Zmáčknutím tlačítka se můžete cítit lépe, ale…
Je to reflex utvořený léty praxe. Zvolíte si tlačítko a zmáčknete jej, poté se něco stane. Jsou všude, na zvoncích, automatech, na přechodu i ve výtahu.
Ne všechny ale po zmáčknutí automaticky vyústí v požadovanou akci. Některé jen vyvolají placebo dojem toho, že máme věci plně pod kontrolou, což nemáme. Nezáleží na tom, jak usilovně mačkáte, nic se nezmění.
Tlačítka zavření dveří ve výtahu neplní svou funkci již od roku 1990. V USA toho roku vstoupil v platnost zákon o osobách pohybově postižených. Ten vyžaduje, aby dveře výtahů byly dostatečně dlouho otevřeny pro bezpečný vstup lidí s berlemi, hůlkou a kolečkovým křeslem. Čili se uživatelům výtahů zamezilo ovlivnit zavírání dveří. Tento trend se pak rozšířil do světa.
Ty mohou ovládat jen pracovníci údržby a hasiči se správným klíčem a kódem. Není jisté, kolik výtahů ještě má možnost zavírat dveře manuálně. Vzhledem k životnosti výtahů jich už však není mnoho. Na druhou stranu, tlačítko pro otevírání dveří, nedělají-li to automaticky, stále fungují.
Nefunkčnost tlačítka však neznamená jeho odstranění. Dokonce se může i rozsvítit po zmáčknutí, jako signál funkce. Profesor psychologie Harvardské Univerzity, Ellen J. Langer, tvrdí:
„Představa kontroly nad situací je velmi důležitá, odstraňuje stres a podporuje duševní pohodu.“
Ona lež fungujícího tlačítka je docela neškodná. I ti, co vědí, že zmáčknutím nic neurychlí, často tlačítko rádi zmáčknou. Neubrání se tomu. A dveře výtahu? Ty se nakonec vždy zavřou.
Zdroj: NY Times
Komentáře