Tomáš Havran: Podnikání je hra a tak k tomu musíte přistupovat

Tomáš Havran: Podnikání je hra a tak k tomu musíte přistupovat

Na střední škole se většina z nás věnovala studiu či zábavě. To ale není případ Tomáše Havrana, který už na střední škole společně s kamarády spustil nezávislý studentský časopis Easy Magazine, což je největší středoškolský časopis v ČR – vychází v nákladu 30 000 ks jako dvouměsíčník. A zakladatele jsme si pozvali na objevný pokec k nám do redakce.

Ahoj Tome, pověz nám prosím něco o sobě. Kolik ti je, studuješ, pracuješ, jaké máš zájmy a tak :).

Ahoj je mi 21 let a jsem hrdým studentem druhého ročníku soukromé vysoké školy Unicorn College. Má práce jak v Easy, tak v jiných projektech je zaměřená hlavně na obchod a marketing + excelový kouzelník. Nejčastěji mě najdete pracovat, ale když náhodou nepracuji, tak cestuji a hraji na kytaru.

Pracuješ ve firmě Easy Media, která provozuje studentský časopis Easy Magazine. Mohl by si nám podrobněji tuto firmu představit? Kolik vás ve firmě pracuje?

Ve firmě jsme dva společníci, dále máme tým redaktorů a schopné redaktory a obchodníky.

Komu firma patří a jak vlastně tato společnost vznikla? Proč jste se pustili do podnikání? Co bylo tím hlavním hnacím motorem, který zapříčinil, že se z tebe stal na mladá kolena podnikatel?

Tak já jsem s podnikáním začínal už pár let před Easy. Od 16 jsem prodával kávu po pražských kavárnách (nic jsem za 3 měsíce neprodal), dále jsem se pustil do prvního businessu (16 let) a to byl dovoz zboží ze spojených států, kde jsem vydělával na poštovném. Konsolidoval jsem zásilky a zboží prodával na Aukru. Jakmile jsem dovršil 18 let, nechal jsem dovozu zboží a založil jsem Vzdělávací agenturu Preduto, která dnes již neexistuje. Tam jsem dělal „asistenta pana ředitele“, protože jaká je asi důvěryhodnost mladého sviště. Za rok provozování Preduta prošlo mými školeními několik účastníků. Zaměřoval jsem se na státní správu, kde jsem se řídil heslem: „catch me, if you can“ a tím pádem jsem měl zakázky od ministerstva vnitra a školství.  Aby si tomu rozuměl, tak já jsem nikdy neškolil, ale jen jsem si najímal lektory a zajišťoval hladký chod firmy, což se mi docela dlouhou dobu dařilo. Bohužel mým velkým klientům došli peníze a já se v tu dobu již plně věnoval Easy.

Easy vniklo, protože to byla a je díra na trhu. Chtěli jsme také prezentovat studentský názor, který je opravdu podstatný.

Již jsi zmínil, že Easy Magazine jsi spouštěl společně se svými společníky. Začínali jste ve stejném složení nebo se váš tým postupně rozšířil o nějaká další jména? A co konkrétně jsi měl v začátcích na starosti ty?

Jak jsem říkal, vždy jsem se staral o peníze, aby jich bylo dost. Občas se to dařilo, občas ne. O tom je hold business. Takže můj hlavní cíl byl vydělat peníze. Náš tým se pomalu rozpadal, protože jsme tenkrát byli trochu naivní. Moje ponaučení z Easy je, že business je třeba dělat s lidmi, kteří mají už nějaké pracovní návyky.

Za co byli zodpovědní tví kolegové?

Můj kolega byl šéfredaktor a druhý mi pomáhal s inzercí.

Podnikání není žádná sranda. Četli jste nějaké knížky či něco podobného ohledně podnikání, než jste se do toho pustili? Anebo jste do toho prostě skočili po hlavě bez bázně a hany?

Určitě jsem neposlouchal Ivo Tomana, Kyiosakiho a další bullshity… což mě naprosto namotivovalo… pamatuji si, jak jsem nemohl třeba dva dny spát z pocitu, že úspěch je tak snadný a blízko. A tím pádem jsem se díval na lidi skrz prsty a optikou super šéfa s plnou hubou blbých amerických keců.

Podnikat jsi začal již na střední škole. Nemyslíš si, že to bylo moc brzo?

Určitě ne, do jisté míry to beru jako jednu z konkurenčních výhod. Víš, já hrozně nerad soutěžím, zato mě baví vytvářet hry s vlastními pravidly. A tak vnímám podnikání. Je to velká hra, kde si každý soutěžící vytváří vlastní logiku hry. Buď budete slepě bojovat proti větrným mlýnům, nebo budete revoluční a vytvoříte vlastní trh, hru, píseček…

A jak vlastně sis vydělal své první peníze? Chodil jsi na nějaké brigády nebo tak něco?

Děda mi spořil nějaké peníze a bratr mi půjčil také nějaké drobné. Děda je pro mě společně s tátou a bráchou ohromná opora co se týče rodinného zázemí. Táta s bratrem tvrdě pracují a já jejich práci obdivuji a nemůžu se dočkat na tu dobu, kdy jim to vynahradím! Jinak větší peníze přišli až z podnikání…

Tomáš Havran - finační ředitel easymagazine.cz

Tomáš začal podnikat již v 16 letech

Chápali učitelé na střední tvé mimoškolní aktivity a snažili se ti vycházet vstříc nebo ti spíše házeli klacky pod nohy?

Na střední škole jsme měli úžasný program Junior Achievement, který tam fungoval docela na draka. Místo tvoření vlastního businessu jsme ve škole prodávali párky a pizza rohlíky. Ale také jsem měl i přes odpor mého profesora na praxi možnost jít na školení JA a tam jsem se potkal s patronem všech nejmladších podnikatelů Josefem Müllerem.

Na škole jsem měl i problémy s docházkou, kde mi nechtěli uznat razítko ze živnostenského úřadu nebo schůzku s klientem :).

Dokázal jsi bezproblémově zkombinovat studium na střední škole s podnikáním? Jaké jsi míval známky? A jak nakonec probíhalo šprtání n maturitu? 

Na školu jsem docela kašlal hlavně na účto, které společně s ekonomikou a češtinou dopadlo velmi dobře. V matice jsem byl horší, proto používám Excel.

K životu středoškoláka patří i zábava – taneční, diskotéky atp. Měl si na takovéto věci čas? A pokud ne, lituješ toho, že jsi o tyto kratochvíle byl ochuzen?

Je jedna velká pravda a tou je, že když člověk začne něco takového dělat, tak se ohromně oddaluje svým vrstevníků… najednou zjistíte, že nechápete jejich vtipy a vlastně ani nevíte o čem se s nimi bavit. Můj věkový průměr kamarádů je 25 let. To jsou lidé, se kterými denně řeším problémy. Často se stává, že na poradách bývám nejmladší :).

Pracuješ na pozici finančního ředitele. Co je vlastně náplní tvojí práce? Kolik hodin denně se tomu věnuješ?

Jasně bral jsem pozice, které byli volné. Já moc nelpím na vizitky nebo na podpisy v emailu. Dělám obchod a účetnictví. A hlavně MAKÁM, takže je nakonec jedno jestli dělám dva týdny 8h denně a pak jedu na týden pryč. Protože za mnou je práce sakra vidět, ale stojí to úsilí…

Jistě tě již tato práce uživí. Tak to ale nebylo vždy. Jak dlouho trvalo, než jste začali vydělávat nějaké slušnější peníze? A jestli to není tajné, kolik vyděláváte dneska?

Easy jsem nikdy nebral, jako to u čeho chci skončit, je to takový můj klíč, který mi neustále otevírá dveře, a já se pomalu dostávám k zajímavějším projektům a poznávám významnější lidi. Kdybych to převedl na sport, tak také trénujete několik let, abyste mohl být profesionál. Tak jsem to měl dlouho dobu s Easy, kde jsem pobíral minimální životní prostředky. Když si to teď srovnám, tak za 6 let vyjdou moji věkoví konkurenti z vysoké školy a pokud se věnovali naplno učení, tak je velká otázka jejich budoucího uplatnění. Já se o sebe nebojím. Bydlím sám v podnájmu v Praze a žiju docela skromně. Peníze se musí otáčet a nejsem člověk, který si potrpí na lesk a třpyt… no zatím :).

A jak vlastně získáváte peníze na provoz vašeho časopisu? Aktivně oslovujete inzerenty? A na co se je snažíte takříkajíc utáhnout? Na co nejvíce slyší?

„Dobrý den, u telefonu Tomáš Havran Easy Media. Provozujeme časopis v nákladu 30 000 ks cílený na 210 středních škol po celé České republice.“ Buď to vyjde, nebo ne, ale konverzní poměr měsíčně roste. Bylo pár geniální monetizačních modelů jak najít další příjmy z pritu, ale je to těžké…

Psal jsi někdy nějaké články do časopisu, nebo to necháváš na ostatních?

Jednou jsem psal o ekonomice, ale tohle přenechám starším a zkušenějším. Jo kdyby mě někdo oslovil, třeba jak se vyměňovali bony nebo jaké byly šmela v 90. letech, tak o tom bych mohl napsat celý román.

Je těžké shánět inzerenty pro studentský časopis? Přece jenom studenti nemají moc peněz na utrácení.

No ták, studenti jsou potenciální klienti daných firem a ty musí mít zájem si své klienty chytnout hned na začátku, dokud nemají rozum a vychovat si je k obrazu svému. To je strategie dnešních firem alespoň v tom mém segmentu a světe div se nedává to smysl jenom mě, ale i inzerentům.

Easy Magazine je k dostání na více než 210 školách. Očekával jsi takový úspěch? A co podle zapříčinilo, že se právě Easy Magazine dostal tak rychle mezi lidi?

Díra na trhu a hlad po kvalitě v dobách přestávek. S takovým úspěchem jsem do jisté míry počítal, protože mi to řekla excelová tabulka.

Easy Magazine vychází v tištěné formě. Myslíš, že v dnešní době internetu mají tištěné časopisy ještě smysl? A mohl bys prozradit, jaké jsou náklady na vydání jednoho čísla Easy Magazinu a také to, za kolik časopis prodáváte?

Časopis je zdarma. Musím na inzerci vydělat několik set tisíc korun, abych mohl vydat časopis. V budoucnu určitě uvažujeme o přechodu na internetový magazín, ale nechte se všichni překvapit. V následujících měsících pracujeme na VELKÉ revoluci.

Junior Achievement

Tomáš se účastnil JA, což je program pro začínající podnikatele

V časopise jsou QR kódy, díky kterým si lze na smartphonu podívat na videa a pokračování článků z časopisu. Je podle tebe spárování tištěného média s tím elektronickým cestou k úspěchu? A proč to tak nedělají všichni?

Určitě to není samospasné, přijmout čtenáře aby se namáhal a stáhnul si aplikaci je dost těžké a my se snažíme tuto vychytávku ještě pořádně podchytit z marketingového pohledu.

Jaké jsou vlastně vaše plány do budoucna? Plánujete se svým časopisem expanzi do zahraničí?

To je jedna z možností kam dál. Jak jsem již předesílal, v následujících měsíci nás čeká plno změn, které naše čtenáře jistě potěší.

Studuješ na soukromé vysoké škole Unicorn College, kde studium není zrovna levné. Platil sis školné od začátku sám, nebo tě finančně podporovala rodina?

Školné jsem si platil sám, to víte, za kvalitu je potřebami trochu připlatit a u vzdělání to platí dvojnásob. Co se týče ceny, tak je to dle mého názoru naprostý průměr.

Vyplatí se studovat na soukromé škole?

Z mého pohledu určitě je to trochu flexibilnější studium, ale pozor není jednodušší. Platíte zde za znalosti a ne za zkoušky.

Dosáhl jsi někdy na stipendium? A pokud ano, za co jsi jej utratil?

To jsem bohužel nedosáhl, jsem přeci jenom tak vytížen, že se často rozhoduji co je pro mne prioritou.

Kolik vlastně činí stipendium na Unicorn College a kolika lidem se poštěstí si na něj sáhnout?

Stipendium se odvíjí od prospěchu a to se mne moc netýká. Do školy chodím, protože mě baví, ale abych si lámal hlavu jestli dám zkoušku za 2 nebo za 3 to opravdu ne.

http://www.unicorncollege.cz/studium/stipendia.html

Proč soukromá škola a ne veřejná vysoká škola? Myslíš, že soukromé školy jsou kvalitnější než ty veřejné?

Soukromá škola Vás bere jako klienta a tak se také k Vám chová. Mám pocit, že i s profesory se jedná líp, když většina z nich je ze státních vysokých škol. Líbí se mi, že na škole učí i lidé z opravdového IT businessu a to je pak teorie obohacená opravdovou praxí.

Jak si dokázal skloubit studium a práci? Šla ti v tomto ohledu vysoká škola vstříc?

Upřímně těžko, docela s tím válčím a jak jsem říkal, často je to otázka priorit a dlouhodobých cílů. Myslím si, že mi UC dalo flexibilnější formu studia než státní škola. Unicorn College mi vyšla vstříct s nějakými požadavky a vždy když potřebuji něco probrat i po businessové stránce, tak je zde pan ředitel Marek Beránek, který má  dlouholeté zkušenosti s projekty v IT.

Co všechno ti dala vysoká škola? Myslíš si, že je důležité mít vystudovanou nějakou školu?

Titul je titul a bez něho je to prostě těžší než bez něj. Vysoká škola dá člověku trochu jiný způsob chování. Naučí ho pracovat a přemýšlet u práce. Bohužel praxe není žádná.

Co rodina? Podporovala tě při podnikání, nebo si byl vždy na všechno sám?

Určitě mě podporovali tím, že mi věřili. Dali mi možnost výběru (mohl jsem dělat u táty ve firmě) a hlavně jsem vždy měl to správné zázemí. Byl to jednodušší start než kdybych do toho šel ve 40 s hypotékou, nájmem a 3 dětmi.

Co děláš ve svém volném čase? Máš nějaký zaručený způsob, jak si pořádně odpočinou po náročném dni?

Sekám trávu u otce na baráku a upravuju zahradu to je docela dobrý relax. Občas vytáhnu kytaru a zahraju si pár riffů.

Kdyby ses mohl vrátit v čase, pustil by ses znovu do vydávání studentského časopisu, nebo by si šel jinou cestou?

Jak jsem říkal, studentský časopis byl a je pro mě klíč. Kdybych ten klíč neměl, tak bych si nikde nesetkal s tolika lidmi jako dnes. Určitě je plno výdělečnějších segmentů trhu, ale přeci jenom jsem na začátku a mám náskok. Taky fotbalista nemůže hned hrát v lize mistrů.

Jaké máš plány do budoucna? Chceš neustále rozvíjet firmu, nebo si jednou chceš dát pauzu a prostě si užívat života?

V médiích je to koloběh, který nikdy nekončí a pokud budete půl roku pozadu, tak Vás konkurence našlape. V budoucnu bych chtěl udělat velké změny v magazínu. Dále bych se chtěl zaměřit na internetové projekty a studium.

Co by si doporučil začínajícím podnikatelům? Čemu by se měli vyvarovat, a na co by se měli zaměřit?

Bacha na společníky, bacha na smlouvy, bacha na účetnictví. Člověk v Čechách musí být trochu nedůvěřivý, jen tak je ve střehu. Já jsem se již mnohokrát spálil a prodělal opravdu hodně peněz. Nadruhou stranu to byl nejlevnější kurz manažerských dovedností.

Díky za to, že sis udělal čas na tento rozhovor. Je tu něco, co by si chtěl vzkázat našim čtenářům?

Díky za pozvání. Na závěr mám pár rad.

  • Podnikání je hra a tak k tomu musíte přistupovat.
  • Nikdy není moc brzo na to začít, protože příležitosti jsou na každém rohu.
  • Pokud si nevíte rady, napište mi email na havran.tomas@gmail.com :)

 

Milovník knížek, počítačových her a anime. Kromě toho si myslí, že člověk by kromě ducha měl rozvíjet i své tělo. Proto se pravidelně věnuje běhání, posilování a několika dalším věcem. Na Objevit.cz vás pravidelně informuje o novinkách z IT.

Komentáře

Nahoru