Petr Široký: Je rozdíl mezi grafikem a designérem, mezi tím rozdílem leží práce na zajímavých projektech a kusovkách za pár tisíc

Petr Široký: Je rozdíl mezi grafikem a designérem, mezi tím rozdílem leží práce na zajímavých projektech a kusovkách za pár tisíc

Pochází z Rokycan. Na internetu jej najdete pod přezdívkou Lefiath. A pod stejným názvem najdete i jeho portfolio (Lefiath.cz). Provozuje web Tutoriarts.cz zaměřený na komunitu a návody pro začínající i pokročilé grafiky. Působí jako webový designér již pěknou řádku let, specializuje se na e-shopy.

Petře, jak dlouho už vlastně jsi na volné noze?

Přes čtyři roky. Jak jsem měl možnost, založil jsem si živnost a pustil se do práce, ale dnes už bych to samé neudělal.

Proč bys dnes neskočil rovnýma nohama do podnikání? Kvůli tomu, že jsi tehdy neměl dostatečnou klientelu?

Přesně tak. Ony ty pracovní začátky byly naplněné tím, že jsem nejen neměl příliš klientů a musel je různě hledat (a pokud bydlíte v malém městě, hledají se mnohem lépe na internetu). Ale taky jsem toho tolik neuměl a musel jsem se průběžně učit a zlepšovat. To dělám i teď, ale začátky jsou bez pomoci a podpory jiných obtížnější.

Takže jednak kvůli kontaktům a zároveň i zkušenostem. Pokud má člověk možnost, určitě by měl nejprve jít pracovat do nějaké firmy (která by se ale měla zaměřovat na obor, co ho zajímá, například reklamka na všechno asi není dobré zázemí pro webového designéra), zaučit se a přičichnout k tomu, jak to v oboru chodí. Je to podle mě užitečnější, než se dva roky plácat na volné noze a pořádně nevědět, co dělám a dělat pro různé klienty s malou návratností a nejistotou, zda seženu dostatek zakázek na další měsíc.

Co bys tedy poradil dnešním mladým grafikům, kteří se hodlají vydat podobnou cestou jako ty? Tzn. začít se živit jako freelanceři.

Z těch skutečně dobrých lidí, co znám, jsou prakticky všichni na volné noze, případně aspoň pracují pro více studií najednou, která je zaštiťují. Uživit se není nijak těžké, pokud člověk něco umí a dokáže si získat kontakty. Kvalitních designérů je nedostatek. Ale být na volné noze není pro každého. Člověk je pak vlastní manažer i obchodní zástupce – mě to třeba vyhovuje a spoustě lidí z oboru taky. Stejně tak je spousta zaměstnaných designérů, kterým by něco takového nevyhovovalo. Jsme přeci jen víc kreativní lidé než obchodníci (těch, u kterých to převažuje opačně, říkáme UX designéři – to je jen laciný žertík, doufám, že mě pánové nesežerou), takže schopnost si shánět zakázky je u lidí různá. Pokud se ale někomu dlouhodobě nedaří a musí brát mizerné „štěky“ prostě proto, aby něco vydělal, bude pro něj lepší se aspoň na chvíli stabilizovat ve firmě, kde má méně zodpovědnosti, je součástí kolektivu a nemusí řešit úplně vše.

Kromě pracovní zodpovědnosti je ještě jedna hrozně důležitá věc, která se týká samotného principu designu. Co nejdřív se oprostit od představy, že na tom, jak to vypadá (nebo zda se to někomu líbí) záleží. Bolestivé prozření designéra je ten okamžik, kdy si uvědomí, že časy, kdy začal něco vytvářet čistě proto, že chtěl dělat „hezké věci“, jsou pryč. A že design je v první řadě prostředek k dosažení nějakého cíle. Design řeší potřeby. Samozřejmě neříkám, že by měl vypadat hrozně, dobrý vkus a zručnost by měly jít ruku v ruce se schopností přemýšlet a analyzovat, ale není to věc na prvním místě. Největší problémy řady lidí a důvod, proč nikdy nepřekročí svůj stín je ten, že nejsou schopni design vnímat i jinak než jako čistě kreativní záležitost. Nebo jsou ve špatném oboru a lépe by se jim navrhovala loga.

Na internetu tě lidé poznají dle specifické přezdívky „Lefiath“. Jak jsi k ní přišel?

Jde o náhodně vybranou přezdívku. Kdysi jsem patřil k jedné komunitě, která se točila kolem modifikací české hry Operace Flashpoint (pozn. redakce: Operace Flashpoint je akční střílečka od českých vývojářů z Bohemia Interactive Studio) a tehdejší přezdívku už měl jeden respektovaný člen fóra. Takže jsem se po čase rozhodl pro něco unikátního.

Jak ses vlastně dostal ke grafice? Studoval jsi někde podobný obor (například umělecké kreslení někde na VŠ nebo něco podobného)?

Nikdy jsem grafiku nestudoval a k webdesignu jsem se dostal paradoxně díky onomu členství v herní komunitě. Vždycky jsem chtěl hry nejen hrát, ale i vytvářet :) Bohužel z toho prozatím sešlo. Ale tehdy, když jsem dělal amatérské herní pokusy (dá se říct, že jsem designoval obsah do hry), tak jsem k tomu chtěl mít vlastní web. To bylo něco, co mě bavilo. A postupem času jsem objevil grafické komunity, u kterých jsem svoji zálibu dál rozvíjel. Když se ohlédnu zpět, tak je několik velmi specifických momentů, které proběhnout jinak, nejspíš bych design nikdy netvořil, a někdy k tomu bylo opravdu blízko :-). Takže jsem rozhodně jako malý neaspiroval na to být slavným designérem (na to neaspiruju ani teď), jako řada jiných jsem došel k něčemu, co mě baví a zjistil, že se tím můžu živit a rozvíjet to.

Koho považuješ za svého guru? Kdo tě nejvíce ovlivnil?

Nemám jednoho člověka, rozhodně je víc lidí, které obdivuji pro jejich přístup k práci nebo myšlenky (ať už v dobrém či ve zlém, hoši JT a JV), nicméně jeden z prvních, kteří mě inspirovali v tom se orientovat u designu určitým směrem a které považuji za špičku u nás je rozhodně Vlastimil Svoboda. Znám řadu jiných „velkých“ lidí z oboru (v Čechách), kteří jsou sami o sobě zajímaví, ale on je v tomhle případě někdo, kdo mě napadne jako první.

Odkud čerpáš inspiraci? Od konkurence? Z knih?

Inspiraci musí být živá a fungující, takže z knih ne. Knihy jsou důležité pro rozšíření vědomostí, ale většinou jde o jedno téma, ne příklady různých řešení. Mám různé sbírky všemožných designů i barevných kombinací, které pravidelně rozšiřuji. Kromě toho občas zkouknu různé případové studie jiných tvůrců a samozřejmě využívám svoji práci k rozvoji v oblasti použitelnosti a funkčnosti. U inspirace jde spíš o to, že mě design obecně zajímá a rád se koukám na tvorbu jiných autorů, než že bych se dnes ještě něčím výrazněji inspiroval (tedy že uvidím něco, co mě praští přes nos a budu chtít vytvořit design podobný originálu). Věřím, že pro rozvoj vizuální stránky je důležité mít obecný přehled. Nemám tolik času, abych dokázal tvořit i designy čistě k nácviku, takže inspirace je náhražkou.

Kolik času věnuješ vlastnímu sebevzdělávání? Máš na to vůbec čas? Popřípadě považuješ to za důležité?

Jelikož se vyhýbám hodinové sazbě i při práci, tak ti čas, který strávím rozvojem, opravdu nespočítám :-). Považuju však za velmi důležité, aby se člověk neustále vzdělával, protože i pokud někdo dosáhne onoho pomyslného vrcholu, změny na poli technologií, které ovlivňují to, jak se lidé na webu chovají, člověka stejně nutí se stále učit nové a nové věci. Momentálně nemám potřebu učit se tolik jako dřív, třeba dlouho jsem nepřečetl žádnou knihu o designu nebo použitelnosti, ale zase víc odebírám různé zahraniční blogy.

Co podle tebe dělá dobrého grafika dobrým grafikem?

Tohle se nedá zodpovědět v pár větách, navíc já sám se snažím být aspoň dobrý. Nicméně uvedu aspoň pár základních myšlenek. Je velký rozdíl mezi grafikem a designérem. Grafik mnohem víc tíhne k umělecké a kreativní stránce věci, zatímco u webů není na prvním místě jejich vzhled, ale funkčnost (viz výše). Grafik je ten, kdo pracuje s fotkami, kdo vytváří koláže, maluje obrazy, zaměřuje se na to, aby dělal věci co nejhezčí (v tom si každý můžeme představit něco jiného). Zatímco designér by měl v první řadě být schopen vytvářet design podle toho, jaké jsou prvotní potřeby. Musí být schopen nad prací přemýšlet a nehnat se čistě za estetikou. Spousta lidí, co chce vytvořit design webů, se postupně musí dostat k tomu, co jsou priority takového designu a případně výrazně změnit svůj pohled na věc. Není to jen o tom dělat hezké věci. Je to o tom přemýšlet, jak ty věci udělat pro lidi co nejlepší, ne jak je dělat pouze co nejhezčí. V ideálním případě má v člověku být kus grafika i designéra, ale první by nikdy neměl přebít toho druhého.

Pamatuješ si svou vůbec první zakázku? Pro koho byla a jak ji hodnotíš s odstupem času :) A která zakázka ti nejvíce dala a proč? Naopak – který klient či zakázka ti nejvíce vzal / vzala?

Pamatuji si ji velmi nezřetelně a nepovažuju to za důležité. Je to tak dávno a rozdíl mezi tím co jsem dělal před lety a co dělám teď je propastný, takže se k takovým věcem nevracím :-). Raději hodnotím věci, co dělám teď, když už mám víc zkušeností a jsem schopen lidem skutečně pomoct řešit jejich problémy nebo požadavky. Stalo se mi, stejně asi jako každému, že jsem třeba nezvládl komunikaci s problematickým klientem a případně nevycouval včas z riskantní spolupráce. To mi zároveň něco dalo a i vzalo (hlavně nervy:-)), v jednom případě i peníze. Ovšem při zpětném pohledu to ještě dopadlo dobře. Rada pro ostatní – pokud opravdu zoufale nepotřebujete peníze a tušíte průšvih, zakázku odmítněte.

Proč jsi založil Tutoriarts.cz? Co tě k tomu vedlo? Naučil tě tento projekt něco? Pokud ano, co přesně to bylo?

Já jsem web nezaložil. Přišel jsem na něj o dost později, ovšem působím na něm už asi 8 let a vlastním ho déle než 5, takže by se dalo říct, že dlouhou dobu už to skutečně můj projekt je. Jeho rozvíjení a péče o něj (což teď zanedbávám, ale plánuji se k tomu vrátit) vychází z toho, že mě baví si s jinými lidmi vzájemně pomáhat a řešit věci co mě zajímají. Což je v tomto případě grafika a design. Jestli mě web něco naučil, tak je to to, že pokud člověk neplatí své autory (tedy všichni to dělají dobrovolně, navíc web mi nic nevydělává), postupně všichni odpadnou, protože na to přestanou mít čas :-).

Čeho si ve svém profesním životě ceníš nejvíce?

Toho že můžu dělat něco, co mě baví. A živit se tím. Je to ohrané, ale po čtyřech letech příjemně strávených různými eskapádami bych opravdu nechtěl jen tak jít začít dělat něco jiného. I když, člověk nikdy neví.

Jak vypadá takový běžný den Petra Širokého?

Obyčejně jako u každého jiného člověka, co má zaběhlou nějakou denní rutinu :-). I když je to přeci jen trochu chaotičtější, jsem na volné noze a mohu si určovat vlastní pracovní dobu, což je na jednu stranu skvělé a na stranu druhou hrozné. Pokud člověk nemá železnou morálku, postupně otupí a pak se musí dlouze a složitě dostávat zpět do nějaké zavedené rutiny (například práce dopoledne a odpoledne a ne večer).

Jakým směrem se bude podle tebe ubírat webdesign v následujících 5 letech? Nyní letí weby kopírující scrollovací weby typu Instagram. Jaký podle tebe bude další trend?

Vizuální trendy prakticky neřeším. Považuju to za bezvýznamné a nemyslím si, že to má skutečný přínos. Teď například letí styl Metro i na desktopech, což je přesný opak toho, na co byl navržen (mobilní aplikace). Lidi ale na web nechodí primárně kvůli tomu, jak vypadá. Skutečný trend je pro mě informace o tom jak se chovají lidé, co dělají jinak, než jsem doteď předpokládal. Jinak na dalších 5 let se dá říci, že bude na trhu větší převaha mobilních zařízení a bohužel čím dál víc uvidíme weby ve stylu „mobile first, desktop never“, na které bude nepříjemné chodit přes velké monitory, protože budou příliš zjednodušené a nepřizpůsobené pro myš. Takže opak toho co se dnes děje u mobilů :-). Nějaké významnější změny nevidím, nemyslím si, že se například zásadně rozšíří čistě vektorové weby, ale 5 let je dlouhá doba, třeba tohle všechno odvolám :-).

Preferuješ raději více menších klientů? A nebo pár velkých, kteří tě uživí? Jak je vlastně podle tebe složité se uživit jako grafik na volné noze? Byl jsi vlastně někdy zaměstnán nebo jsi byl vždy na volné noze?

Jednoznačně větší zakázky před menšími. Chci se víc věnovat několika velkým projektům, protože čím méně času mám na práci, tím obyčejnější je pak výsledek. Pokud je to možné, chci dát designu nějakou formu, přidat aspoň trochu zajímavé a netradiční zpracování, chci mít možnost si s designem skutečně vyhrát a neodbývat ho – a to jak po vizuální, tak po funkční stránce. Dostatek času je pouze v případě méně větších projektů, kdy na to jsou i finance. Čím omezenější rozpočet, tím hůř. Člověk se nedostane daleko kusovkami, které udělá za pár tisíc a hned jde k něčemu dalšímu. Znám lidi co se na volné noze živí s obtížemi, lidi co spadli do problémů, a lidi co jsou ve svém živlu. Takže vlastně nevím, co mám říct – když má člověk vhodné předpoklady, což je aspoň základní talent v oboru, komunikace a schopnost se prodat, nebude mít problémy. Dřív nebo později se vypracuje. Sám jsem nikdy zaměstnán nebyl, tedy ne v oboru, ve kterém se realizuji :-).

Kde se vidíš za deset let :-)?

Nemám tušení, někdo si třeba cíle dělá, já zatím ne, nebo to neodhadnu podle let. Dokážeš se ty nebo někdo, kdo tohle bude číst, podívat 10 let do budoucnosti a odvodit co budou dělat? Bude mi stačit, když nebudu mrtvý :-).

Co děláš ve svém volném čase, když zrovna nevyrábíš design pro eshopy? Máš nějaké koníčky či záliby, na které nedáš dopustit?

Rád čtu, poslouchám hudbu všeho druhu (mimo dubstepu, Evy a Vaška a vozembouchu), neodpustím si i při tomhle rozhovoru poslouchat soundtrack ke Guild Wars 2. Protože za počítačem vysedávám dlouhé hodiny, vyvažuju to posilováním a plaváním, abych se nezměnil v stereotypní obraz obtloustlého chlapíka u počítače. Kromě toho rád hraju hry všeho druhu (kromě MMO). Jsem PC hráč a ke konzolím se příliš nepřibližuji. V poslední době taky hodně hraju tituly od nezávislých tvůrců – tedy „malé hry“, protože mě baví experimentovat :-).

Asi každý z nás během podnikání udělal spoustu chyb. Kdyby ses mohl vrátit do minulosti a mohl něco změnit, co by to bylo?

Rozhodně vystupování na veřejnosti a přístup ke klientům. Internet je místo, kde nevidíš emoce toho druhého. Zároveň to svádí k tomu, aby se lidé projevovali bez jakéhokoliv studu a sebereflexe, což je mnohdy ten hlavní problém. To má pak na různé lidi dost špatný vliv, například i na mě. Dnes už jsem, doufám si tvrdit, mnohem rezervovanější a jsem schopen se vyjadřovat blíže tomu, jak jednám mimo počítač :-). Nejsem schopen říct jak moc, ale jsem přesvědčen, že určité svérázné výstupy, které jsem občas předváděl například na Webtrhu, webu jehož komunitě vděčím za většinu zakázek, odradily řadu potenciálních zákazníků. To už je naštěstí dávno a teď naopak získávám zákazníky za to, co na fórum občas napíšu. Zároveň jako chybu považuji svou tehdejší nerozhodnost a své pasivnější vystupování. Dnes už vím, že pokud na něco mám, neměl bych se bát si říct o lepší finanční ohodnocení (nebo jsem na to v minulosti prostě neměl, což je taky pravda). Neměl bych se bát selhání nebo odmítnutí. Ale naopak – je důležité je věci zkoušet a jednat.

Co bys dnes dělal, kdyby se nestal grafikem?

Pracoval by někde v čínské prádelně, pokusil se vystudovat obor na vysoké škole, který by jej absolutně nezajímal, nebo se třeba pokusil skutečně živit v herním průmyslu. Znám několik lidí, kteří kdysi dělali něco podobného co já, a ti teď pro herní společnosti pracují jako designéři (navrhují úrovně, starají se o zpracování příběhu a jeho provázání s herními mechanikami apod.). Teď mě tak napadá, když nad tím tak přemýšlím, že už vím, kde možná budu za těch 10 let :-).

Petře, díky za rozhovor. Ať se ti daří!

Stále ještě mladý a (snad i) krásný psavec píšící na svém blogu Krcmic.cz. Pracoval pro společnosti T-Mobile, SaveMax, Telefonica O2, Brunswick Estates, Accenture, euroAWK a Socialbakers. Založil portál Pravdu.cz. V současnosti vlastní tento web. A pracuje na tom, aby z Objevit.cz udělal další uznávaný a navštěvovaný portál.

Komentáře

  • Rád bych upozornil na chybu v odkazu na portfólio. V protokolu máte třikrát ‚t’, čili ‚htttp‘

    • David Petr

       Díky, opraveno!

  • JT

    Chtěl bych Petra poprosit, jestli by mohl říct Věž.

Nahoru