ti právě pomohla spolupráce s Robertem a serverem Navolnenoze.cz?

Právě setkání s lidmi okolo portálu Navolnenoze.cz mi velmi pomohlo. Do té doby jsem se plácal na místě. Když jsem se začal pravidlně stýkat s freelancery (ať již na akcích Navolnenoze.cz nebo třeba v COWO Brno), byl to pro mě  a mé podnikání obrovský posun. Neskutečně mě to inspirovalo a měl jsem od koho “opisovat”.

Ve svém článku jsi zmínil, že ti Robert vymyslel plán (kariérní strategii). Vlastně dva. Ale nakonec se ti podnikání rozjelo tak, že jsi stačil použít jen jeden. Mě nicméně zajímá, co si mám pod pojmem kariérní strategie představit.

Když jsem o Robertovi slyšel poprvé, myslel jsem si “A jéjej, další podnikatelský poradce”. Jakmile jsem ho poznal osobně, zjistil jsem, že je to velmi férový člověk, profesionál a neskutečná studnice inspirace. Řekl jsem si, že to zkusím a požádal ho o pomoc s mým podnikáním.

A jak to probíhalo? Rozhodně to nebylo hned. Začalo to důkladným výslechem :-), následovalo spousta mailů a telefonátů, Robert mě zavalil množsvím materiálů na prostudování, domluvil mi např. konzultaci se svým bráchou Mirou (Mira se specializuje na projektové řízení, což byla jedna z variant mého podnikání), pomohl mi s přípravou přednášky a mnoho dalšího. Když to hodně zjednoduším, ve finále z toho vznikl server Jak na IT a moje specializace na IT poradenství a Google Apps.

Spolupráce tím však neskončila, Robert na mě stále dohlíží a čas od času mě nakopne správným směrem.

Jak vypadal ten druhý plán, který nakonec ani nebylo třeba realizovat? :-)

Projektové řízení – už jako malý jsem musel mít všechny věci pěkně srovnané :-). I v Zoneru jsem částečně působil jako projekťák. Stále z těchto dovedností těžím, ale již je nenabízím klientům jako službu.

Kouzlo Google Apps

Čemu se věnuješ nyní? Vím, že se tvé podnikání točí kolem Google Apps. Mohl bys nám méně znalým vysvětlit, co vlastně Google Apps představují a jaké výhody přináší?

Nejvíce zakázek mám právě spojených s Google Apps. Pomáhám firmám a jednotlivcům s přechodem na tuto cloudovou platformu – od vstupní analýzy, přes technickou implementaci, pomoc s vlastním přechodem (migrace dat z původního systému, apod.) až po školení uživatelů.

A co to Google Apps jsou? Půjdu na to od lesa – Michale, ty používáš na poštu Gmail. Společně s Gmailem však můžeš využívat další aplikace např. Google Kalendář, Kontakty, Disk a Dokumenty. Za Gmail nic neplatíš, souhlasíš však s tím, že na oplátku ti bude Google zobrazovat reklamy.

Google Apps jsou v podstatě obdoba, nicméně pro firemní použití. Je to komerční služba, tudíž máš plnohodnotnou technickou podporu, Google tvá data nevyužívá k reklamním účelům, celé to běží na tvé vlastní doméně, najdeš zde vylepšení pro spolupráci v rámci firmy / týmu. Ale je toho daleko více, přijď na mé celodenní školení a uvidíš :-).

A jaké to má výhody? Tak třeba momentálně sedím ve vlaku do Prahy, mám u sebe jenom telefon a notebook a přitom mám přístup k celé svojí firmě (maily, dokumenty, smlouvy, …). Nemusím řešit, kdy mám jít k zubaři, protože mě Ivana dávno objednala a pozvánku dala do mého kalendáře (já se zubaře tak bojím, že bych se sám neobjednal). V podstatě mohu být stejně produktivní kdekoliv na planetě, pokud mám u sebe libovolné zařízení s prohlížečem a alespoň občas připojení k internetu.

Dovolená 2013

Pracovat můžete vážně kdekoliv

Proč jsi vlastně začal se školením Google Apps? Respektive – jak tě napadlo, že právě tohle budeš školit a lidé budou ochotní za tyhle služby platit? Nebo jste právě googlovské nástroje používali již v Zoneru?

Gmail používám soukromě již strašně dlouho. Když jsem vstoupil na volnou nohu, přemýšlel jsem, jestli zůstanu u MS Outlooku a Exchange, který jsme používali v Zoneru nebo zkusím něco jiného. Zkusil jsem Google Apps a když jsem viděl, že to funguje, začal jsem to nabízet klientům.

Ke školení jsem se dostal jako slepý k houslím. Jednoho dne mi poslal kamarád inzerát, kde firma sháněla lektora na Google Apps. Doplnil to komentářem “Jestli chceš být v něčem opravdu dobrý, jdi to školit. Studenti ti pokaždé dokáží, že ještě neumíš všechno”.

Není to tak trochu škoda, že těch skvělých nástrojů je již tolik, že je na to třeba školení?

Máš pravdu, za komunistů bylo lépe. Nic nebylo a neměl jsi problém s tím, že si nemůžeš vybrat :-) :-) :-) .

Ale vážně – myslím si, že doba, kdy si lidé psali do životopisu “umím psát ve Wordu a dělám tabulky v Excelu” je pomalu pryč. Nyní si firmy daleko více cení toho, že je člověk schopen učit se nové věci a neustálé učení je pro něj přirozený stav. A je jedno, jestli používáš Office 365, Google Apps, Windows nebo Apple.

Jeden příklad – díky cloudu a nezávislosti na platformě začíná být pomalu běžný princip “Bring your own device”. Firma ti nenařídí, že budeš muset používat notebook konkrétní značky a nevyfasuješ služební telefon. Prostě si sám vybereš, jaké zařízení ti vyhovuje pro práci lépe – někdo rád holky, jiný vdolky.

Proč třeba tato školení nedělá někdo přímo od Googlu, kupříkladu nějaký kmenový zaměstnanec?

Google na lokálním trhu vystupuje vždy prostřednictvím partnera. V případě Google Apps je to tzv. Google Apps Authorised Reseller. Má to např. výhodu v tom, že zákazník komunikuje se mnou v češtině, já jeho problémům rozumím daleko lépe nebo třeba jen taková drobnost, že mu vystavuji faktury v korunách.

Na druhou stranu mám jako reseller ze strany Google velkou podporu.

Zkus prosím popsat hlavní výhody Google Apps. Proč bych je měl jako živnostník nebo firma začít používat? Jaký přínos to pro mě má? Proč bych je měl začít taky používat?

Už jsem se tohoto tématu dotkl v jedné z předchozách odpovědí, tak jenom doplním. Pokud je ti povědomé něco z následujícího, tak ti s tím dokáži Google App pomoci:

  • Pane Nováku, odpovím vám na mail, jakmile dojdu do kanceláře, já se totiž z domu nedostanu na poštu.
  • Sakra lidi, kde je uložena poslední verze toho dokumentu?
  • Hele Franto, kdy jsi naposledy zálohoval můj notebook? Právě mi odešel pevný disk a já tam měl důležitá data.
kurz-google-apps

První otevřený kurz Google Apps v Brně

Dají se tyto nástroje používat i v případě, kdy jsem offline a nemám tedy přístup k internetu? Například cestuji vlakem a nebo jsem v letadle a potřebuji s těmito nástroji pracovat. Jde to vůbec? A nebo si bez připojení k internetu ani neškrtnu?

Teď zrovna sedím ve vlaku, nemám připojení na internet a přesto píši tento text v Google Dokumentu. Obdobně funguje mail nebo kalendář.

Jaké nástroje hlavně využíváš ty?

Gmail, Kalendář, Disk a Dokumenty pro práci. Google+ jako zdroj informací. Hangouts na komunikaci a poslední dobou začínám pomocí Hangouts školit na dálku.

Mohl bys zmínit i další online a offline nástroje, které používáš při práci a nejsou třeba z dílny Google Apps?

Velmi jsem si oblíbil Toggl na měření času. Pomocí něho reportuji klientům, hlídám si produktivitu a nakonec jsou z toho zajímavé výsledky. Offline nástroje už nepoužívám, jsem komplet v cloudu. I když vlastně jedna offline aplikace tu přece je – Zoner Photo Studio.

Jak je to vlastně se všemi různými certifikacemi od Googlu? Mohl bys nám zkusit vysvětlit, k čemu je certifikace dobrá, jak probíhá a jak se od sebe jednotlivé druhy / úrovně liší?

Jsem zatím držitelem Google Apps Authorised Reseller, což v podstatě ani není zkouška, ale autorizace. Abych se stal autorizovaným prodejcem Google Apps, musel jsem splnit pár administrativních drobností, ale hlavně dokázat na několika případech, že jsem schopen pomoci firmám s přechodem na Google Apps. Takže se v tomto případě hodnotí spíš reálné výsledky než znalosti.

Nicméně uvažuji o dalších zkouškách (Google Apps Certified Administrator, Deployment Specialist, Sales Specialist). A to již není procházka růžovou zahradou, ale budu muset trochu máknout :-).

A k čemu je certifikace dobrá? No hlavně má klient jistotu, že držitel těchto certifikátů není někdo, kdo se včera rozhodl, že bude dělat Google Apps a přitom nemá žádné zkušenosti. Viděl jsem už několik zpackaných přechodů na Google Apps a vůbec to není příjemné, když firmě nejede nějakou dobu např. mail.

Kolik stojí tvá školení a jak se na ně mohu přihlásit?

Nejčastěji dělám obecné školení Google App, které má dvě části vždy po 3 hodinách. Komunikace – základy bezpečného chování v cloudu, Gmail, Kontakty a Hangouts. Druhá část se věnuje online spolupráci – Kalendář, Disk a Dokumenty. Nabízím ale i individuální školení šitá na míru a nyní chystám nové školení pro ty, kteří už absolvovali mé základní školení – Tipy a triky v Google Apps.

Otevřené celodenní školení stojí 1490,- Kč + DPH na osobu. V případě firemních a na míru šitých školení vycházím z hodinové sazby. Přihlásit se můžeš na mém webu.

Co se v průběhu tvých školeních vlastně naučím?

Jednak probereme všechny základní aplikace, které Google Apps nabízí, ale hlavně účastníkům ukazuji příklady z praxe. Na školení používám dva účty – prázdný lektorský, tak abych měl stejné nastavení jako účastníci školení a nemátl je. Pravidelně však přepínám do mého ostrého účtu, na kterém předvádím praktické použití.

Snídaně jako z pohádky

Pavle, teď trochu odbočím. Co tvůj projekt Hravasnidane.cz, jak tento nápad vzniknul a k čemu měl vlastně tento web sloužit?

Hravé snídaně vznikly úplně náhodou. Jednou, když byla Ivana nemocná, jsme si s Klárkou přivstali s tím, že nachystáme mamince nějakou dobrou snídani. Už ani nevím, koho napadlo, že ze salátové okurky vyrobíme draka, který leze z jeskyně (patka chleba). Překvapilo mě, jak to Klárku bavilo. Ale hlavně se neopakoval každodenní scénář, kdy jsme museli Klárku do snídaně pobízet. Místo hodinové snídaně do ní chleba se zeleninou zmizel za pár minut.

Zkusili jsme to další týden a opět se to opakovalo. Nyní už děláme hravé snídaně skoro dva roky a dnes už pomáhá Klárce i mladší dcera Eliška. Mám z nich obrovskou radost, protože si takto rozvíjejí fantazii, umí krásně zacházet s nožem a ví, že jídlo není něco, co se kupuje předpřipravené v supermarketu.

hrava-snidane

Čert s jogurtem, banánem, mandarinkou, kiwi, jbalkem, rozinkami, kakaem a rozkrojeným perníčkem za deset minut

A byl to opět Robert Vlach, který mě doslova dokopal dát tomuto projektu (i když já tomu neříkám projekt, je to koníček) hlavu a patu. Zaregistrovat domény, udělat stránky na sociálních sítích a publikovat příspěvky na vlastním webu. I když se mi nejdříve moc nechtělo, mám z toho nyní obrovskou radost, protože mám např. místo, kde mohu testovat různé experimenty se sociálními sítěmi.

A i když je to pořád sranda a taky to srandou zůstane, sekundárně mi to přináší klienty. Pro mnohé jsem ten ajťák, který dělá s dcerami ta srandovní žrádýlka :-).

Ke konci náš rozhovor mírně odlehčím. Už víš, kdo vám tohle napsal na chodbu ve vašem domě? A co jsi vlastně tak hrozného provedl, že sis vysloužil takovou malůvku :-)?

minar-je

Jak se Pavel rozepsal na blogu NaVolnéNoze.cz, za upřímné vyjádření svého názoru si občas musíte vyslechnout i kritiku.

Tuším. Je za tím moje nevymáchaná huba. Prostě se mi něco nelíbilo a trochu jsem držkoval, což se dotyčnému nelíbilo.

Jen na vysvětlenou -  tuto fotku jsem použil u článku Navolnenoze.cz, kde mimo jiné píši o tom, že jedna věcí, se kterou se jako freelancer špatně vyrovnávám, je negativní nekonstruktivní kritika.

Mohl bys zkusit zmínit jednu či dvě vtipné historky ze svých školení a nebo z kariéry v Zoneru, na které s oblibou rád vzpomínáš?

Jejej, ze Zoneru mám vtipných příhod velmi mnoho. Ale jsou většinou nepublikovatelné. Tak alespoň jednu ze školení.  V části věnované Gmailu demonstruji funkci Vrátit zpět odeslání, která umožňuje po nějakou dobu vrátit zpět omylem odeslaný mail (např. když nedopatřením odešlete nedopsaný mail, tak to lze ještě zachránit). A demonstroval jsem to následovně:

Komu: Ivana Minářová

Předmět: Žádost o rozvod

Text: V příloze posílám rozvodové papíry, prosím podepiš. Zamiloval jsem se do Franty. PavelM

A mail jsem Ivaně poslal. Jenže já tu funkci zapomněl zapnout. Nicméně mi nikdo nevěřil, že jsem to neudělal schválně a že moji paniku nehraji. Ivana si pak do sdíleného kalendáře dala “Pavel v Praze, listonoš může přijít”.

Pavle, co bys vzkázal současným volnonožcům a nebo lidem, kteří se teprve na přechod na volnou nohu chystají?

Lidi, neblbněte! Může se zdát, že být freelancerem jsou samé nomádské dovolené, práce z kaváren, networking v coworkingu, TEDexy a Barcampy. Pamatujte ale na to, že bez práce nejsou koláče. Být na volné noze je dřina jako každá jiná.

A když už se pro tento krok rozhodnete, chtěl bych vám popřát, ať si volnou nohu užíváte tak jako já. A aby byl za dva roky na Objevit.cz rozhovor i s vámi.

Pavle, lepší tečku za rozhovorem jsem si ani nemohl přát. Nezbývá tedy než čekat na to, kdo další půjde v tvých šlépějích.

Stále ještě mladý a (snad i) krásný psavec píšící na svém blogu Krcmic.cz. Pracoval pro společnosti T-Mobile, SaveMax, Telefonica O2, Brunswick Estates, Accenture, euroAWK a Socialbakers. Založil portál Pravdu.cz. V současnosti vlastní tento web. A pracuje na tom, aby z Objevit.cz udělal další uznávaný a navštěvovaný portál.

Komentáře

Nahoru