Velká bublinková bariéra v boji proti plastům
Sáčky, kanistry, obaly, kelímky, víčka – plastový odpad na břehu moře v Amsterdamu a zdaleka nejen tam. Podobně to vypadá např. v Bulharsku, Vietnamu či na Sicílii. Plasty jsou pro přírodu globální hrozbou a my se už musíme pustit do radikálního boje s nimi. V Nizozemsku mají na velký problém velkou bublinkovou bariéru. Testovala se v laboratoři a pak i v řece IJssel. U obou experimentů bylo posbíráno celkem 80 % plastu. v řece IJssel to bylo až 89 %, a to překonalo očekávání.
A jak velká bublinková bariéra funguje?
Jednoduše. Na dno řeky či moře se u břehu umístí trubky s otvory do kterých je vháněn vzduch. Vznikne tak překážka tvořená jen bublinkami – rybám nevadí, zato plasty zastaví.
Byla využita existující metoda vzduchových zábran, která mají různá využití. Je použit odolný materiál, takže jakmile ho umístíte na dno řeky, vznikne permanentní blok až na deset let proti plastům.
Podobné zábrany se už používají v boji proti ropným skvrnám. V Nizozemsku se vědci ale rozhodli specializovat na plasty. Bylo tak třeba vytvořit takové bublinky a dát takovou sílu, aby si s odpadem poradily.
Nejprve začali s testy v laboratoři. Z počátku si hráli s různým prouděním, s množstvím vzduchu, velikostmi bublin, aby našli ten nejúčinnější způsob. Když je proud vzduchu malý, plasty to nezastaví. Když je naopak příliš velký, plasty bariéru přeskočí. 200 metrová bublinková bariéra v řece IJssel plasty nepustila dál do moře a dokáže zablokovat odpad od 5 mm do 1 metru. Nizozemské vládě se nápad líbil a poskytl loni vědcům finance na jeho testování. Jedna až dvě bariéry by se mohly umístit už letos po létě.
Vše je však ještě na začátku. Od zaneřádění moří plasty z pevniny by to však mohlo pomoct a doufáme v to!
Zdroje: Text/Foto: thegreatbubblebarrier.com
Komentáře