Tvůrce Flappy Bird prozradil svůj životní příběh: Proč hru tak znenadání ukončil?

Loni v dubnu si osmadvacetiletý Dong Nguyen z vietnamského Hanoje žil v klidu s rodiči. Jeho prací bylo programovat lokační zařízení pro taxíky, víkend ale strávil vytvářením mobilní hry. Chtěl, aby byla jednoduchá ale náročná – ve stylu Nintendo her, na kterých vyrůstal. Vznikl tlustý pták s velkým zobákem a očima, který musel létat mezi řadou trubek. Čím rychleji hráč ťukal na obrazovku, tím výš pták letěl. Hru nazval Flappy Bird.

Hru dal Nguyen k dispozici zdarma a doufal, že vydělá několik set dolarů měsíčně z interních reklam. Jenže každý měsíc se objeví asi 25 000 nových mobilních aplikací, takže Flappy Bird se mezi nimi ztratil a vypadalo to, že z něj nic nebude.

Nicméně o osm měsíců později se stalo něco neuvěřitelného. Hra se začala šířit. V únoru stála na špičce žebříčku ve více než 100 zemích a byla stažena více než 50 milion krát. Nguyen vydělával odhadem 50 000 dolarů denně. Ani Mark Zuckerberg nezbohatl tak rychle.

Jenže i když Flappymánie vyvrcholila, Nguyen byl takovým záhadným člověkem. Kromě občasných tweetů měl ke svému neuvěřitelnému příběhu jen málo co říct. Vyhýbal se tisku a odmítal být fotografován. Byl nazýván podvodníkem a zlodějem. Spousta lidí ho dokonce obviňovala z krádeže a popírali, že by Flappy Bird byl čistě jeho nápad.

Nedokázal se vyrovnat se slávou

9. února ve 2:02 ráno se na Twitter účtu Nguyena objevila zpráva, která šokovala celý svět.

Jak by mohl někdo, kdo vydělal tolik peněz, jen takhle skončit? Jenže jakmile hodiny dalšího dne odbily půlnoc, příběh opravdu skončil. Nguyen udělal přesně tak, jak řekl, a svou hru odstranil. Jenže tím spustil jen lavinu otázek. Kdo je ten chlápek? A co to sakra udělal?

Skrýval se

Od té doby žil Nguyen v bytě svého přítele. Ukrýval se před novináři. Prý chtěl jen vytvořit něco zábavného, co by mohl sdílet s lidmi. Nemohl předpovídat úspěch Flappy Bird. Dnes chodí obyčejně v džínách a šedém svetru a velmi váží každého slova. O svůj příběh se ale poprvé podělil s redaktorem Rolling Stone.

flappy-bird

Kdo mohl čekat, že bude tenhle pták nainstalovaný na milionech zařízení?

Vyrůstal na Nintendu

Vyrůstal v menší vesnici Van Phuc. Nikdy ho nenapadlo, že by mohl vymyslet nějakou slavnou hru. Ačkoliv jeho otec vlastnil železářství a matka pracovala pro vládu, stejně si rodiče nemohli dovolit koupit mu a jeho mladšímu bratrovi ani Gamebyoe. Nakonec se jim ale poštěstilo a rodiče jim koupili Nintendo. Nguyen žasl nad všemi těmi postavičkami na obrazovce a strávil spoustu času hraním Maria.

V 16 letech naprogramoval svou první počítačovou hru – šachy. O tři roky později už studoval informatiku na univerzitě v Hanoji, umístil se v top 20 účastníků soutěže v programování, a tak získal stáž v Punch Entertainment – hanojské společnosti, která dělala mobilní hry. Bývalý šéf firmy vzpomíná, že byla s Dongem skvělá spolupráce. Nepotřeboval žádného nadřízeného, všechno zvládal sám.

Fascinovala ho dotyková obrazovka a ťukání

Jenže Donga moc dlouho nebavilo pomáhat společnosti chrlit různé sportovní hry. Když se mu později dostal do ruky iPhone, byl fascinován možnostmi dotykové obrazovky. Vzpomněl si na Nintendo hry ze svého mládí. Přemýšlel, že Angry Birds jsou příliš nároční. Vlastně neměl rád grafiku. A chtěl, aby hra byla pro lidi, jako je on sám: zaneprázdněné, otrávené a vždy na cestách. Chtěl udělat hru pro lidi, kteří se potřebují jednou rukou držet madla v tramvaji. Proto se mu zdálo jako nejlepší volba vytvořit hru, u které stačí klikat na obrazovku.

Loni v dubnu slavil zbytek Hanoje Den znovusjednocení. Nguyen si ale ťukal doma na svém iPhonu. Strávil víkend ve svém pokoji, aby vytvořil jednoduchou hru. Z plakátu se na něj díval Mario.

Flappy Bird nebyla jeho prvotina

Vlastně už předtím jednu hru vytvořil. Jmenovala se Shuriken Block a cílem bylo zastavit ninja hvězdice, které zapíchávaly pět mužů na obrazovce. Vypadalo to dost jednoduše, taky stačilo jen ťukat. Když jste na hvězdici ve správný čas ťukli, odrazila se dál. Nugyen byl s výsledky spokojený, ale hru si prostě téměř nikdo nestahoval.

Nguyen si uvědomil, že by měl příští hru udělat ještě jednodušeji. Tak, aby lidé mohli ťukat kamkoliv. Pak už jen potřeboval domyslet to všechno kolem. Použil ptáka, kterého na svém počítači nakreslil asi před rokem. Domyslel trubky a vybral ten správný zvuk.

Nejdřív to byl propadák

Když bylo hotovo, zaslal Nguyen snímek své nové hry na Twitter. Nic velkého se nestalo. A stejně tak po vypuštění do oficiálního obchodu. Flappy Bird byl prostě propadák. Stejně jako mnoho jiných her. První zmínka o něm přišla až o pět měsíců později, 4. listopadu, když někdo zveřejnil tříslovnou recenzi: „Fuck Flappy Bird“.

A to ten člověk docela vystihl. Do konce prosince se Flappy Bird přetřásal snad na všech sociálních sítích. Psali o tom, jak je to otravná hra, ale že s ní nejde přestat. 17. ledna se Flappy Bird konečně dostal na špičku žebříčku. Bez jakékoliv podpory, bez plánu, bez marketingu. Úplně sám.

flappy

Flappy Bird je legendou. V tomto provedení ho seženete za necelých 100 Kč.

Nguyen se nejdříve cítil skvěle. Skvělá byla i lavina peněz, která se najednou přiřítila na jeho účet. Netrvalo dlouho a do žebříčku top 10 se přidal i Shuriken Block a nová hra, kterou představil, s názvem Super Ball Juggling. Jenže Nguyen nakonec nebyl moc šťastný. Ani neřekl svým rodičům, jakého mají úspěšného syna. Prý proto, že hrám stejně nerozumějí.

Pak se stal slavným

Pak se ale jeho tvář začala objevovat v novinách a televizi. Místní novináři brzy obléhali jejich dům, a tak si toho rodiče nemohli nevšimnout. Jenže Nguyenovi se ta pozornost vůbec nelíbila. A pozornost novinářů nebyla všechno. Dokonce mu chodily i docela nehezké zprávy. Jedna žena ho kárala za to, že rozptyluje děti po celém světě. Další si stěžovala, že si třináct dětí v její škole rozbilo telefony, protože do nich pořád ťukaly. A takových zpráv a emailů bylo spoustu. Nguyen si vzpomněl sám na sebe, jak zpackal zkoušky na střední škole, protože celé dny hrál Counter Strike. A tak si všechny tyhle zprávy vzal k srdci.

Bylo to zdrcující. Nemohl spát, nemohl se soustředit, nechtěl chodit ven. Rodiče o něj měli strach. Měl pocit, že mu Flappy Bird zničil jeho jednoduchý život, a tak ho začal nenávidět. A viděl jediné východisko. Hru ukončit. Jediným stiskem tlačítka tedy nakonec Flappy Bird zmizel. Udělal to prý ze stejného přesvědčení, které ho vedlo k vytvoření hry. „Jsem pánem svého vlastního osudu. Nezávislý myslitel.“

Život bez něj je opět jednodušší

Po zániku toho otravného ptáka se začaly šířit různé zvěsti. Nguyen spáchal sebevraždu. Nintendo ho žaluje. Vyhrožují mu smrtí. Zánik vyvolal ještě více popularity. Zbohatlo na něm taky spoustu jiných firem. Byly vytvořeny stovky různých klonů – Flappy Wings, Splashy Fish a podobné. Klon Flappy Bird se prý jednu dobu na App Store objevoval každých 24 minut. Telefony s nainstalovaným skutečným Flappy Birdem stály na eBay tisíce dolarů.

flappy-bird-developer

Nebylo výjimkou, že mu lidé vyhrožovali dokonce smrtí.

„Lidé tu aplikaci díky její jednoduchosti mohou naklonovat,“ řekl Nguyen, „ale nikdy neudělají dalšího Flappy Birda.“

Miliony lidí, kteří si Flappy Bird stáhli, stále generují desítky tisíc dolarů. Nguyen konečně opustil svou práci a přemýšlí o tom, že si koupí Mini Cooper a byt. Dále ale dělá hry. Jednoduché, s retro grafikou a velkou obtížností. Stejně jako tomu bylo u Flappy Bird. Hlavně ale cítí úlevu. Ke svému starému životu už se nikdy nevrátí, ale takhle aspoň může žít. Zvažuje, že by někdy Flappy Bird znovu spustil, ale teď si prý máte všichni dát pauzu.

Fotografie: Flickr – Thanh Tuấn PhạmXavier BoswellPaula

Tým redaktorů magazínu Objevit.cz se skládá z poměrně mladých lidí, kteří psaní článků a pohybování se ve světě IT pokládají za svůj koníček, věnují se mu a tudíž mu i rozumí.

Komentáře

Nahoru