Vzestupy a pády české herní scény

Ač se tomu nechce věřit, letos je tomu dvaadvacet let od doby, kdy vyšla první česká komerční hra. Jistě, úplně první pokusy o vytvoření „čehokoli“ je možné vystopovat až do konce osmdesátých let, kdy František Fuka vytvořil několik textových her, na které si však dnes již vzpomene jen málokdo. Pojďte se spolu s námi vydat proti proudu času a zavzpomínejte na časy (ne)dávno minulé.

První polovina devadesátých let – Učit se, učit se, učit se!

Vůbec první českou hrou, která se dočkala distribuce, byl Světák Bob. Ta však příliš úspěšná nebyla. Prodalo se jí jen zhruba 100 kusů. Možná naštěstí pro Petra Vochozku, který její distribuci zajistil. V té době mu ještě nebylo osmnáct, a tudíž neměl živnostenský list. Mnohem úspěšnější byla o rok mladší adventura Tajemství Oslího ostrova od společnosti Pterodon, které se prodalo přes 2000 kusů. Na této hře je i dnes krásně vidět ona doba pionýrství, kdy v Česku málokdo věděl, jak vlastně taková počítačová hra vzniká. Například Jaroslav Kolář v jednom z nedávných rozhovorů vzpomíná, že mnohem náročnější, než vytvoření samotné hry bylo naprogramování vývojového prostředí, v němž by mohla být vytvořena. Je to celkem pochopitelné – je třeba si uvědomit, že v první polovině devadesátých let v Česku žádná obsáhlejší dokumentace dostupných programovacích jazyků prakticky neexistovala. Tajemství Oslího ostrova byla poměrně vtipná parodie na klasické adventury z dílen společnosti LucasArts, zejména pak na Monkey Island.

Ve stejném roce vydal Pterodon ještě jednu adventuru – 7 dní a 7 nocí. Není se čemu divit, že se čeští vývojáři věnovali převážně tvorbě adventur. Velké zahraniční firmy, jako například id Software, měly k dispozici při tvorbě titulů jako Doom či Quake nesrovnatelně větší rozpočty, než by se Čechům kdy zdálo. Klasické adventury – ať už zmiňovaná série Monkey Island či Gabriel Knight pochopitelně vyžadovaly mnohem nižší rozpočet a tudíž se mohly tvořit i v Česku – stačilo sehnat šikovného grafika a i ze zdánlivě průměrné či podprůměrné záležitosti se mohla stát hra, která vypadala jako by pocházela ze zahraniční produkce.

Tajemství Oslího ostrova

Tajemství Oslího ostrova

7 dní a 7 nocí

7 dní a 7 nocí

Druhá polovina devadesátých let – Kdopak to mluví?

Ve tvorbě adventur pokračovaly české firmy i po roce 1995. Objevilo se sice několik projektů, které byly jiného žánru, například dungeon Prokletí Eridenu, ale vzhledem k tomu, že vyšly v době, kdy už o hry jejich typu nebyl tak masový zájem, jako o pár let dříve, tak propadly. Výjimku tvoří snad jen dungeon Brány Skeldalu. Ten byl velice úspěšný a o jeho kvalitách značí i to, že byl v loňském roce vydán na mobilní zařízení se systémem iOS.

Pokud se kohokoli, i hrami nepolíbeného, zeptáte na jednu českou hru, tak vám s největší pravděpodobností odpoví „Polda“. První díl této série, která má k dnešnímu dni šest dílů, vyšel v roce 1998 a další pokračování vycházely se železnou pravidelností až do roku 2000. Hru vytvořilo malé studio SleepTeam (známé kromě Poldy také díky střílečce Bulánci). V pokročilém stádiu vývoje se jí však ujala pražská firma Zima software, která se svoji první hrou Prokletí Eridenu, vytvořenou ve spolupráci s týmem Napalm Soft, zrovna dvakrát neuspěla. Pro Poldu zajistila kromě distribuce také vynikající dabing, bez kterého si dnes tuto sérii již nedovedeme (a možná ani nechceme) představit. První Polda sice s odstupem času není nikterak zázračná hra, ale v době vzniku působila jako zjevení. Navíc dabing Luďka Soboty působil na zákazníky jako šťáva na mravence.

Polda odstartoval vlnu her nadabovaných známými českými herci. Již v roce 1998 vyšla další hra nadabovaná jiným populárním komikem – Horké léto, ve kterém všechny postavy namluvil imitátor Zdeněk Izer. Většina českých her pocházejících z této doby je převážně humorného typu, výjimku tvoří titul Posel bohů od společnosti Uknown Identity, který vyšel rovněž v roce 1998. Hlavní postavu v něm nadaboval Pavel Soukup a jedná se o vůbec první českou vážně pojatou adventuru. V dobových recenzích byl dokonce přirovnáván k velice populární sérii Broken Sword.

Většina firem vydala jednu, maximálně dvě hry a poté se po nich slehla země. Například firma Phoenix Arts – vydala realtimové strategie Paranoia a Husita a tím výčet z žebříčku jejich tvorby končí. Společnosti, které hektické období na konci druhého tisíciletí přežily, byly Uknown Identity (Posel bohů), Centauri (Horké léto, Gooka, Hovniválové), Pterodon (7 dní a 7 nocí, Hespenian Wars) a Zima software (Prokletí Eridenu, Mutarium, Polda). Poslední dva jmenovaní se kolem roku 1999 začali zabývat myšlenkou distribuce českých her do zahraničí. První hrou, která měla být takto distribuována, byla akční arkáda HyperCore od Zima softwaru vydaná v roce 1999. Pro hru byla dokončena kompletní anglická lokalizace, bohužel byla na svoji dobu opravdu šíleně náročná na hardware a málokterý počítač jí byl schopen spustit.

Prokletí Eridenu

Prokletí Eridenu

Posel bohů

Posel bohů

Polda 2

Polda 2

2000-2005 – Do světa

Začátek nového tisíciletí se nesl ve znamení proniknutí českých her na zahraniční trh. V roce 2000 spatřila světlo světa několik let připravovaná multiplayerová střílečka Flying Heroes od Pterodonu, která si brala to nejlepší z populárních online akcí Quake 3: Arena a Unreal Tournament. Mnohem větších úspěchů však dosáhla v roce 2002 kultovní střílečka Mafia. Ta sklidila obrovský úspěch nejen v Česku, ale i v zahraničí. Zejména v Německu ovládla celou řadu anket o nejlepší hru roku 2002. V té době byl šéfem německého Take2 Christoph Hartmann, který se v roce 2004 stal šéfem celé evropské pobočky Take2 a na vývoj v té době připravované Mafie 2 vynaložil opravdu vysoké množství prostředků, což se však nakonec ukázalo býti medvědí službou pro její tvůrce. Ale o tom až za chvíli.

Dobu okolo roku 2000 lze s trochou nadsázky označit za zlatý věk českých her, protože většina těch nejslavnějších titulů pochází právě z této doby. V roce 2003 vydal Pterodon střílečku Vietcong. Ta měla být původně založena na sérii filmů s Johnem Rambem, ale tvůrcům se nepodařilo získat potřebná práva. Zasazení do období vietnamské války však zůstalo zachováno, což se ukázalo býti skvělým rozhodnutím, vzhledem k tomu, že i dnes existuje jen velice nepatrné procento her, které by se tímto obdobím dějin zabývaly.

Ve stejném roce jako Vietcong vydali Illusion Softworks pokračování své taktické střílečky Hidden & Dangerous z roku 1999. Jedná se o jednu z mála sérií, u které je druhý díl populárnější a celkově lepší, než díl první. Navíc obrovské množství lidí žije dodnes v přesvědčení, že právě Hidden & Dangerous 2 je prvním dílem série, což pochopitelně není pravda.

Konec období 2000-2005 byl dobou dokončování a vydávání her, které byly ve vývoji déle, než se plánovalo. V roce 2004 vyšly dvě hry, které měly původně vyjít o mnoho let dříve. Tou první byl Shade: Hněv andělů. Jeho vývoj začal v roce 1998 a měl být původně hrou ve stylu populárního Diabla. Nakonec byl ovšem přepracován do podoby akce viděné z pohledu třetí osoby. Úplně na konci roku 2004 vyšel survival horror Bloodline od Zima softwaru. Ten byl ve vývoji od roku 1999 pod názvem Death Tracer, roku 2001 byl však přejmenován. Jeho tvůrci jím chtěli dokázat, že zvládnou vytvořit i něco většího a složitějšího, než hry ze série Polda, se kterými byli neustále spojováni. Výsledek však nedopadl zrovna nejlépe. Hra měla původně vyjít již v roce 2002, ale vývoj se neustále protahoval a nakonec musel být násilně ukončen, protože Zima softwaru došel čas i peníze. Recenze ohodnotily Bloodline vysoce podprůměrnými známkami. Mnohem větších úspěchů nakonec dosáhl v Polsku a Rusku, kde byl vydán v průběhu roku 2005.

Současnost – a co bude dál?

Tento odstavec bude krátký. V posledních letech zanikla většina českých studií, které pomáhaly formovat českou herní scénu do podoby, v níž se nachází dnes. V roce 2006 zavřel kanceláře Pterodon, který se nedokázal oklepat z neúspěchu Vietcongu 2. V roce 2008 odkoupila společnost Illusion Softworks Take2 a přejmenovala ji na 2K Czech. Neustálé odkládání druhé Mafie, jejíž vývoj započal v roce 2004, vedlo k rozhodnutí, že bude její vývoj dokončen v Americe, kam se po roce 2010 přesunula většina zaměstnanců 2K Czech. Ve stejném roce došlo k propojení menších firem Centauri a Black Element Software (Shade, Alpha Prime) s největší českou herní společností Bohemia Interactive. Smutný osud pak potkal společnost Future Games, která vznikla ze studia Uknown Identity a jejíž hry jsou všeobecně považovány za to nejlepší, co může česká adventurní scéna nabídnout. Této společnosti se stala osudnou nečestnost zahraničních distributorů, kteří jí nevyplatili podíl z tržeb za prodej hry Reprobates (v Americe Next Life) z roku 2007. Jediným českým studiem, které přežilo dodnes je tedy Zima software, i když i s ním to v posledních letech vypadalo všelijak. Asi největší nadějí současné české herní scény je momentálně Dan Vávra a jeho studio Warhorse, které pracuje na středověké hře Kingdom Come. Té bychom se mohli dočkat ještě před koncem letošního roku. Tak uvidíme, třeba české hry ještě neřekly své poslední slovo.

Komentáře

Nahoru