Umělí umělci: Jsou nadaní, náladoví a… elektroničtí

Není pochyb o tom, že výpočetní technika a software udělaly pro umění a kreativitu lidského druhu obrovský kus práce. Ať už myslíme HTML, Photoshop nebo dokonce Malování, systém jedniček a nul už dokázal nakopnout talent nejednoho umělce. Mohou však samy počítače skrývat výtvarný talent?

Program Painting Fool má prokázat, že stroje jsou schopné skutečné kreativity

Tento obraz je dílem programu Painting Fool – nahradí počítače lidské umělce?

Simon Colton je jedním z mála lidí, kteří si to myslí. Již více než deset let pracuje na softwaru Painting Fool, který by měl byl schopen vyjádřit kreativitu. „Kreativita jako taková neexistuje,“ říká Colton. „Existují pouze procesy, které pravděpodobněji způsobí, že jim lidé kreativitu přiřknou.“

Painting Fool následuje své nadané předchůdce

Coltonův software není prvním pokusem umělecky nadaný počítač. Robotičtí umělci se objevovali již dříve, jejich schopnosti napodobit lidskou kreativitu dosahovaly střídavých úspěchů. Známý je třeba software AARON, vyvinutý Haroldem Cohenem, nebo e-David, robot, vyvinutý Univerzitou v Kostnici, který využívá neustálý vizuální feedback k hodnocení svých výtvarných kreací.

„Zkoušíme napodobit způsob, jakým lidský malíř zhotovuje svá díla,“ podotýká k vývoji e-Davida Oliver Deussen. Muž však zůstává skeptický ke schopnostem stroje vyjádřit tvůrčí záměr: „Bez ohledu na to, co uděláme, stroj nikdy nebude člověkem. Bude mít pouze velmi limitované ponětí o tom, co dělá, ale žádný záměr.“

Painting Fool: Nadaný, ale náladový – jako každý umělec

Cíl Simona Coltona ovšem nespočívá ve vývoji softwaru, který by dokonale napodobil lidský umělecký projev – jeho záměry jsou zcela odlišné. Chce, aby svět akceptoval počítač jako svérázného umělce, ať už je talentovaný či není.

Painting Fool byl naposledy představen na exhibici zvané „Nemůžeš poznat mou mysl“ v Paříži, kde měl za úkol vytvářet portréty návštěvníků. Jedná se však o značně náladového umělce – každý den totiž čte zprávy, které pak svým laděním ovlivňují i jeho výkony. Když má Painting Fool velmi špatnou náladu, může dokonce odmítnout malovat, což se prý na exhibici několikrát skutečně stalo. Pokud neodmítne malovat, vybírá barevné spektrum i nástroje podle toho, v jaké náladě se zrovna cítí a tyto pocity tak do obrazu promítá.

Série portétů, které namaloval software Painting Fool na exhibici v Paříži

Série portétů, které namaloval software Painting Fool na exhibici v Paříži

Počítačový umělec svá díla umí kriticky zhodnotit a z neúspěchu má depresi

Po dokončení obrazu program pomocí digitálního kritika Darciho, kterého stvořil tým pod vedením Dana Ventury na Brigham Young University, zhodnotí, zda se mu obraz podařil tak, jak původně zamýšlel. Darci byl svou schopností nadán tak, že na základě stovek nahraných obrazů ve své paměti dokáže vychrlit přídavná jména, která charakterizují účinek obrazu na diváky.

Pokud se programu obraz nezdařil, dostane se Painting Fool do špatné nálady, brzy se prý ale obvykle vzchopí a zkusí to znovu.

Program Painting Fool má prokázat, že stroje jsou schopné skutečné kreativity

Umělec v akci

Program je tedy schopen sebekritiky, schopnosti určit své cíle a pokusit se jich dosáhnout a případně se poučit ze své chyby – přes své nesporné dovednosti ale pro mnohé zůstává spojení pojmu kreativity se strojem kontroverzní a s nádechem podvodu.

Stejná kontroverze ale doprovází každé nové umění – stačí si vzpomenout na velká a nejvýraznější jména umělecké scény v posledním století. A koneckonců, i takový Michelangelo měl svého času co dělat, aby obhájil Davida…

Zdroj: http://www.wired.co.uk/news/archive/2013-08/07/can-computers-be-creative

Komentáře

Nahoru