Zuzana Vrbová: Jak podnikat v kočičím byznyse? Úspěšný koncept Kavárna Kočičí v Karlíně
Kočičí kavárny, resp. zvířecí jsou stále aktuálním trendem. Vznikly v Japonsku, kde jsou veškeré tématické kavárny velice populární. Na kočičí, soví, ale i jiné specifické kavárny, se můžete podívat v článku o nejoriginálnějších kavárnách světa zde.
Přímo v samém srdci pražského Karlína se nachází útulná Kavárna Kočičí. Vznikla jako příjemné relaxační místo pro všechny, kteří si chtějí odpočinout od šedi všedního dne ve společnosti kočičích mazlíčků.
V nabídce naleznete pouze kvalitní produkty z domácí vegetariánské kuchyně či skvělé zákusky a raw dorty od ověřených dodavatelů. Někdo z baristů vám k nim pak připraví výtečnou kávu Doubleshot. Zeptali jsme se tedy Zuzany Vrbové, která je spolumajitelkou kočičí kavárny v ul. Křižíkova č. p. 22 v Karlíně, co stálo za zrodem konceptu Kavárna Kočičí a jak jejich podnikání funguje.
Jak vznikla myšlenka takového konceptu podnikání? Šlo o propojení dobrého skutku s dobrým podnikatelským plánem, všimli jste si díry na trhu nebo co za samotným zrodem stálo? Kdy jste oficiálně kavárnu otevřeli?
Otevřeli jsme v listopadu 2014, ale připravovali jsme kavárnu hodně dlouho dopředu. Museli jsme si prostory připravit téměř od píky a v Praze jsme byli první, kteří otevření kočičí kavárny řešili na úřadech a proto to chviličku trvalo, než přišli na to, co s námi. O kavárně jsme se dozvěděli díky reportáži o japonských kočičích kavárnách a velice nás to nadchlo. Viděly jsme v tom velkou příležitost – v Čechách a v Evropě těchto kaváren bylo málo nebo nebyly žádné, a zároveň se jednalo o velké splnění snu – konečně práce, která nás baví.
Jedná se o vaše rodinné podnikání?
Jsme rodinný podnik – kavárna je vlastně spravována celou moji rodinou, ale hlavně šlo o sen mě a mojí mamky.
Jak velký byl a je zájem o tento kavárenský koncept ze strany zákazníků? Jak rychle se kavárna dostala do povědomí lidí?
Zájem o naši kavárnu je veliký, až jsme samotné překvapené. Naštěstí jsme se dostali do povědomí lidí velmi rychle. Kampaň jsme vedli ještě před otevřením – cca 6 měsíců a postupně zákazníkům odtajňovali o co vlastně půjde, jaké kočky budou a co si u nás budou moci dát k jídlu a k pití. Hned po otevření jsme tak čelili velkému náporu, který více méně naštěstí trvá dodnes.
Kolik máte zaměstnanců a koček? Věděli jste už v prvopočátku, že chcete mít v kavárně kočky z útulku?
V současné době máme kolem 10 – 15 zaměstnanců (koček máme 9) a pořád „rosteme“. Nápad propojit kavárnu s útulkem přišel v průběhu příprav. I když samozřejmě přišla myšlenka na kavárnu plnou krásných kočičích plemen, různě barevných a zajímavých; nepřišlo nám to správné. Dlouho jsme hledaly správný útulek, bohužel některé útulky neviděly potenciál, který kavárna má a ani to, jak to dokáže útulku pomoci. Nakonec jsme se ale dali dohromady s útulkem Tlapky Mochov, který nám stále pomáhá s našimi kočkami, vybírá vhodné do kavárny a na oplátku má od našich zákazníků velkou finanční pomoc. (kavárna vybírá kočičí couvert v částce 20 Kč)
Jak se liší kočičí kavárna od klasického provozu?
Můžete od nás čekat to samé co od klasické kavárny. Skvělou kávu, zákusky, dokonce i drobný „bistro sortiment“. Jen si k tomu přimyslete devět koček, které se procházejí po prostorách kavárny. Buď od vás chtějí spoustu pozornosti – hladit, chovat, apod., a nebo polehávají a spí všude možně. Snažíme se, aby naše kavárna díky přítomnosti koček byla relaxačním místem, kde si v klidu a tichu odpočinete, přečtete knihu a potěšíte se ze společnosti zvířat. Je spousta možností, jak návštěvu u nás pojmout. Můžete k nám skočit na rychlou kávu a oběd, přijít se podívat na kočky a strávit s nimi nějaký čas, a nebo opravdu využít všechno to, co přítomnost koček nabízí – zklidnění, meditace, četba knih, načerpání klidu a energie od zvířat. Záleží na každém návštěvníkovi, co si z návštěvy odnese. Náš každodenní úkol je dopřát mu prostor na tohle všechno. A nebo jenom to rychlé kafe.
Skvělé zákusky ze sortimentu kavárny
Jak vypadalo plánování, uvedení do provozu, s jakými překážkami jste se museli potýkat na začátku a teď? O kolik je finančně nákladnější zařídit tenhle provoz než v případě klasické cukrárny? Kočky potřebují zázemí, stravu atd.
Trvalo to skoro 7 měsíců, než se kavárna začala trochu formovat. Chtěli jsme prostor, který si postavíme podle sebe, proto jsme si našli opravdu „holé“ prostory a stavěli vše z ničeho. Hodně náročné bylo vymyslet a postavit zázemí pro kočky, které je i dnes náročné udržovat. Nejnáročnější to bylo (a je) samozřejmě finančně. Spousta lidí si neuvědomuje, že provoz se zvířaty s sebou nese spoustu nákladů – ať už na krmivo, veterináře, veškerou výbavu zázemí, podestýlku, pravidelný úklid, apod. Není to o tom jen nakoupit a připravit kávu. Na tyto náklady nám alespoň částečně slouží tzv. couvert (20Kč/os), který nahrazuje vstupné, které je běžné ve všech světových kočičích kavárnách. Takové vstupné ovšem česká povaha bohužel není schopná přijmout. Takže s tím bojujeme stále. Ale díky bohu přibývá zákazníků, kteří jsou rádi, že kočky, se kterými tráví čas, jsou v perfektním stavu a couvert chápe.
Jaké je vaše kočičí osazenstvo? (v jídelním a nápojovém lístku si můžete přečíst i psychologické profily koček, co mají rády a nemají, jejich minulost atd.)
Všechny kočky jsou z útulku Tlapky Mochov – kromě Skořice (ta je z Pozor Kočka) a Matyldy, která je paní domácí.
Všechny jsou samozřejmě stále kontrolovány a mají všemožná očkování.
Olda a Božena – dvojčata, od nás jsou od začátku, narodili se v útulku, Olda po narození málem nepřežil a byl hodně slabý. I dneska o sebe tak vzájemně pečují. Jsou velkými oblíbenci našich zákazníků. Nejsou to nějací zvláštní mazlové, ale pořád vyvádí nějaké „voloviny“, kradou drobné, lezou do tašek, jedí lidem z tašek svačiny, apod. a oni je za to vážně milují.
Barbucha – nalezly ji na zastávce Vysočanská. Mysleli jsme si, že ji někdo vyhodil na ulici, ale dneska už pochybujeme a myslíme si, že odněkud utekla. Je neuvěřitelně chytrá, sama si otvírá dveře, skříně, tašky našich zákazníků. Ale jinak velký mazlík. Říkáme jí kočičí Houdini.
Maggie – mladá tříbarevka, spíš pes než kočka. Aportuje a snad nikdy nespí. Není to taková typická klidná kočka, ale když ji zákazníci začnou házet míčky, už je nenechá.
Vanesska – nejstarší kočka a šéfová celé kočičí bandy. V mládí byla ošklivě fyzicky týraná a trvalo dlouho, než si znovu navykla na člověka a že ji nikdo neublíží. Dneska je pořád náladová, ale stala se jednou z těch koček, které naši zákazníci chodí rádi na kafčo. Sedí na jednom stole, sedne si kousek vedle vás a užívá si, že tam jste.
Tulipán – Kocourek, který se narodil ve skleníku – proto květinové jméno. Krásný velký kocour, který cvičí všechny kočky v kavárně – až už zvířecí nebo lidské. Mazel, kterému vážně nejde odolat.
Skořice – jediná kočka z depozita Pozor Kočka!. Byla nalezená u popelnic a po kontrolní karanténě rovnou přivezená do kavárny. S ostatními kočkami se moc nemusí, ale zbožňuje zákazníky – především mužské.
Matylda – paní domácí, kočka jedné z vedoucích směn. Od koťátka byla v kavárně, až se stala jednou ze stálých obyvatelek. Je to mazlivá a spavá kočka – kříženec mainské a britské kočky. Je hodně netypická a krásná a i proto si ji vyhlédla spousta televizí na natáčení. Je hvězdou Kočičích pohádek na Déčku a nebo třeba znělky z Show Jana Krause na rok 2016.
Lizzie – je poslední přírůstek. Je to krásná šedo bílá kočka, která miluje naše zákazníky a celý den se s nimi mazlí a nechá se chovat. Do útulku se dostala vysílená po porodu dvou vrhů koťat a s pár zlomenými kostmi. Statečná dáma, která se během pár měsíců dala neuvěřitelně dohromady a teď nám zdobí kavárnu.
Zuzka Vrbová a ostatní kočky:-)
Kolik registrujete negativních reakcí vs. pozitivních a jak případné negativní zvládáte?
Je to gastro jako každé jiné a se stoupající oblibou sociálních sítí se dnes musíte připravit na to, že téměř každý zákazník k vám bude mít nějakou zpětnou vazbu. Ať už pozitivní nebo negativní. A jako v každém gastro provozu i my se setkáváme s tou negativní a musíme ji řešit. Důležité je rozdělit, co je opravdu konstruktivní, co je pouze provokace a nebo třeba konkurence, a podle toho také na recenze, hodnocení a jiné reakce odpovídat. Zvlášť, když jste nový podnik, zaměří se na vás spousta blogerů a recenzentů a mimo toho, že vám to udělá velkou a dobrou reklamu, někdy se musíte obrnit a nenechat si práci znechutit. Ale většina ohlasů je naštěstí stále pozitivních.
Děláte PR i skrze sociální sítě nebo si vás zákazníci našli už sami? Všimla jsem si, že jste u vás měli i speed dating)
Dneska se bez toho už nedá obejít. Jsme aktivní na všech sociálních sítích a stále vymýšlíme nové akce, které by naše zákazníky mohly bavit. V našich prostorech se koná např. speed dating pro milovníky zvířat, výstavy a vernisáže, brunche, cestovatelské večírky a seznamky, dobročinné bazárky, apod. V plánu toho máme ještě mnohem víc, jen už nevíme, kde na to brát čas. Tak to tak postupně všechno připravujeme a těšíme se na výsledky. Zákazníci můžou všechno sledovat na sociálních sítích, kde jsme aktivní až až.
V dnešní chvíli má kavárna na facebooku už přes 13 000 fanoušků.
S jakými počítat problémy při tomto typu podnikání? Co hygiena (vůbec jak lze vyřešit hygienické normy v České republice, které jsou dost striktní, v tomto případě?), alergie lidí, malé „zlobivé“ děti atd.?
S hygienickými normami a veterinární správou to bylo samozřejmě velmi složité, ale nechci moc popisovat, přece jenom je to součást našeho know-how.
Předpokládám, že všichni vstupují na svou zodpovědnost a musí ctít pravidla?
Ano, ovšem i s lidmi je to občas téžké. Ne všichni jsou ochotní akceptovat pravidla kavárny a to, že kočky tu nejsou na hraní a na tahání. Najdou se zákazníci, kteří k nám přijdou s představou, že kočka je hračka a že si můžou dělat, co chtějí – hlavně tedy bohužel děti. Z toho omylu je rychle vyvedou samotné kočky. Pravidla ovšem musejí dodržovat a pokud se tak neděje, máme nárok vykázat hosta z kavárny. K tomu ale většinou opravdu nedochází.
S čím se musí potykát člověk, co by do tohohohle businessu chtěl jít? Jde to dělat jen pro peníze nebo srdcem? Nebo spojením obojího? Je tohle podnikání o dosažení zisku nebo spíše o tom dělat, co člověka baví?
S tím gastrokočičím businessem opravdu nevím. Je krásné dělat práci srdcem a je to samozřejmě pro úspěch nezbytně nutné, ale něčím se člověk živit musí. Takže je nesmysl říkat, že to děláme jenom kvůli kočkám a radostným tvářím našich zákazníků, jako jsem to občas pochytila z konkurenčních kaváren. Ze vzduchu se žít nedá. My se snažíme kombinovat obojí. Kočky milujeme a naše práce je nám vším a opravdu se jí snažíme dělat srdcem. Rozhodně ale musíme stále počítat, počítat, počítat a neustále přemýšlet nad tím, jak dosáhneme zisku. Konkurence je dnes veliká a na každém rohu. Gastro podniky se otvírají a zavírají v jednom kuse. My už držíme třetí rok – díky bohu. Klíčem je podle mě nepovažovat za konkurenci jen další zvířecí podniky, ale především ostatní úspěšné kavárny a bistra a neustále se snažit být lepší.
Kde jsou dorty naleznete i kočičí tlapky, takže si své zákusky hlídejte:-)
Máte představu o vaší konkurenci? Víme, že je ještě kočičí kavárna na Smíchově, na Žižkově a na Praze 2 u Karlova náměstí, mimo Prahu jsem zaregistrovala cca deset podniků. Puňtova psí cukrárna byla na Praze 3 zrušena a přesunuta na Spojovací, jinak třeba o psích kavárnách v médiích slyšet není.
Jistě, že máme přehled. Kočičích kaváren je více a více, a je otázka, jestli to je vůbec dobře a jestli je to někdy vzaté za správný konec. V ostatních zemích je buď jedna nebo pár kočičích kaváren – z nás se stává takový fenomén. Dokonce tu u nás byla o tom točit reportáž japonská TV – tam vlastně kočičí kavárny vznikly. Tam ty kavárny fungují ale trochu jinak- je to spíše takový kočičí koutek s kávou z automatu. My jsme si tu kavárnu udělali tak trochu po svém. Milujeme kávu a tu jsme chtěli perfektní.
Libí se vám zaměstnanec měsíce?
Máte ještě do budoucna nějaké záměry, cíle, sny? Dá se v tomhle směru nějak expandovat?
Uf, plánů je strašně moc. Kavárna má velký potenciál a v hlavě nosíme spoustu nápadů, jak jí vylepšit, co přidat, a možná kde i expandovat. Aneb velké plány, jen toho času málo:-)
Komentáře