Verbální komunikace: Jak správně komunikovat a na co si dát pozor?

Verbální komunikace: Jak správně komunikovat a na co si dát pozor?

Komunikace neboli sdílení informací se z nejširšího hlediska rozděluje na verbální a neverbální. V následujících řádcích se podíváme na verbální komunikaci. Jak správně artikulovat? Jak rychle a hlasitě mluvit? Jak na efektivní verbální projev? Rady a tipy využijete nejen při rozhovoru, ba dokonce i při prezentaci.

Silný, zvučný, hřmotný hlas či křik signalizuje životní energii, nicméně i horší sebeovládání, zlost a úsilí prosadit se za každou cenu. Silný hlas je projevem nejistoty, strachu a snažení tyto nedostatky skrýt. Tichý hlas až šepot vytváří dojem opatrnosti, nesmělosti či strachu hovořícího.

samohlásky

U samohlásek dbejte na kvalitu a správnou délku.

Jak správně artikulovat?

V první řadě se zaměříme na samohlásky, u nichž je nezbytné dbát na příslušnou délku. Některé dialekty mají sklon ke zkracování.

  • táta – /tata/
  • musí – /musi/

Nicméně zkrácený výraz může mít někdy jiný význam.

  • být – byt
  • spád – spad

Vedle (ne)zkracování je nezbytné zachovávat také kvalitu samohlásek. Opět u některých dialektů dochází k záměně jednotlivých samohlásek.

  • viď – /veď/
  • jsem z Prahy – /jsem z Prahe/

Na správnou artikulaci je důležité dbát také u souhlásek. Největším prohřeškem zde bývá jejich polykání.

  • standardně – /standarně/
  • srdce – /srce/

Paralingvistika

Jak rychle mluvit? Některá literatura uvádí, že byste měli mluvit pomalu. Ale pravdou je, že by tempo mělo být optimální – ani ne rychlé, ani ne pomalé. Pokud byste mluvili příliš rychle, posluchač by nestačil vnímat a zpracovávat vámi podané informace. Naopak pomalým tempem, které unavuje, ztratíte pozornost posluchače. Zde je dobré si projev natočit a poté poslechnout. Tak zjistíte, zda mluvíte rychle, pomalu nebo tak akorát.

A jak hlasitě mluvit? Hlasitost by se měla přizpůsobovat několika faktorům. Jedním z faktorů je velikost místnosti a její akustika. Pakliže vás čeká přednáška, je dobré si zajít nejprve do daného prostoru a natrénovat si hlasitost projevu. Dalším faktorem je sluch publika. Je zřejmé, že hlasitost bude jiná pro mladé publikum a jiná pro starší generaci.

prezentace

Je potřeba si natrénovat rychlost a hlasitost projevu.

Tipy a rady k jazykové stránce

  • Používejte přesné a jednoznačné výrazy.
  • Používejte česká slova. (korespondovat → odpovídat, preferovat → upřednostňovat)
  • Nenahrazujte příliš často konkrétní podstatná jména zájmeny. Zde však záleží i na kontextu. (například Řekl jsem, aby mu ukázal, jak se ho zbavit. → Řekl jsem Radkovi, aby sousedovi ukázal, jak se zbavit krtka.)
  • Neměli byste se nechat zmást angličtinou. (Vzal si svůj deštník. → Vzal si deštník.)
  • Nepoužívejte příliš vycpávkové výrazy – jako, takzvaný, vlastně, sice, řekněme. (Kniha by se dala nazvat jako takzvaný průvodce řekněme řečnickým uměním.)
  • Pozor na kumulaci stejně zakončených slov. (Pokusím se o znázornění hledání řešení.)

Komunikační zlozvyky

V komunikačním procesu stojí dva lidé – mluvčí a naslouchající. Obě tyto strany mají komunikační zlozvyky, které vedou k rozmrzelosti a podrážděnosti. O jaké komunikační zlozvyky se jedná?

Mluvčí může především za:

  • nesoulad slovního a mimoslovního projevu,
  • generalizaci a nejasnost sdělení (často si pak naslouchající zbytek špatně domýšlí),
  • neupřímnost,
  • nadsázku a přehánění,
  • překrucování skutečnosti,
  • udělování „nálepek“ druhým,
  • únik od tématu,
  • a ztrátu kontroly nad emocemi.

Druhá strana – naslouchající – může za:

  • skákání do řeči,
  • neudržování očního kontaktu,
  • věnování se jiným aktivitám,
  • a absenci zpětné vazby.

Efektivní verbální projev

Při efektivním verbálním projevu platí šest základních pravidel – princip srozumitelnosti, jasnosti, jednoduchosti, živosti, přirozenosti a stručnosti. Na jednotlivé principy se v následujících řádcích podíváme podrobněji.

projev

Efektivní komunikace vede k získání pozornosti posluchačů.

Princip srozumitelnosti

Básník Nicolas Boileau: „To, co je dobře pochopeno, lze srozumitelně vyjádřit a snadno se vynoří na povrch slova, která se vysloví.“

Je potřeba si udělat v myšlenkách jasno. Jedině tak můžete docílit srozumitelného ústního projevu.

Princip jasnosti

Na ústní projev je nezbytné se připravit, ať už na to máte měsíc či jeden den. Spousta lidí se řídí mottem: „Buď připraven.“ Tento princip se zabývá několika klíčovými otázkami, jimž náleží zásady, jak přemýšlet v předstihu.

  • Kdo? – S kým budete komunikovat? Jaké mají zájmy? Co mají společného?
  • Co? – Co říci?
  • Jak? – Jak svůj projev sdělit? Slova volte s ohledem na publikum.
  • Kdy? – Je potřeba si vše načasovat.
  • Kde? – Je dobré místnost navštívit předem a uzpůsobit si ji svým potřebám.
  • Proč? – A proč by vás vůbec publikum mělo poslouchat? Dejte jim důvod hned na začátku.

Princip jednoduchosti

Sdělení by mělo být jednoduché a nekomplikované. Posluchači by měli sdělení snadno a rychle pochopit. Měli byste tedy umět zjednodušovat, a tím docílit většího porozumění.

Princip živosti

Vaše sdělení by mělo být zajímavé a atraktivní, aby posluchači neztratili pozornost.

Princip přirozenosti

V této fázi se řídí způsob a styl mluvy. Sdělení a váš projev musí být co nejpřirozenější, aby tomu lidé uvěřili.

Princip stručnosti

Stručně a jasně. Nicméně sdělení by nemělo ztrácet i přes svou stručnost na informační hodnotě. Existuje také model priority, jež má formu soustředných kružnic.

princip stručnosti

Princip stručnosti

  • Musíme – To, co musíte říct.
  • Měli/y bychom – Důležité, ale vedlejší informace. Podle zbývajícího času zvolit jen něco a něco je možné vynechat.
  • Mohli/y bychom – Okrajový materiál, který se nemusí do projevu zahrnout.

Naslouchání

Komunikační dovedností je umění naslouchat. Při naslouchání jde obzvláště o kvalitu naslouchání, méně o kvantitu. Jaké jsou naslouchací dovednosti?

  • Naslouchejte s ochotou.
  • Poslouchejte zprávu.
  • Interpretujte význam.
  • Pečlivě hodnoťte.
  • Vhodně odpovídejte.

Chytáky v rozhovoru

Zejména v pracovním prostředí se setkáte s chytáky v rozhovoru. Důležité je zachovat chladnou hlavu a na nepříjemné otázky a sdělení od svého nadřízeného reagovat kultivovaně a logicky. Existují tři typy chytáků – manipulující, provokativně polemické a scestně logické.

dialog

Správné reakce na chytáky v rozhovoru

Manipulující chyták

Mluvčí se snaží vyvolat ve vás pocit viny:

„Spoléhám na vás, že tento úkol si vezmete na starost vy. Víte, že jste v této problematice zdaleka nejlepší a skutečně byste mne zklamal, kdybyste to nezval. Máte přece na srdci to nejlepší pro naši firmu…“

Správnou reakcí je:

„Chápu, že chcete, abych si vzal na starost tento úkol, ale podstatné je, že chci dát v tomto měsíci přednost jiné práci.“

 

Provokativně polemický chyták

Cílem mluvčího je vyvolat hádku:

„Jak můžete navrhnout takovou hloupost?“

Zde velmi často druhá strana reaguje následujícími větami:

„Neobviňujte mne z hlouposti. Kdo si myslíte, že jste?“  Tomu se však snažte vyhnout.

Nejlepší reakcí v této situaci je:

„Uvědomuji si, že to považujete za hloupý návrh, ale myslím si, že bychom se na to měli podívat seriózně. Obsahuje to několik důležitých bodů.“

 

Scestně logický chyták

Mluvčí se snaží zpochybnit vaši práci:

„Nikdy předtím jsme to tak nedělali.“ „Co když to nefunguje tak, jak řekli?“

Správná reakce:

„Chápu, že se to předtím nikdy tak nedělalo, ale myslím si, že tento nový systém je skutečným zlepšením.“

Jestliže chcete působit přirozeně a profesionálně při rozhovoru, projevu či prezentaci, měli byste se řídit výše zmíněnými radami.

Zdroj: Kniha Rétorika, aneb, Řeč jako nástroj: praktický průvodce řečí těla a verbální komunikací / kniha Efektivní komunikace / kniha Efektivní komunikace pro manažery

Komentáře

Nahoru