Uživí se dnes profesionální grafici na internetu nebo mají jít za hranice?

Uživí se dnes profesionální grafici na internetu nebo mají jít za hranice?

Jak ví snad každý člověk, tvorba webových stránek není jen otázkou programátorských sil, ale i grafických kouzel. Dá se tedy teoreticky usoudit, že se na tvorbě jedné webové stránky musí podílet dva lidé – grafik a programátor. Právě grafické práce jsou takřka neocenitelné. Nejen, že vyžadují přirozený talent, kreativnost a fantazii, ale zároveň i trpělivost a umění představit si design v ostrém provozu. O graficích a jejich práci si povíme v tomto článku, kde se zaměříme nejen na to, co pro svojí práci potřebují, ale i na její hodnocení a příležitosti v zahraničí…

Podnikání na internetu není nutně jen provozování eshopů, webových portálů, prodej reklamy, tvorba webových stránek a podobně. Důležitou součástí je i grafika. Tvorba webdesignů, log a všemožné další grafiky, může být skvělou živností pro každého člověka, co se v tomto oboru najde. Existují obrovské komunity grafiků navzájem kritizujících svoje výtvory a tak dosahují lepších výsledků. Někteří podávají svoje nabídky na různá internetová fóra, inzertní portály nebo mají vlastní webovou prezentaci, portfolio a nabízí svoje služby skrze něj. Ceny webdesignů se mohou pohybovat v řádech stovek, ale i statisíců korun. Design webové stránce vytváří svou tvář a je tak nesmírně důležitý. Odfláknutý, laciný nebo nepovedený design může návštěvníka odradit a provozovatel stránek tak může přijít o čtenáře, uživatele, zákazníka a tak dále.

Webdesign, kabátek každé stránky

Při kritice webových portálů se často jako první zmiňuje právě grafika. Ta tvoří web přehledným a právě přehlednost mnohé ovlivňuje. Návštěvník na stránkách nerad hledá a měl by se orientovat co nejrychleji a nejsnadněji. Cílem grafika je nejen vytvořit design, který návštěvníka zaujme, bude něčím mimořádný, ale zároveň bude i nabízet všechna kritéria, co by neměl opomenout. Podle Petra Širokého, profesionálního grafika, je práce grafika hlavně o seberealizaci, učení se a o tvrdé práci: „Grafik by se podle mě měl zaměřit hlavně na vlastní rozvoj, snažit se pravidelně učit nové věci, jelikož i s mnoha zkušenostmi člověk stále chybuje, dále nesmí nezanedbávat detaily, nesmí být flákač a musí se hodně inspirovat. Mezi jeho silné stránky by měla patřit i komunikace pro domluvy s klienty.“.

Každý zákazník však grafikovi povětšinou zadává i úkoly, jejichž splnění je nemožné nebo hloupé. „Velmi často jde o lidi, kteří jednoduše nevědí, co chtějí a je těžké je předem odhalit. To jsou úskalí práce pro mnoho různých zákazníků, někdy člověk na někoho podobného natrefí. Stejně tak se také mohou vyskytnout lidé, kteří si bez rozumných důvodů vymýšlí nesmysly, například se zeptají jak by to vypadalo s tímhle a jestli bychom mohli zkusit ještě jednu verzi nebo něco jiného. Tím samozřejmě nechci urážet normální klienty, kteří jednoduše za svoje peníze chtějí to nejlepší a mají dobré připomínky.“, komentuje Petr Široký. Grafik se tedy dostává do situace, kdy mu nezbývá nic jiného, než zatnout zuby a v práci pokračovat i pokud se mu výsledek nelíbí. Nechce-li přijít o zákazníka, musí se mu snažit vyhovět. „Problém jsou lidé, co si nedají poradit, co nevěří člověku, kterého najímají, a trvají na realizaci nesmyslů a až když to vidí na vlastní oči, uvěří, že je to nesmysl. Když jde o menší věci, dá se to přejít, když vidím, že se spolupráce vyvíjí pro mě velice nepříjemně a jsem jen prodloužená ruka zákazníka, který není v tomto směru odborník, tedy prosazuje nevhodná řešení a ignoruje moje návrhy, raději ji ukončím, než to začne být utrpení pro nás oba.“, dodává Petr Široký.

Stát se však dobrým a žádaným grafikem není lehké. Pokud vynecháme konkurenci, která není malá, musíme uznat fakt, že grafik je svým způsobem umělec. „Grafik musí chodit do přírody, přemýšlet, zkoušet a zkoušet, provádět pokusy a omyly. Zajímat se o dění grafického umění a neposedávat více a více času na internetu.“, říká Martin Pěnička, další z námi oslovených profesionálních grafiků. Samozřejmě musí být originální, umět svojí prací zaujmout, vyhovět klientům a samozřejmě se snažit být lepším a lepším. I vývoj webové grafiky jde neustále kupředu. Porovnáme-li grafické vzhledy stránek dnes a před deseti lety, určitě poznáme rozdíl. Petr Široký to komentuje slovy: „Za posledních 10 let webdesign dostal skutečnou formu. V roce 2000 šlo stále jen o hodně jednoduché stránky, ale poslední dobou, zvlášť v několika posledních letech s tím jak internet používá skoro každý, kdo má počítač, se konečně na webový design začíná hodně hledět. Grafika šla výrazně kupředu, vyvinuly se různé směry, bohužel někdy na úkor funkčnosti.“. V nadcházejících letech nás podle něj nečeká příliš změn, ale zároveň poukazuje například na flash: „Někteří pořád straší s flashem a podobnými technologiemi, které výrazně změní styl provedení, ale já nevěřím v budoucnost bez statických stránek. Myslím si, že se zase postupně vracíme k jednoduchým, tentokrát elegantnějším a mnohem lépe provedeným stránkám, rozhodně to není tak, že by budoucnost diktovala komplikovanější a náročnější provedení.“, dodává zkušený grafik.

Loga a logotypy, značky každé stránky

Podobně jako u webdesignů je to samozřejmě i u log a logotypů. Logo většinou nemusí být ani součástí webdesignu. Například logo našeho magazínu vytvářel zcela jiný grafik, než celý webdesign. Vytvoření loga však může být i o mnoho těžší, než vytváření designu celého webu. „Pokud chce zákazník pouze ‚zaplnit hlavičku’, jedná se o pár hodin vymýšlení, skicování a počítačového zpracování. Pokud ale mluvíme o kompletní tvorbě grafické identity, pak se podle mě jedná o mnohem složitější tvorbu, než je ta webová. Nejde totiž jen o těch pár návrhů, ale také o grafický manuál, který ke každému většímu logu, rozsahově v závislosti na jeho potenciálu, neodmyslitelně patří.“, uvádí jeden z mála designérů u nás tvořící výhradně loga Antonín Vodička a dodává: „Oproti webdesignu, kde může být problém přijít s něčím neotřelým, novým a převratným, má tvorba log výhodu, že se dá vymyslet nápad, který ještě nikdo nerealizoval. U webdesignů jde spíše o perfektní technické zpracování, než o originalitu a jedinečnost všech prvků.“.

I zaměření a cíl veškeré pozornosti směřují tvůrci log trochu jinam, než webdesignéři. „Grafik by se měl řídit standardy typografie, určitě by měl vědět něco o barvách a jejich asociaci. Měl by se zaměřit na snadnou čitelnost nápadu a dát tak najevo, co chtěl ve svém díle říct. Dále také na zapamatovatelnost, originalitu, sladění typografické části s obrazovou a kupu dalších věcí.“, dodává Antonín Vodička. Samotné ceny log se velmi liší. Rozhoduje u nich také počet návrhů, které má grafik vytvořit. Logicky je jeden návrh levnější, než tři a více. „Zdali ceny log na trhu klesají nebo stoupají, to nedokáži říct. Mohu však prozradit, že moje ceny mají vzestupnou tendenci. Raději pracuji tři měsíce na dvou zakázkách, než jich mít pět měsíčně za stejné nebo menší peníze.“, popisuje svůj přístup Vodička.

Logo, logotyp… Kdo se v tom má vyznat?
Logo je obrazová část. Jako příklad si můžeme uvést jablko u Applu, fajfka u Nike a další.
Logotyp je textové logo. To používá třeba Nokia nebo třeba Google.
Symbol spolu s textem se nazývá kombinovaná značka a tu najdeme třeba u ČEZu, Lesů ČR a podobně.
Vysvětlení nám podal Antonín Vodička.

Jak má ale být design finančně ohodnocen? Mají dnes začínající grafici ještě šanci uspět? Dá se dnes vůbec grafikou živit a co je k tomu zapotřebí? „Podle mě záleží na grafickém stylu vůbec, dnešní trend je plný nekonečných věcí. Ceny jsou relavantní.“, tvrdí Martin Pěnička. Podle jeho zkušeností se ceny designů pohybují od 1000 Kč do 12.000 Kč. Samozřejmě dodává, že záleží na tom, co klient požaduje a zdali se jedná o webdesign, či jen logo nebo například tiskoviny. Cena kompletní grafiky webu může být i daleko vyšší.

Zahraničí za lepší peníze? Ano.

Připomenout musíme i podnikatelské fórum Webtrh.cz, kde je designy a loga možné koupit i za velmi nízké ceny. Některé se pohybují i v řádech stovek, je však nutné přihlížet na kvalitu a provedení dané práce. Martin také dodává, že mnohem lépe a dráž se designy prodávají v zahraničí. „Pokud budu chtít design skutečně dobře prodat, vyplatí se mi navštívit nějaký zahraniční server, kde je zájem o hodně větší. Ovšem záleží na kvalitě designu.„, uvádí Martin. Nabízet svoje služby v zahraničí se tak jeví jako velice dobrá cesta k lepším penězům. Nic však není tak jednoduché a má to svá ale. „Pokud má grafik možnost na sebe upozornit, tak určitě doporučuji prodávat na stránkách podobných GraphicRiver.net. Má-li možnost, rozhodně doporučuji pracovat pro někoho v zahraničí, protože se tak dostanete k mnohem lepšímu platovému ohodnocení. Pro někoho, kdo pracuje z domova, není jiná země žádná překážka, ale musíte si najít spolehlivého člověka, jelikož musíte počítat s tím, že se s ním pravděpodobně nikdy naživo neuvidíte.“, dodává Petr Široký.

Dá se tedy polemizovat, zdali by dnes profesionální grafik neměl mít i dobrou znalost cizího jazyka a zajímat o zahraniční trh, kde může nejen nabrat nové zkušenosti, ale zároveň i být lépe finančně ohodnocen a přijít si tak k lepším výdělkům. Dá se však při takovém množství konkurenčních grafiků dnes tímto oborem ještě vůbec uživit? Odpoví nám na to Antonín Vodička: „Určitě ano. Důležité je si získat první řádku spokojených klientů, kteří potom doporučují dál a vzniká účinná řetězová reakce. Já například tvořím výhradně pro český trh a od začátku podnikání se držím velmi slušně nad českým platovým průměrem. Jde o to nebát se podnikání, když jsem dříve pracoval na DPP, zakázek nebylo tolik a cenově byly podprůměrné, ale se založením živnosti se to ze dne na den změnilo – více zakázek za více peněz. A pokud tento článek čtou studenti, kteří váhají a nejsou si jistí jak začít, ať z prasátka vezmou 1 000 Kč a hned mažou na živnostenský úřad, nikomu se to nevyplatí víc.“. Myslím si, že k tomuto již není co dodat, snad jen poděkovat pánům Antonínovi Vodičkovi, Petru Širokému a Martinu Pěničkovi za poskytnutí odpovědí.

[poll id="59"]

Komentáře

Nahoru