Steve Jobs – podrobný životopis zakladatele Applu

Steve Jobs – podrobný životopis zakladatele Applu

Jen málo osobností dokázalo přenést tolik svých vizí do reality a ovlivnit životy milionů lidí. Steve Jobs bezpochyby patřil mezi ně. Stál u zrodu jedné z nejznámějších firem na světě. Byl označován za marketingového guru a vizionáře, jenž pomohl vdechnout duši všem moderním „iproduktům“ jako iPhone, iPad, iMac či iPod. Většina lidí jej zná jako úspěšného manažera společnosti Apple, ve které působil po dlouhá léta jako výkonný ředitel (CEO) a předseda představenstva.

Již méně lidí však ví, že založil také spoustu dalších firem jako například NeXT Computer, koupil společnost zabývající se počítačovými animacemi – společnost Pixar. O jeho osobním životě toho bylo napsáno mnoho. I my jsme se pokusili shrnout život tohoto velikána do jednoho komplexního článku.

Mládí pozdějšího vizionáře Steva Jobse

Steve Jobs se narodil 24. února 1955 v San Franciscu. Ihned po porodu byl dán k adopci.

Biologičtí a adoptivní rodiče Steva Jobse

Když se na svět vyklubal malý Steve Jobs, oba jeho rodiče byli ještě studenti. Jeho matka Joanne Carole Schieble tehdy dodělávala postgraduální studia (později se znovu vdala za George Simpsona a změnila si jméno na Joanne Simpson).

Jeho biologický otec byl taktéž ještě studentem vysoké školy. Jobsův biologický otec se jmenoval Abdulfattah John Jandali. Byl to muslim, imigrant, který přišel do USA ze své rodné Sýrie ve svých osmnácti letech. Sám Jandali pak v mnoha rozhovorech popisoval, že rodiče Jobsovy biologické matky zprvu nechtěli, aby si vzala muže muslimského původu. Proto o tom, že spolu čekají dítě, samozřejmě nesměl nikdo vědět, oba se báli hněvu rodičů. Jak sám Jandali později prohlásil – otec jeho velké lásky byl tyran, který jim bránil ve štěstí.

Ze strachu, aby se rodiče nedozvěděli, že čeká dítě, odjela Joanne do San Franciska, kde také malého Steva v ústraní porodila a dala jej rovnou k adopci. Nikomu o tom neřekla. Ani Jandalovi, který tak svého syna vlastně nikdy neviděl. Jedním z důvodů, proč se Jobse tak snadno vzdala, byl také fakt, že ani ona a ani její přítel neměli dostatek finančních prostředků k zaopatření dítě. Rozhodnutí, že Jobse svěří raději někomu jinému, tak padlo ještě předtím, než se Joanne vydala na onu osudnou cestu do San Franciska.

I přes to vše se nakonec se nakonec Joanne Carole Schieble a Jandali vzali. V roce 1957 se jim narodila dcerka, Mona Simpson, později úspěšná spisovatelka. O tom, že má Jobs ještě sestru, se dozvěděl až ve svých sedmadvaceti letech (v roce 1986).

Jobse se ujali Paul a Clara Jobsovy. Oba byli z Arménie. Steva adoptovali, jelikož sami nemohli mít děti. Jeho adoptivní matka Clara byla účetní. Jeho nový otec pracoval jako strojník ve společnosti vyrábějící lasery.

Paradoxní je, že firma sídlila v Severní Karolíně. V oblasti, která se později proslavila jako Silicon Valley.

O tři roky (1958) později se jim narodila dcera. Dali jí jméno Patti Jobs. Pár let na to, se jeho adoptivní rodiče rozvádí (v roce 1962).

Jobs (ne)začíná studovat

Jobs začal studovat na základní škole Monta Loma ve městě Mountain View. Střední vystudoval na škole Homestead ve městě Cupertino (nachází se taktéž v Kalifornii). Na střední škole se seznámil s Billem Fernandezem. Bill byl taktéž zapálený do elektrotechniky – stejně jako Steve. Později se na popud Billa seznámí s další legendou počítačového světa – se Stevem Wozniakem. Wozniakovi bylo tehdy 21 let, zatímco Jobsovi bylo pouhých 16. V roce 1969 Steve Wozniak a Bill sestrojí první jednoduchý počítač a nezapomenou se pochlubit se svým novým výtvorem také Jobsovi. Ten je z jejich vynálezu ohromen.

Během svých studií na střední vyváděli oba spoustu vylomenin, byli to známi vtipálci. Jednou společně nakreslili na zeď školní budovy obrovský prostředníček.

O pár let později se oba pouští do dalšího společného dobrodružství. Na základě článků z tisku se dozvěděli o skupině hackerů, kteří vynalezli přístroj, s jehož pomocí se jim podařilo „hacknout“ telefonní linku a mohli tak bez problémů telefonovat kamkoliv úplně zadarmo. Steve Jobs a Wozniak si řekli, že zkusí zkonstruovat podobný vynález také. A k jejich překvapení se jim to skutečně povedlo. Jako správní podnikatelé neváhali a ihned svůj vynález zpeněžili. Toto ilegální podnikání však brzy raději sami ukončili, protože je málem jednou chytla policie přímo při činu.

Na střední škole potkává Jobs také svou první velkou lásku. Učarovala mu dívka se jménem Chris-Ann Brennan, se kterou poté zůstal po několik dlouhých let. Ze vztahu s malířkou Chrisann Brennanovou měl jednu dceru, k jejímuž otcovství se dlouho odmítal přiznat.

Po narození své první dcery Lisy v roce 1978 popřel otcovství s odvoláním na svou domnělou sterilitu. Jak se nakonec ukázalo, Lisa je skutečně jeho dcerou, a Steve právoplatně přiznal otcovství. V roce 1982 po ní pojmenoval revoluční počítač Apple Lisa.

Osudovou láskou Steva Jobse byla Laurene Powellová, se kterou se oženil v roce 1991. Měli spolu dvě dcery (první se jmenovala Eve, druhá a Erin) a syna (Reed Jobs).

Steve Jobs na Reed College

Steve se pak dostává na Reed College v Portlandu (stát Oregon). Jeho rodiče Paul a Clara museli na školné vydat téměř všechny své životní úspory. Paradoxní je, že Steve Jobs zde moc dlouho studovat nevydržel. Regulérního studia zanechává již po šesti měsících. Do školy ale stále dochází. Navštěvuje však již jen vybrané přednášky. Traduje se, že v této době neměl moc peněz nazbyt. Na jídlo si musel vydělávat vracením prázdných lahví od Coca-Coly. Každou neděli docházel do kláštera, kde rozdávalo hnutí Hare Krišna jídlo zdarma. Inu – život se s ním moc nemazlil.

Jak později sám přiznal, tak neměl ani svou postel a celou krátkou dobu studia spal na zemi v pokojích svých přátel. Jedním z důvodů proč školu opustil, byla i neúměrná finanční zátěž, kterou soukromá škola představovala pro jeho rodiče. Často říkal, že v tomto období bylo jeho jediným pořádným jídlem to, co rozdávali ve městě příslušníci Hare Krishna.

Na Reed College začíná také Jobs experimentovat s LSD.

Věnoval se jeho využití v lékařství a prohlásil, že zkušenost s LSD byla jednou z nejdůležitějších v jeho životě. Droga vás prý naučí nahlížet na věci z jiného úhlu pohledu a to je pro společnost Apple zásadní.

A začíná se více zajímat o buddhismus.

Steve byl natolik oddaným buddhistou, že v jednu chvíli dokonce uvažoval o vstupu do kláštera. Naštěstí pro všechny fanoušky iPodů, MacBooků, iPadů a iPhonů tak nikdy neučinil. Nakonec se spokojil s tradiční buddhistickou svatbou.

Atari, cesta do Indie

Po krátkém pokusu s vysokou školou nastupuje Steve Jobs v roce 1974 do společnosti Atari, která vyráběla herní zařízení.  Zde se v roce 1975 zapojuje do prací na jedné z nejznámějších her historie – Breakout (známé také jako Pong). Na tento projekt přizval také Steva Wozniaka (se kterým později zakládá Apple). Při dokončení projektu obdrželi honorář 5000 dolarů, ale Steva Jobs řekl Wozniakovi, že obdrželi pouze 750 dolarů. Wozniak dostal svůj férový podíl 375 dolarů a Steva Jobs si nechal zbytek. V Atari pak přesvědčil svého šéfa, aby mu firma zaplatila cestu do Indie. Byl to jeho dávný sen. Atari mu zaplatilo jenom část dovolené – a sice trip do Německa, kde měl opravovat u klientů právě přístroje od Atari. Jobs se pak s pomocí svého kamaráda (Dan Kottke) z Reed College dostal až do vysněné Indie.

Po návratu z asijského kontinentu se sice vrátil k Atari, avšak záhy odsud odchází. Se Stevem Wozniakem sestrojí v Jobsově garáži roku 1976 první prototyp (počítač Apple I). Na rozjezd firmy získávají peníze, kde se dá. Zdrojem jejich příjmů je např. prodej Jobsova Volkswagenu a Wozniakovy vědecké kalkulačky. V dubnu 1976 zakládají firmu Apple Computer, aby mohli začít prodávat svůj revoluční počítač.

Firma Apple je pojmenována po Jobsově nejoblíbenějším ovoci.

Financování firmy zajišťuje tehdy napůl vysloužilý manažer produktového marketingu a inženýr Intelu v jedné osobě, Mike Markkula. Svým druhým typem Apple II již společnost získala význačnou pozici na trhu. Ta však poněkud upadla v okamžiku, kdy IBM představilo svoje PC. Získáním dominantního podílu na trhu též IBM zavedlo svůj operační systém, který nebyl kompatibilní s Applem.

V roce 1978 Apple rekrutoval Michaela Scotta z National Semiconductor na post generálního ředitele, což mělo za následek několik divokých let. V roce 1983 se Jobs snažil získat Johna Sculleyho z firmy Pepsi-Cola, aby u Applu pracoval jako CEO. Během tohoto lanaření se ho Jobs mimo jiné zeptal známou otázkou: „Chcete prodávat do konce svého života sladkou vodu? Nebo chcete pracovat se mnou a pomoct mi změnit svět?“

Na počátku 80. let spatřil Jobs jako první komerční potenciál v myši ovládaném grafickém uživatelském rozhraní.

Prototyp myši tou dobou vyvíjelo studio Palo Alto Research Center z firmy Xerox, což vedlo k vytvoření počítače Apple Lisa. O rok později zaměstnanec Applu Jef Raskin přivedl na svět první Macintosh.

V roce 1984 Apple během vysílání Super Bowlu odvysílal televizní reklamu evokující román 1984. 24. ledna 1984 na výroční valné hromadě představil Jobs velice emocionálním způsobem počítač Macintosh. Andy Hertzfeld popsal tuto scénu jako „vřavu“.

Sculley se nechal slyšet, že spolupráce Jobs – Sculley není již nadále pro Apple vhodná, a pokusil se v zasedací místnosti o jakýsi převrat. Na 24. května 1985 svolal schůzi, na které se měla situace vyřešit. Představenstvo Applu sdílelo názor se Sculleym a zakázalo Jobsovi pokračovat v jeho manažerských úkolech v čele divize Macintosh. Jobs o pět měsíců později odešel z Applu a ještě téhož roku založil NeXT Inc.

V roce 2005 Jobs ve svém projevu na Stanfordské univerzitě řekl, že odchod ze společnosti Apple bylo to nejlepší, co se mu mohlo stát. „Tíhu úspěchu nahradila lehkost toho, že jsem byl znovu začátečník, nebyl jsem si najednou vším tak jistý. Dala mi svobodu vstoupit do jedné z nekreativnějších etap mého života.“ A dodal: „Jsem si jistý, že nic z toho by se nestalo, kdybych nebyl vyhozen z Applu. Byla to odporně hořká pilulka, ale řekl bych, že pacient ji potřeboval.“

NeXT Computer a návrat do Applu

Po odchodu z Applu v roce 1985 založil Jobs společnost NeXT Computer s kapitálem 7 milionů dolarů. Rok na to Jobsovi došly peníze a bez jediného produktu na obzoru hrozil společnosti bankrot. Nakonec ale upoutal pozornost miliardáře Rosse Perota, který se rozhodl, že do společnosti investuje. První pracovní stanice NeXT byly uvedeny na trh až v roce 1990 a stály 9 999 $. Stejně jako Apple Lisa, byl i NeXT workstation technologicky velmi pokročilý, ale později byl zamítnut, protože byl pro vzdělávací sektor (pro který byl navrhován) poněkud drahý. NeXT workstation byl známý pro své technické přednosti, zejména pro objektově orientovaný vývoj systému. Jobs uvedl na trh produkty NeXT určené do finančních, vědeckých a akademických komunit, s důrazem na inovativní, experimentální nové technologie, jako například Mach kernel, čip digitálního signálového procesoru a vestavěný ethernetový port. Tim Berners-Lee vymyslel v CERNu na počítači NeXT World Wide Web.

Také revidovaná druhá generace NeXTcube byla do světa vypuštěna v roce 1990. Díky inovativnímu multimediálnímu e-mailovému systému NeXTMail mohl NeXTcube vůbec poprvé sdílet pomocí e-mailu hlas, obrázky, grafiku a video. Kvůli zaměření na komunikaci Jobs pro NeXTcube prosazoval název „meziosobní počítač“ (interpersonal computer). „Meziosobní počítače budou jistojistě revolucí v komunikaci a skupinové práci,“ řekl Jobs novinářům. Jobs byl u NeXTu posedlý estetickým perfekcionizmem, o čemž svědčí i vývoj hořčíkové skříně pro NeXTcube. To způsobilo značný tlak na hardwarovou divizi NeXTu a v roce 1993, poté co prodali jen 50 000 kusů, přešla NeXT plně na vývoj software NeXTSTEP pro platformu Intel. Společnost poprvé vykázala zisk v roce 1994, a to 1,03 milionu dolarů. V roce 1996 vydala NeXT Software, Inc., WebObjects, framework určený k vývoji webowých aplikací. Poté, co byla NeXT v roce 1997 odkoupena společností Apple Inc., byly WebObjects použity pro vytvoření obchodu Apple Online Store, služby MobileMe a hudebního obchodu iTunes Store.

V roce 1996 Apple oznámil, že by chtěl odkoupit firmu NeXT za 427 milionů dolarů. Dohoda, byla uzavřena na konci roku 1996. Téhož roku Jobs oznámil svůj návrat do Applu. V červenci 1997 byl Gil Amelio sesazen z pozice obchodního ředitele společnosti a ještě tentýž měsíc byl Jobs jmenován do pozice prozatímního ředitele společnosti. V březnu 1998 Jobs učinil riskantní krok a ukončil řadu projektů, jako například Newton, Cyberdog a OpenDoc. Mělo to zajistit návrat Applu zpět do ziskovosti. V tomto roce Apple pod vedením Steva Jobse jako CEO počítač iMac a rok později také přenosný iBook.

Apple se následně zaměřil na výrobu a vylepšování jiných digitálních zařízení než počítačů. Jednalo se o iPod (přenosný hudební přehrávač),  iTunes (digitální hudební software), iTunes Store (společnost určenou k prodeji spotřební elektroniky a distribuci hudby) a iPhone (snad nejznámější dotykový mobilní telefon s vlastním operačním systémem a mobilním webovým prohlížečem).

Začátek novodobého Applu a smrt Steva Jobse

V roce 2004 oznámil Jobs, že trpí rakovinou slinivky břišní. O pět let později Jobsovi transplantovali játra. Jeho zdravotní stav byl v následujících letech velmi kontroverzním tématem. Jobsův nevyrovnaný boj s rakovinou znepokojoval početné zástupy fanoušky Applu, investory a hlavně pak celou firmu. Různé zprávy o zdravotním stavu Jobse, který si chtěl co nejvíce chránit soukromí a o své nemoci informoval veřejnost jen velice zřídka, vždy vyvolaly okamžitou reakci burzy.

Dne 17. ledna 2011 odchází Steve Jobs ze zdravotních důvodů na dovolenou. Na konci srpna pak rezignoval na post výkonného ředitele společnosti Apple Inc., na jejímž založení se v roce 1976 podílel. Jobs byl zvolen předsedou, ve funkci jej nahradil dosavadní výkonný ředitel Tim Cook.

Den poté – 5. října 2011 přichází další smutná zpráva. Steve Jobs, miláček všech IT nadšenců, zakladatel všech jablíček, zemřel.

Na Jobsovo úmrtí reagovali okamžitě čelní představitelé oboru i politici. Prezident USA Barack Obama v prohlášení uvedl, že ho smrt „jednoho z největších amerických inovátorů, který měl odvahu přemýšlet jinak i věřit, že může změnit svět“, hluboce zarmoutila. „Svět ztratil vizionáře a možná nemůže být větší hold než skutečnost, že se svět o jeho skonu dozvěděl prostřednictvím zařízení, která vynalezl.“ Kondolence přidali i zakladatelé Microsoftu, Yahoo či Facebooku. „Pro ty z nás, kdo měli to štěstí s ním pracovat, to byla k zbláznění velká pocta,“ prohlásil Bill Gates s tím, že Jobsovo dílo bude rezonovat i v příštích generacích. Zakladatel sociální sítě Facebook napsal: „Steve, děkuji ti za to, že jsi byl učitelem i přítelem. Budeš mi chybět.

Stručně ještě zmíníme další zajímavosti:

  • Steve Jobs byl dyslektik.
  • Zajímal se o kaligrafii, kterou dokonce i studoval.
  • Měl více než 300 patentů a vlastnil více než 100 párů džínsů Levis.
  • Jmění jeho firmy bylo odhadováno na 6,1 miliardy dolarů.
  • Zemřel jen den poté, co firma Apple představil Apple iPhone 4S.
  • Známé je také Jobsovo bleskové propouštění vlastních zaměstnanců, kteří se doslova báli jezdit s ním v jednom výtahu. Měli strach, že přijdou o práci. Skutečnost byla ale taková, že Jobsovy „popravy zaměstnanců” byly poměrně vzácné. I to však stačilo, aby se hrstka propuštěných stala odstrašujícím příkladem pro celou společnost.
  • Mezi památné momenty patří třeba popis Stevovy metody razantního zjednodušování. Poté, co mu jeho kolegové několik dní vysvětlovali důvody pro to, proč Apple v roce 1997 vyrábí mnoho desítek různých variant počítačů, Jobs vstal a řekl: „Dost. To je šílené.“ Vzal fixu a na tabuli nakreslil kříž. Kvadranty popsal „Consumer“ a „Pro“ na sloupcích a „Desktop“ a „Portable“ na řádcích. „Tohle potřebujeme, čtyři produkty, nic víc.“ Celá místnost utichla. Dodnes je to nejvýstižnější popis strategie Apple na poli počítačů.

Zdroje:

http://allaboutstevejobs.com/bio/longbio/longbio_01.php

http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs

Stále ještě mladý a (snad i) krásný psavec píšící na svém blogu Krcmic.cz. Pracoval pro společnosti T-Mobile, SaveMax, Telefonica O2, Brunswick Estates, Accenture, euroAWK a Socialbakers. Založil portál Pravdu.cz. V současnosti vlastní tento web. A pracuje na tom, aby z Objevit.cz udělal další uznávaný a navštěvovaný portál.

Komentáře

Nahoru