Tomáš Haimann: Je důležité, aby při přípravě textů vedle experta stál nějaký trouba, jako jsem já

ABC, Forbes, Český rozhlas, Koktejl, to je jen krátký výčet subjektů, se kterými Tomáš Haimann spolupracoval, nebo ještě stále spolupracuje. Zaměřuje se zejména na popularizaci vědy a nové technologie. Pro Tomáše je velice důležitý také udržitelný rozvoj civilizace, což dokládají i jeho slova: „Strojů tu máme dost. Teď se je musíme naučit používat tak, abychom kvůli pár desítkám let v bezstarostném blahobytu naši civilizaci nadobro nepohřbili.“ Psaní o vědě a technologiích má svá specifika, o kterých čtenáři často netuší. Na co si dát pozor? O tom se Tomáš Haimann rozpovídal v rozhovoru.

profilovkaCo tě fascinuje na světě vědy a techniky?

Naše životy jsou s technologií propojené více než kdy dříve. Skoro nikdo už nežije tradičním způsobem, a to ani na nejodlehlejších místech světa. Když jsme třeba při cestách po Indii narazili na vesnici domorodého horského kmene Todů, objevili jsme u jejich zahrádky skládku obalů od herbicidů a hnojiv značky Bayer. Tibetští pastevci jaků pro změnu sice žijí stále ve stanech z jačí kůže a živí se koulemi z pražené mouky a jačího másla, ale stáda nahánějí na motorkách a v kapse mají leckdy modernější smartphone než mnozí z nás. Pokud to řeknu ve zkratce, tak věřím, že ve 20. století si lidstvo osahalo hranice každodenních technologických možností. A úkolem 21. století bude naučit se s nimi žít a využívat tím nejlepším možným způsobem – aby nám pomáhaly, ale neškodily.

Měl jsi k vědě a technice vztah už od mládí?

Podobně jako každého kluka mé generace mě bavily technické novinky. Vyrůstal jsem v době, kdy se počítač stával běžnou součástí rodinné elektronické výbavy, rodil se internet a vznikaly první mobily nebo digitální fotoaparáty. Jako teenager jsem hltal novinky ze světa počítačů a her, dnes mě zajímají spíše obnovitelné zdroje energie, robotika a průmyslové technologie.

Proč jsi dal ve svém profesním životě přednost popularizaci vědy před politologií, kterou jsi vystudoval?

Politologii jsem studoval z osobního zájmu a kvůli tomu, že jsem si chtěl rozšířit obzory. Už na škole jsem ale přispíval do časopisu ABC. Vnímal jsem to jako skvělý protipól studia plného teorií demokracie, polemik o svobodné vůli, ideologiích a podobně. Po škole jsem se tomu začal věnovat naplno. Bylo pro mě přirozené, že jsem se vrátil k tomu, co mám rád a čemu rozumím.

Pro popularizaci vědy a moderních technologií je typické, že musíš téma dostatečně zjednodušit, aby bylo srozumitelné a zajímavé pro větší část populace než jenom pro vědce a odborníky z dané oblasti. Zároveň je důležité, aby nedošlo ke zkreslení informací. Jak dosahuješ správné rovnováhy mezi dostatečnou odborností a mírou atraktivity textu pro čtenáře? Máš nějaké vlastní postupy?

Myslím si, že jsou zde dva kritické body, které je třeba dodržovat. První je odstup od věci. Expert, který se nějakému technickému tématu věnuje do hloubky, ztrácí nadhled a přestává vnímat rozdíl mezi tím, co je všeobecně známo a co znají už jenom kvalifikovaní lidé z oboru. Proto je důležité, aby při přípravě textů vedle experta stál nějaký trouba, jako jsem já, který často nechápe ani nejzákladnější oborovou hantýrku. Díky tomu ale dokáže vybrat to, co je důležité pro čtenáře důležité a informace poskládat jasně, srozumitelně a čtivě.

A ten druhý?

Druhý kritický bod je zjednodušování v zájmu srozumitelnosti. Většina lidí se snaží popsat ve stručnosti celý proces, aby nic nevynechali. Jenže ono to často nejde. Výsledkem pak bývá text, kde je ohromné množství informací zhuštěných na malém prostoru. Mnohem efektivnější je zamyslet se nad tím, kdo bude text číst, a předat mu jen ty informace, které jsou pro něj podstatné. Pokud si chci koupit auto, nepotřebuji chápat princip spalovacího motoru. Zato potřebuji vědět, zda je motor úsporný, výkonný nebo třeba hlučný. Bohužel řada odborníků namísto toho – pokud zůstanu u motoristického příměru – začne čtenáře provádět kompletními útrobami auta a doufá, že si z jejich specifik čtenář sám po dočtení vyčerpávajícího elaborátu odvodí, zda to bude hodně žrát, nebo nebude. Taky jsem si při té příležitosti vzpomněl na mou oblíbenou scénu z Červeného trpaslíka, kde se snaží Rimmer a Lister vysvětlit Kocourovi nevídaný jev: „Je to trhlina v časoprostorovém kontinuu.“ „Co to je?“ „Ve stázi přestává plynout čas, takže se vracíme zpátky.“ „Co to je?“ „Singularita, bod, ve kterém normální zákony prostoru a času nefungují.“ „Co to je?“ „Dveře do minulosti.“ „Jo, kouzelné dveře! Proč to neřeknete rovnou?“

IMG_3377Podle čeho si vybíráš zdroje, ze kterých čerpáš informace?

Ideální je jít přímo ke zdroji, což dnes díky internetu není problém. Pokud chci psát o novém výzkumu, mohu se snadno spojit přímo s jeho autory a nezáleží přitom, jestli jsou z Austrálie nebo Jižní Afriky. Většina větších výzkumných pracovišť má také vlastní oddělení komunikace.

Jakým způsobem si ověřuješ informace? Kolikrát je těžké rozlišit, kdy se jedná o pravdivou a ověřenou informaci. Navíc, když se jedná o nové technologické koncepty z druhé strany světa, tak je vlastní ověřování trochu složitější než si zavolat mluvčí policejní stanice a ověřit si kriminální čin, o kterém píšeš zprávu do novin.

Naopak, je to mnohem jednodušší. Policie ti může prozradit jen část pravdy – nebo taky vůbec nic. Pokud jednáš přímo s tvůrci nových technologií nebo s tiskovým oddělením laboratoře či univerzity, není třeba o pravdivosti informací pochybovat. Pokud by do světa vypustili nějakou kachnu, zničili by si nadobro renomé. Je ale pravda, že jsem se už také setkal s několika podvodníky. Například před pár lety se objevil čínský projekt kolejového autobusu. Měl mít podvozek několik metrů nad zemí vozovky, takže by pod ním mohla projíždět auta. Nakonec se ukázalo, že to byla past na investory. Naštěstí jsou takové případy zcela výjimečné a spíš úsměvné než cokoli jiného. Na rozdíl od kriminálních činů.

Proč je vůbec podle tebe důležité zájem o vědu a nové technologie ve společnosti podporovat?

Pokud to vezmu opravdu z gruntu, jsou podle mého mínění věda a technologie klíč k nadějné budoucnosti lidstva. Chceme-li uživit sedm miliard lidí, a ještě zajistit třeba také to, aby ti lidé mohli nejen živořit, ale také žít, potřebujeme k tomu moderní technologie. Dobře je to vidět ve východní Asii. Během posledních pár desítek let si každý v mnohamilionových megapolích pořídil vlastní auto nebo aspoň motorku. K tomu třeba dieselový agregát pro klimatizaci svého obchůdku. Co se stalo? Bez přísných emisních regulací se města začala dusit ve smogu. Z toho důvodu se třeba v Číně kvapem rozvíjí elektromobilita. Lidé v moderní technologii vidí naději na změnu k lepšímu.

Jak se stavíš k žánru sci-fi? Mně osobně v dětství uhranul Star Trek. A zdá se mi, že v současné době je žánr sci-fi na filmových plátnech a v seriálech poměrně oblíbený. Má to pozitivní vliv na osvětu, nebo spíše vypouští do světa nesmyslné informace a teorie?

Sci-fi nám pomáhá pochopit vývoj technologií, jejich dopad na naše každodenní životy a upozorňuje na problémy, které nám může věda a technika přinést. Proto už je pár desítek let v kurzu. Jak moc třeba ovlivnil diskuzi o nebezpečích umělé inteligence Terminátor? Možná víc než cokoli jiného. Pro mě osobně je ale největší srdcovou záležitostí Blade Runner a pak japonské filmy Akira a Ghost in the Shell. Z knížek mě pak v poslední době nejvíce oslovil čínský román Problém tří těles, který jsem dostal od kamarádů jako svatební dar. Na pozadí napínavého sci-fi thrilleru řeší znepokojivé otázky morálky, technologií a víry v lidstvo.

Považuješ se za technooptimistu, nebo jsi spíše skeptický k vlivu nových technologií na lidský druh?

Jsem odpůrce velkolepých megaprojektů a demonstrací lidské nadřazenosti skrze technologii. Naštěstí věřím, že doba, kdy jsme měli potřebu se předhánět, kdo vyrobí větší a silnější stroj, se kterým vyrve přírodě její poklady, už je za námi. Myslím si, že naopak nejdůležitější hledat hospodárnost, efektivitu a udržitelnost. A to jsou výzvy, které přijímá i řada současných technologických vizionářů.  Strojů tu máme dost. Teď se je musíme naučit používat tak, abychom kvůli pár desítkám let v bezstarostném blahobytu naši civilizaci nadobro nepohřbili. Protože co si budeme povídat – oproti síle přírody jsou naše technologie směšné. Zničíme-li naše životní prostředí, nejnovější iPhony a auta s vymakaným infotainmentem nás před neúrodou a živelnými katastrofami neochrání.

IMG_1642Jaké máš cíle a plány do budoucna?

Kurz je daný a moře klidné, takže bych rád pokračoval v tom, co dělám.

Vážím si, že sis udělal pro Objevit.cz čas. Měj se parádně, a ať se ti daří!

Já si vážím toho, že jsi mě oslovil – měj se taky parádně!

Komentáře

Nahoru